Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 216/2022-56
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 5 163,16 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 685 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 685 Kč za dobu od 5. 5. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 685 Kč za dobu od 5. 5. 2022 do zaplacení a částky 815 Kč, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 663,16 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 348,16 Kč za dobu od 13. 1. 2022 do 4. 5. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 663,16 Kč za dobu od 5. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku ve výši 286,20 Kč, úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 4 348,16 Kč za dobu od 3. 1. 2022 do 30. 1. 2022, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 4 348,16 Kč za dobu od 31. 1. 2022 do 4. 5. 2022, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 3 663,16 Kč za dobu od 5. 5. 2022 do zaplacení, zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 120 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 685 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 685 Kč za dobu od 5. 5. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 685 Kč za dobu od 5. 5. 2022 do zaplacení a částky 815 Kč, zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 663,16 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 348,16 Kč za dobu od 13. 1. 2022 do 4. 5. 2022 a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 663,16 Kč za dobu od 5. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku ve výši 286,20 Kč, úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 4 348,16 Kč za dobu od 3. 1. 2022 do 30. 1. 2022, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 4 348,16 Kč za dobu od 31. 1. 2022 do 4. 5. 2022, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 3 663,16 Kč za dobu od 5. 5. 2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 120 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 1. 3. 2022 a doplněnou dne 13. 7. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 348,16 Kč s úrokem ve výši 286,20 Kč, úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 4 348,16 Kč za dobu od 3. 1. 2022 do 30. 1. 2022, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 4 348,16 Kč za dobu od 31. 1. 2022 do zaplacení, dále s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 348,16 Kč za dobu od 13. 1. 2022 do zaplacení a částky 815 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 9. 11. 2017 smlouvu číslo na základě které byl žalovanému aktivován bankovní účet u žalobkyně č. bankovní účet a poskytnut úvěrový limit ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením této smlouvy lustrací žalovaného v dostupných databázích dlužníků. Dne 3. 1. 2022 došlo k zesplatnění úvěru z důvodu prodlení žalovaného s jeho splácením a k tomuto dni žalovaný dlužil žalobkyni na jistině částku 4 348,16 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení smluvních úroků ve výši 18,9 % ročně, úroků z prodlení a částky 815 Kč představující záporný zůstatek na běžném účtu žalovaného ve výši 743 Kč a dlužné pojistné ve výši 72 Kč.
2. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 13. 7. 2022 žalobkyně vzala svou žalobu zpět co do částky 815 Kč (záporný zůstatek na běžném účtu žalovaného ve výši 743 Kč a dlužné pojistné ve výši 72 Kč), dále co do částky 685 Kč, o kterou se snížila jistina úvěru, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 685 Kč za dobu od 5. 5. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 685 Kč za dobu od 5. 5. 2022 do zaplacení. Částečné zpětvzetí žaloby žalobkyně odůvodnila tím, že dne 5. 5. 2022 žalovaný uhradil 1 500 Kč na žalovanou pohledávku. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby učiněnému před zahájením jednání ve věci soud řízení v souladu s § 96 odst. 1, odst. 2, odst. 3 a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem ve svém vyjádření ze dne 13. 7. 2022. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena dne 1. 8. 2022. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
5. Z listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci. Dne 9. 11. 2017 žalobkyně a žalovaný uzavřeli Rámcovou smlouvu číslo na základě které žalobkyně zřídila pro žalovaného běžný účet č. bankovní účet, smlouva byla uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku, žalovaný ji podepsal SMS kódem. Dne 31. 5. 2019 žalobkyně a žalovaný uzavřeli Dodatek číslo k Rámcové smlouvě číslo na základě kterého se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr s limitem čerpání 5 000 Kč k jeho běžnému účtu č. bankovní účet. Žalovaný měl ke dni 23. 2. 2022 konečný zůstatek na běžném účtu záporný – 815 Kč. Dle Přehledu čerpání a splácení kontokorentu žalovaný celkem čerpal částku 4 348,16 Kč a jeho zůstatek na běžném účtu byl záporný – 815 Kč, dne 5. 5. 2022 žalovaný uhradil 815 Kč. Žalovaný žádal žalobkyni o půjčku v období od 18. 9. 2018 do 2. 10. 2020 celkem 16x, z toho pouze jedné žádosti ze dne 31. 5. 2019 (tj. žalovaná pohledávka) bylo vyhověno. Dle úvěrové zprávy ze dne 31. 5. 2019 žalovaný splácel jeden úvěr u jiného věřitele. Dopisem ze dne 3. 1. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky do 12. 1. 2022 s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení. Dne 4. 1. 2022 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného.
6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
8. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
9. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
10. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
11. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi účastníky řízení měla charakter smlouvy o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zároveň se jedná o smlouvu spotřebitelskou podle § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření této smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. příjmení, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Z doložených listinných důkazů nelze určit pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalovaného, prokázáno bylo, že žalovaný žádal žalobkyni o úvěr celkem 16x a pouze jednou mu bylo vyhověno (žalovaná pohledávka). V řízení nebyla prokázána majetková situace žalovaného ke dni uzavření kontokorentního úvěru, tj. není zřejmé, jaké měl žalovaný v rozhodné době pravidelné měsíční příjmy a výdaje. Z uvedeného má soud za to, že žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý kontokorentní úvěr, a proto je smlouva o úvěru neplatná podle § 87 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový limit 5 000 Kč a žalovaný tento limit překročil a dosud dluží žalobkyni částku 3 663,16 Kč. Soud zavázal žalovaného, aby z neplatné smlouvy podle § 2991 o. z. uhradil žalobkyni částku 3 663,16 Kč včetně úroku z prodlení v souladu s § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; úrok z prodlení byl přiznán ode dne 13. 1. 2022, neboť žalovaný byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 3. 1. 2022, ve kterém žalobkyně stanovila lhůtu k plnění nejpozději do 12. 1. 2022. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvních úroků.
12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch v rozsahu 30 %, náhradu nákladů řízení ve výši 120 Kč. Žalobkyně požadovala na náhradě nákladů řízení úhradu soudní poplatku ve výši 400 Kč, 30 % z této částky je 120 Kč.
13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.