Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 171/2022-118

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Ondráčkovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení 6.850,98 Kč s příslušenstvím - bankovní služby

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 6.850,98 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 755,82 Kč ke dni 16. 9. 2021, s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 6.251,01 Kč od 17. 9. 2021 do 16. 12. 2021, s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 6.251,01 Kč od 17. 12. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6.251,01 Kč ve výši 10 % ročně od 17. 9. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 6 534 Kč k rukám zástupce žalované příjmení jméno příjmení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 6.850,98 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 755,82 Kč ke dni 16. 9. 2021, s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 6.251,01 Kč od 17. 9. 2021 do 16. 12. 2021, s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 6.251,01 Kč od 17. 12. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6.251,01 Kč ve výši 10 % ročně od 17. 9. 2021 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 6 534 Kč k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 23. 3. 2022 domáhal po žalované zaplacení částky 6.850,98 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 755,82 Kč ke dni 16. 9. 2021, s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 6.251,01 Kč od 17. 9. 2021 do 16. 12. 2021, s úrokem ve výši 10 % ročně z částky 6.251,01 Kč od 17. 12. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 6.251,01 Kč ve výši 10 % ročně od 17. 9. 2021 do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedl, že společnost právnická osoba, IČ: číslo, se sídlem adresa (dále jen„ Banka“) uzavřela se žalovanou dne 9. 9. 2016 Smlouvu o Bankovních produktech a službách, na základě níž se Banka zavázala poskytnout žalované bankovní produkty a služby ve smlouvě uvedené. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky Banky, Produktové podmínky kontokorentního úvěru a produktové podmínky běžného účtu a platebního styku, s jejichž obsahem se žalovaná seznámila a souhlasila, stejně tak jako s obsahem Úrokového lístku a Sazebníku poplatků a což stvrdila svým podpisem Smlouvy a Dispozic. Na základě smlouvy banka vedla pro žalovanou běžný účet č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala mimo jiné udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku, a platit za vedení běžného účtu a platební styk poplatky dle platného Sazebníku. Dále se Banka se zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr anonymizováno až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se zavázala dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy nesplnila zejména tím, že překročila sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácela úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu Banka využila svého práva ze smlouvy a převedla dne 11. 12. 2019 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 11.749,34 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. bankovní účet za účelem splacení dluhu v pravidelných splátkách, což písemně oznámila žalované, včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaná však dlužnou částku nesplatila, proto banka prohlásila v souladu s Produktovými podmínkami úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 18. 5. 2020. Žalovaná tak dluží na jistině částku 6.251,01 Kč, smluvní poplatky ve výši 599,97 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 16. 9. 2021 ve výši 755,82 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6.251,01 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení smluvní úrok ve výši 21,99 % ročně z částky 6 251,01 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení. Aktivní legitimace žalobce je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 21. 10. 2021 mezi žalobcem a právnická osoba a.s., která byla věřitelem žalované na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021, uzavřené mezi právnická osoba anonymizováno a společností právnická osoba

K posuzování úvěruschopnosti žalované žalobce uvedl, že Banka při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance žalovanou v Žádosti klienta o povolení debetního zůstatku anonymizováno ze dne 19. 4. 2017. Žádost byla hodnocena individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi společnosti právnická osoba a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalované byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Hodnocení úvěruschopnosti klienta bylo individuální; v případě žalované v zaměstnaneckém poměru vychází banka z příjmu, který deklarovala v žádosti; v tomto případě byl použit příjem ve výši 20.000 Kč. Žalovaná zároveň uvedla v žádosti celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 50.000 Kč. Při hodnocení úvěruschopnosti žalované banka porovnávala její příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů žalované. Z interních zdrojů bylo zjištěno, že vůči Bance měla žalovaná v době podání žádosti závazky s celkovou výší měsíčních splátek 7.233,86 Kč. Z externích zdrojů bylo zjištěno, že žalovaná měla v době podání žádosti závazky s celkovou výší měsíčních splátek 1.256 Kč. Po provedeném individuálním hodnocení banka schválila anonymizováno s úvěrovým rámcem ve výši 10.000 Kč.

Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná včasný odpor. Uvedla, že důvodem pro který došlo k přečerpání povoleného úvěrového limitu v rámci kontokorentního úvěru anonymizováno byla skutečnost, že na účet žalované, ke kterému byl sjednán kontokorentní úvěr anonymizováno, byla nařízena exekuce přikázáním pohledávky, a nebylo tedy možné uhradit primárně v té době vyčerpanou výši kontokorentního úvěru, která ke dni nařízení exekuce dne 24. 4. 2018 tvořila částku 5.561 Kč, neboť na základě nařízené exekuce by docházelo přednostně k úhradě dlužné částky, k jejíž úhradě byla žalovaná povinna v rámci nařízené exekuce. Standardním postupem bankovních ústavů, v případě že dojde k nařízení exekuce přikázáním pohledávky na účet povinného, je zesplatnění stávající vyčerpané částky kontokorentního úvěru a umožnění její úhrady dlužníkovi na speciální k tomuto účelu vytvořený technický účet banky. K tomuto byla rovněž v případě zahájení exekučního řízení s žalovanou oprávněna i Banka. Banka tak však neučinila, když po zablokování jejího účtu žalovanou ani v tomto směru nikterak nekontaktovala. Ani ze strany žalované ovšem nebylo možné závazek o kontokorentním úvěru anonymizováno v průběhu trvání exekuce ukončit, neboť možnost vypovědět jej v průběhu exekučního řízení žalovaná dle podmínek Banky neměla. Avšak v důsledku načítání smluvních úroků a poplatků za vedení účtu dále rostl dluh žalované z kontokorentního úvěru anonymizováno, když z původně vyčerpané částky vyrostl až na částku ve výši 10.749,34 Kč. Až na základě přečerpání povoleného úvěrového limitu poté Banka dle ustanovení odst. 11 písm. i) ve spojení s odst. 12 písm. d), Článku III., anonymizována tři slova, ukončila dne 12. 12. 2019 poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno a otevřela nový úvěrový účet, na nějž převedla debetní zůstatek z účtu žalované a umožnila žalované na něj její dluh uhradit, za což navíc účtovala žalované smluvní pokutu ve výši 1.000 Kč. V případě, že by Banka postupovala postupem ve finančním sektoru obvyklém, tedy přistoupila ihned po zahájení exekuce proti žalované k zesplatnění vyčerpané částky kontokorentního úvěru, k nárůstu smluvních úroků a poplatků za vedení účtu by nedošlo. Poté, co došlo k převedení kontokorentního úvěru na Splatný anonymizováno, došlo ze strany žalované k úhradě dlužné částky odpovídající její výši vyčerpané částky před nařízením exekuce na účet žalované, tedy k úhradě částky 5.561 Kč (dvěma vklady na pobočce ze dne 13. 1. 2020 a 11. 2. 2020), k čemuž by ze strany žalované došlo v případě dřívějšího převedení debetního zůstatku kontokorentního úvěru anonymizováno na Splatný anonymizováno již dříve, pokud by jí tato možnost byla umožněna. Ke smluvním poplatkům, úrokům, jakož i k úrokům zákonným vyčíslovaným v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaná uvádí, že žalobce v rámci svého podání nijak neupřesňuje tyto své nároky, když vůbec neodkazuje na konkrétní smluvní či zákonná ustanovení, ze kterých by měla povinnost k úhradě těchto poplatků a úroků vycházet, tudíž se žalovaná ani nemůže k oprávněnosti, výši ani jejich splatnosti řádně vyjádřit. V tomto ohledu považuje žalovaná návrh žalobce za neúplný.

K námitkám žalované se žalobce vyjádřil tak, že dle čl. 33 písm. d) Základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru účinných od 31. 12. 2013 závazek úvěru zaniká písemnou výpovědí Klienta po uplynutí jednoměsíční výpovědní lhůty. Dle čl. 23 písm. d) Produktových podmínek Klient poruší Smlouvu, když se ocitne v prodlení se splněním jakékoli pohledávky Banky nebo pokud je proti němu zahájen soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční řízení. Dle čl. 24 písm. d) Produktových podmínek je Banka oprávněna v případě nedodržení Kreditního období zrušit Povolený limit a otevřít úvěrový účet a převést na něj debetní zůstatek z Běžného účtu, tedy žalovaná mohla smlouvu o úvěru vypovědět a současně Banka byla oprávněná nikoli povinna ji vypovědět. Smluvní poplatky ve výši 599,97 Kč jsou nárokovány za nedodržení smluvních podmínek, zaslání upomínky dle Sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platné od 1. 12. 2016. Výše kapitalizovaného úroku z prodlení ke dni 16. 9. 2021 ve výši 755,82 Kč vyplývá z Výpisu z úvěrového účtu č. 2021 Smluvní úrok ve výši 21,99 % je nárokován z části anonymizováno z Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne 9. 9. 2016.

Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

Dle , 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Dle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že společnost právnická osoba coby právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy neověřila úvěruschopnost žalované požadovaným způsobem. Banka vyšla z žádosti žalované o úvěr, ve které žalovaná uvedla svůj průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce 20.000 Kč. Z předložených výpisů z běžného účtu žalované vedeného u Banky vyplývá, že až v únoru 2017 měla žalovaná v žádosti deklarovaný příjem z pracovního poměru u anonymizována dvě slova obec, a to ve výši 16.537 Kč, přesto její konečný zůstatek na účtu byl výrazně nižší než její příjem. V březnu 2017 činil její příjem z pracovního poměru 16.411 Kč a v dubnu 2017 pak 17.620 Kč, tedy nikoli v žádosti uváděných 20.000 Kč. Z předložených výpisů z běžného účtu žalované vedeného u Banky dále vyplývá, že dne 9. 9. 2016, tedy v den založení běžného účtu, žalovaná čerpala úvěr ve výši 330.000 Kč, přičemž v dalších měsících až do února 2017 žalované nepřicházely na tento účet žádné příjmy z pracovního poměru či podnikání a její konečný zůstatek na účtu byl v období před poskytnutím předmětného úvěru v převážné části nižší než zůstatek počáteční. Celkový tvrzený příjem domácnosti 50.000 Kč deklarovaný v žádosti o úvěru pak není doložen a nevyplývá z ničeho. Současně žalovaná uvedla v žádosti nezbytné měsíční náklady ve výši 0 Kč a jiné měsíční splátky taktéž 0 Kč, přičemž je zjevné, že tyto údaje jsou nepravdivé, a to ohledně jiných měsíčních splátek i na základě zjištění Banky jak z externích tak z interních zdrojů.

Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , věřitel nedostojí povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech; nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků či úpadců. Nesplnění uvedené povinnosti má za následek neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru. V daném případě dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce nepostupoval při posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí a předmětná úvěrová smlouva je neplatná. V úvahu by proto přicházel nárok na vrácení poskytnuté jistiny úvěru z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná však čerpanou jistinu úvěru ve výši 5.561 Kč uhradila již Bance, jak vyplývá z předložených výpisů z účtu a ke dni zahájení řízení tak žádný dluh na jistině z předmětné úvěrové smlouvy neexistoval. Soud proto žalobu zamítl v plném rozsahu.

Výrok o nákladech řízení se opírá o (). Žalovaná měla ve věci plný úspěch, žalobce je proto povinen nahradit jí vynaložené náklady řízení, a sice odměnu advokáta ve výši 4 500 Kč dle bodu 4 vyhl. č. 177/1996 S. za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis odporu proti platebnímu rozkazu, účast u jednání) po 1.500 Kč, 3 režijní paušály po 300 Kč a náhradu DPH ve výši 21 % z odměny a paušálů. Náklady řízení, které je žalobce povinen nahradit žalované, tak činí celkem 6 534 Kč. Dle jsou náklady řízení splatné k rukám advokáta žalované.

Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ustanovením

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. )

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.