Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
7 C 225/2020-41
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
hlášený pobyt bezdomovce anonymizováno, okres název, země
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 20.465,64 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8.145,64 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 984,48 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8.145,64 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh, aby byl žalovaný povinný zaplatit žalobkyni částku 12.320 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 858,69 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.817,93 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.668 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a úrok ve výši 29 % ročně z částky 12.813,64 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8.145,64 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 984,48 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8.145,64 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Návrh, aby byl žalovaný povinný zaplatit žalobkyni částku 12.320 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 858,69 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.817,93 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.668 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a úrok ve výši 29 % ročně z částky 12.813,64 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.</b>
1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne datum domáhala se žalobkyně, aby soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit jí částku 20.465,64 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne datum došlo mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, identifikační číslo se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, k uzavření Smlouvy o zápůjčce číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 15.000 Kč. Tuto částku žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 15.000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 12.320 Kč, celkem tedy 27.320 Kč, v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1.518 Kč. Úvěruschopnost žalovaného posoudil právním předchůdce žalobkyně na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly zaznamenány do zákaznické karty a ověřeny doklady tam uvedenými. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena dne datum. Žalovaný měl uhradit všechny splátky nejpozději do datum. Dne datum postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.
2. Příslušnost Okresního soudu ve Vyškově je dána v souladu s ustanovením kapitoly II. oddílu 1, článku 7 odstavec 1, písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012, dle kterého nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, žalovány u soudů jiného členského státu, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Místem plnění je v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty.
3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a občanského soudního řádu, soud usnesením ze dne 30. 9. 2020, číslo jednací 7 C 225/2020-33, žalovaného vyzval, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odstavec 4 občanského soudního řádu předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odstavec 4 občanského soudního řádu, bez nařízení jednání.
4. Soud ve věci provedl dokazování listinami – zákaznickou kartou žalovaného ze dne datum, smlouvou o zápůjčce číslo ze dne datum, tabulkou umoření, smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy (řádek číslo, strana 159 z 169), oznámením o postoupení pohledávky žalovanému ze dne datum s dokladem o jejím odeslání žalovanému dne datum, výzvou k plnění ze dne datum s dokladem o jejím odeslání žalovanému datum, z nichž učinil následující skutková zjištění a jim odpovídající závěr o skutkovém stavu:
5. Dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce ve výši 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku
15.000 Kč s poplatkem ve výši 12.320 Kč, který dle smlouvy sestával z úroku ve výši 3.676 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3.830 Kč a z poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení 4.814 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnutou částku, i s poplatkem v 18 měsíčních splátkách po 1.518 Kč, když první splátku byl povinen zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření Smlouvy a každou další měsíční splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Poslední splátka ve výši 1.514 Kč byla splatná nejpozději do posledního dne dalšího následujícího měsíčního období. Smlouvou je sjednána zápůjční úroková sazba 29 % ročně při režimu splácení v 18 splátkách. Zápůjčka byla poskytnuta za účelem refinancování předchozí zápůjčky dle smlouvy číslo do výše 5.785 Kč. Žalovanému tak byla vyplacena částka 9.215 Kč, kterou převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. Právní předchůdce žalobkyně jako postupitel na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni jako postupníka, a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem 6.854,36 Kč. Žalovanému byla zaslána výzva k plnění s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu.
6. Na základě výslovného ujednání stran obsaženého ve smlouvě o zápůjčce se předmětný smluvní vztah řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (ve znění platném a účinném
do datum) a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (ve znění platném v době poskytnutí zápůjčky).
7. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastoupenou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
8. Dle ustanovení § 2392 odstavec 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
9. Podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku, spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel. Podle ustanovení § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle ustanovení § 420 odstavec 1 a 2 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti
za podnikatele.
10. Podle ustanovení § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle ustanovení § 1812 odstavec 1 a 2 občanského zákoníku, lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených
k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.
11. Podle ustanovení § 2 odstavec 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle ustanovení § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
12. Podle ustanovení § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
13. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.
15. Žalobkyně se domáhá zaplacení nesplacené jistiny ve výši 12.813,64 Kč, nesplaceného poplatku 7.652 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně vyčísleného od
datum tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do
datum tj. do data postoupení pohledávky, dále kapitalizovaného smluvního úroku z úvěru ve výši 29 % ročně z částky číslo od 25. 9 2018 do data postoupení pohledávky datum celkem 1.570 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvního úroku ve výši 29 % z částky 12.813,64 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 12.813,64 Kč od datum do zaplacení.
16. Jelikož je předmětná smlouva o zápůjčce smlouvou spotřebitelskou, musí soud z moci úřední posoudit, zda jednotlivá ujednání spotřebitelské smlouvy nejsou bez dalšího zakázaná, či nezakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Cílem posouzení však není stanovit absolutní rovnost práv a povinností účastníků daného závazkového právního vztahu, ale odstranit významnou nerovnováhu práv a povinností účastníků. Soud tedy při posuzování daného smluvního vztahu a jeho konkrétních ujednání postupoval v souladu s ustanovením § 1814 občanského zákoníku, přičemž neshledal žádné ujednání, které by bylo bez dalšího zakázáno. Dále postupoval v souladu s ustanovením § 1813 občanského zákoníku, kdy aplikoval test nepřiměřenosti ujednání předmětné smlouvy a posuzoval, zda se jedná o smluvní ujednání, které zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, zda jde o nerovnováhu v neprospěch spotřebitele a zda je tato nerovnováha v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Pokud se jedná o ujednání o výši poskytnutého spotřebitelského úvěru a ceně za toto poskytnutí není tyto možné posuzovat pomocí testu nepřiměřenosti ujednání, pokud byly spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
17. Ve vztahu ke sjednanému úroku z poskytnutých peněžních prostředků dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smlouvě o spotřebitelském úvěru sjednána jako úplata (odměna) za užívání poskytnuté částky, kterou měl právní předchůdce žalobkyně obdržet celkem, v souvislosti s poskytnutím úvěru, a to bez ohledu na řádné a včasné plnění dlužníka či jeho prodlení, úrok 3.676 Kč a dále úrok 29 % ročně, což při přepočtu na smluvní úroky z úvěru představuje 52,17 % ročně (neboť zápůjčka byla poskytnuta na 18 měsíců). V rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly úroky sjednány (v procentuální nebo pevné výši). Věřitel je tedy obecně oprávněn požadovat i zaplacení úroku. Jelikož byl úrok, tedy odměna za tutéž službu - poskytnutí úvěru, ve smlouvě sjednán dvojím způsobem, a to pevnou částkou (3.676 Kč) a současně i roční procentuální sazbou (29% ročně) přímo v textu smlouvy, považuje soud ujednání o úroku za absolutně neplatné pro neurčitost a nesrozumitelnost. Žalovaný byl v daném závazkovém právním vztahu v postavení spotřebitele, tj. slabší strany a nebyl před ani při uzavírání smlouvy jasným a srozumitelným způsobem seznámen s výší úroků, které zaplatí za užívání finanční částky.
18. Pro podnikatele jakožto profesionály nastavují právní předpisy náročnější standard schopností, s cílem chránit slabší stranu – spotřebitele proti zneužití. V předmětné věci pak využití nepřesnosti a nejasnosti smluvních ujednání s přihlédnutím k téměř nulové vyjednávací pozici na straně žalovaného při uzavírání smlouvy, vedlo k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech smluvních stran. Soud tedy shledal ujednání o ceně za poskytnutí úvěru jako neurčité a nesrozumitelné, které zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, a tato nerovnováha jde k tíži spotřebitele. Soud má za to, že ujednání o úroku ve smlouvě uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, jako smlouvě spotřebitelské, je zakázaným ujednáním ve smyslu ustanovení § 1813 občanského zákoníku a tedy absolutně neplatné pro neurčitost a nesrozumitelnost.
19. Nad rámec uvedeného závěru pak soud dodává, že celková výše takto sjednaného úroku z úvěru dosahuje roční výše 52,17 %, přičemž tato výše podstatně přesahuje úrokovou míru v době sjednání úvěru obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K 3/2017 činila tato sazba 9,05 % ročně (úvěry pro domácnosti a NISD, na spotřebu fixace sazby nad 1 rok do 5 let včetně – zjištěno z www.cnb.cz). Soud má za to, že i přes vyšší míru rizikovosti plynoucí z rychlého úvěru byl úrok ve smlouvě sjednán v rozporu s dobrými mravy a smluvní ujednání o něm je i z tohoto důvodu absolutně neplatné (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, spisová značka 33 Odo 236/2005).
20. S ohledem na zásadu autonomie vůle stran bylo možné, aby byl mezi stranami sjednán poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení. I zde soud posuzoval platnost tohoto ujednání ve vztahu k slabší straně právního vztahu dle nižšího zákonného standardu (to je obecné právní úpravy § 1 a 2 a § 547 občanského zákoníku) než je poskytnut v právní úpravě ochrany spotřebitele.
21. Z předložené smlouvy vyplývá, že žalovaný neměl žádnou možnost ovlivnit znění smlouvy uzavírané s právním předchůdcem žalobkyně v postavení podnikatele ve vztahu k zpoplatněným službám„ garance ceny“ a„ splátkové prázdniny“. Postup, kdy si věřitel sám, bez možnosti ovlivnění dlužníkem, nastavuje služby, které přímo s poskytnutím zápůjčky nesouvisí (jsou vedlejšími službami) a účtuje poplatek za tyto služby, který výrazně navyšuje celkovou cenu úvěru, je dle soudu v rozporu s dobrými mravy.
22. Soud konstatuje, že součástí poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení jsou administrativní činnosti poskytovatele zápůjčky, které žalobkyně vykazuje nejen při jednání, ale také v průběhu jejího trvání (vedení záznamů o smlouvě a jednotlivých platbách). Jak je uvedeno ve smluvních podmínkách poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení sjednaný ve smlouvě o zápůjčce ve výši 3.830 Kč má dle smluvních podmínek zahrnovat náklady na zpracování zápůjčky, na doručení zápůjčky klientovi do místa bydliště zákazníka při podpisu smlouvy. Poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4.814 Kč sjednaný ve smlouvě o zápůjčce má dle smluvních podmínek zahrnovat náklady na zpracování splátek, správu účtu, úkony věřitele při mimořádné splátce celkové dlužné částky na pobočce věřitele.
23. Z úřední činnosti soudu je známo, že jednotlivé části obou poplatků, ať již v rámci poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení nebo v rámci poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení, sjednané ve smlouvách o zápůjčce právním předchůdcem žalobkyně jsou stanoveny a jejich výše se odvíjí toliko od výše poskytnutých peněz, nijak se nereflektuje počet splátek sjednaných konkrétní smlouvou. Žalobkyně resp. její právní předchůdce tedy zcela libovolně sjednává tyto poplatky, bez závislosti na rozsahu provedené administrativní činnosti. V daném případě pak výše poplatku na jednu splátku představuje 480 Kč. Proto soud považuje sjednání poplatků za zpracování zápůjčky, doručení zápůjčky a administrativní činnost v souvislosti se správou úvěru podle ustanovení § 1 odst. 2 a § 588 občanského zákoníku za absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy.
24. Žalovanému byla poskytnuta částka 15.000 Kč dne 28. 1. 2016. Žalovaný z poskytnuté zápůjčky uhradil částku 6.854,36 Kč. Žalovaný toto skutkové tvrzení žalobkyně nepopřel, žalobkyně tuto skutečnost uvedla přímo v žalobě. K úhradě tak zůstává částka 8.145,64 Kč, soud tuto částku žalobkyni přiznal. Ve zbývající části byla žaloba, jako nedůvodná zamítnuta. Soud rovněž přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení z přiznané částky, který je odůvodněn ustanovením § 1970 občanského zákoníku. Žalovaný se dostal do prodlení dnem 24. 12. 2017, kdy marně uplynula lhůta pro úhradu zbývající dlužné částky. Do dne postoupení pohledávky tj. dne 24. 6. 2019 byl zákonný úrok z prodlení z přiznané částky 8.145,64 Kč kapitalizován částkou 984,48 Kč.
25. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 20.465,64 Kč s příslušenstvím, přičemž úspěšná byla co do částky
8.145,64 Kč. V daném případě byl tedy úspěšný žalovaný v rozsahu 20,4 % (čistý úspěch). S ohledem na uvedený procentní úspěch by příslušela náhrada nákladů řízení žalovanému, kterému však v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
26. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.
Poučení:
Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.