Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 278/2021-43

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

toho času bytem adresa žalovaného, Holandsko

o zaplacení 32 680 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 080 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 080 Kč od 6.3.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 326 Kč na účet číslo variabilní symbol, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 080 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 15 080 Kč od 6.3.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá. III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 326 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], do 3 dnů od právní moci rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 32 680 Kč s příslušenstvím, tuto žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně spol. právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo žalovaný se zavázal podle této smlouvy splácet úvěr, který obdržel ve výši 22 000 Kč v hotovosti právní předchůdkyni žalobkyně v 60 týdenních splátkách po 660 Kč, a to spolu s částkou 17 600 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 4 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,27 % ročně, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 400 Kč a částkou ve výši 8 800 Kč za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný fakticky zaplatil pouze částku 6 920 Kč, dále pak již ničeho. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 postoupena žalobkyni a toto postoupení bylo také oznámeno žalovanému dopisem ze dne 15.1.2021, který byl spolu s výzvou k plnění zaslán doporučeně žalovanému. Žalovaný přesto, že byl předžalobní upomínkou vyzván k zaplacení celého dluhu, neuhradil ničeho. Před uzavřením uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného a dospěla k závěru, že žalovaný je schopen uvedený úvěr splácet tak, jak se dohodl s právní předchůdkyní žalobkyně ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k tomuto závěru na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, poskytnuté informace pak byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka.

2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. .

4. Soud ve věci z listin předloženými žalobkyní, označenými jako Smlouva o úvěru číslo ze dne datum, Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021, včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 včetně podacího lístku, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem vč. dokladu o odeslání, a dále z karty zákazníka ze dne 6.8.2018, a z těchto listinných důkazů vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, poskytla žalovanému dne datum částku 22 000 Kč. Současně pak byla dne datum podepsaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouva o úvěru, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka zavázala poskytnout žalovanému částku 22 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit ve splátkách spolu s částkou 17 600 Kč. Tento úvěr spolu s částkou

17 600 Kč žalovaný řádně nesplácel, fakticky uhradil jen částku 6 920 Kč. Dopisem ze dne 19.2.2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 34 680 Kč bez příslušenství. Uvedená výzva byla žalovanému doručována doporučeně s tím, že má žalovaný svůj dluh zaplatit do 10 dnů, přičemž uvedená výzva spolu s oznámením o postoupení pohledávky byla žalovanému odeslána doporučeně dopisem, a to dne 22.2.2021. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě svého dluhu, a to předžalobní výzvou k plnění. I tato předžalobní výzva právního zást. žalobkyně byla žalovanému doručována doporučeně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021 včetně seznamu postupovaných pohledávek vzal soud za prokázané, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž svědčí rovněž dopis ze dne 19.2.2021 – oznámení o postoupení pohledávek, adresovaný žalovanému. Z karty zákazníka ze dne 6.8.2018 bylo zjištěno, že žalovaný měl před uzavřením smlouvy o úvěru čistý příjem ve výši 18 500 Kč, což bylo ověřováno výplatními páskami a pracovní smlouvou. Z čeho plynuly jeho další příjmy ve výši 7 600 Kč a zda se jednalo o příjmy pravidelné, právní předchůdkyní žalobkyně ověřováno nebylo, resp. z karty zákazníka toto nelze zjistit. Dále pak nebyly ověřovány náklady na bydlení deklarované ve výši 6 000 Kč a výdaje na domácnost deklarované ve výši 4 500 Kč. Jestliže měl žalovaný v té době manželku a dvě nezaopatřené děti, pak výdaje na domácnost deklarované ve výši 4 500 Kč se jeví jako maximálně podhodnocené. Rovněž tak z karty zákazníka nevyplývá, zda měl žalovaný i jiné zápůjčky a po jakou dobu měl trvat jeho pracovní poměr, který byl uzavřen na dobu určitou a nebylo tak možné ověřit po jakou dobu měl mít žalovaný deklarovaný příjem ve výši 18 500 Kč z tohoto pracovního poměru, zda to pak bylo přinejmenším po dobu, po kterou měl žalovaný splácet uvedený spotřebitelský úvěr. Soud tak rozhodně nevzal za prokázané, že by žalovaný měl v době před uzavřením spotřebitelského úvěru příjem ve výši 26 100 Kč (zde vzal za prokázaný příjem pouze 18 500 Kč), rovněž tak nevzal za prokázané výdaje na bydlení žalovaného a jeho rodiny ve výši 6 000 Kč a výdaje na domácnost pro 4 člennou rodinu ve výši 4 500 Kč. Rovněž tak nevzal soud za prokázané, že by žalovaný v uvedené době před uzavřením smlouvy o úvěru již neměl další úvěry či zápůjčky, když toto není v kartě zákazníka vyplněno. Z uvedených skutečností pak soud rozhodně nevzal za prokázané, že by žalovaný byl schopen hradit jakékoliv další splátky úvěru měsíčně ve výši 2 640 Kč až 3 300 Kč.

5. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl ke skutkovému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba poskytla žalovanému dne datum částku 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit v hotovosti právní předchůdkyni žalobkyně úvěr v 60 týdenních splátkách po 660 Kč, a to spolu s částkou 17 600 Kč, což představuje měsíčně splátku ve výši

2 640 Kč až po 3 300 Kč. Současně pak byla dne datum podepsána mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným smlouva o úvěru, na základě které žalovaný převzal v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně částku 22 000 Kč. Z této částky žalovaný vrátil pouze 6 920 Kč. Dopisem ze dne 19.2.2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 34 680 Kč bez příslušenství. K zaplacení úvěru nedošlo. Pohledávka byla postoupena ke dni 15.1.2021 na žalobkyni. Ani na předžalobní výzvu žalovaný úvěr nezaplatil. Právní předchůdkyně žalobkyně sice zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, avšak dospěla k nesprávnému závěru o schopnosti žalovaného úvěr zaplatit, když žalovaný v době uzavření úvěrové smlouvy vykazoval pouze prokázaný příjem ve výši 18 500 Kč, který byl doložen, a to z pracovního úvazku ve výši 18 500 Kč měsíčně. Další příjmy a jejich pravidelnost nebyly žalovaným doloženy (ve výši celkem 7 600 Kč), rovněž nebylo doloženo jaké jsou skutečné náklady na bydlení a domácnost 4 členné rodiny, a zda žalovaný má rovněž další úvěry či zápůjčky. Při takto zjištěném skutkovém stavu nebylo možné uzavřít, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru.

6. Podle , 2 zákona o spotřebitelském úvěru č. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze co do částky 15 080 Kč s úroky z prodlení (viz výrok I.). Soud na základě provedeného dokazování zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce nezkoumala s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr. V souladu s ust. , 2 , v platném znění, bylo povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr a ten mu poskytnout jen tehdy, pokud dospěje k závěru že, žalovaný ho bude schopen splácet.

12. Výše uvedená zjištění k prověření úvěruschopnosti žalovaného nedovolují soudu učinit závěr o tom, že by právní předchůdkyně žalobkyně prozkoumala úvěruschopnost žalovaného řádně. Zkoumala-li by ji řádně, nemohla by dospět k závěru, že žalovaný s příjmem okolo 18 500 Kč pro 4 člennou rodinu (se dvěma nezaopatřeními dětmi) je schopen splácet úvěr v takovém rozsahu

(2 640 Kč – 3 300 Kč měsíčně). Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru je z tohoto důvodu absolutně neplatná. Jde o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle ust. z úřední povinnosti. Povinnost posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Z tohoto pak soud dovozuje, že právní předchůdkyně žalobkyně se řádně nezabývala úvěruschopností žalované, z tohoto důvodu je nutno smlouvy o zápůjčkách hodnotit jako absolutně neplatné. Na tom nemůže ani nic změnit, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Jako dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Je tak nutno údaje, které žalovaný jako dlužník věřiteli poskytl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele žalovaného, dále pak i ověřit z jiných zdrojů i další dlužníkem uvedené informace o jeho příjmech a výší jeho výdajů, tyto porovnat s obecně známými skutečnostmi, když dlužník má vždy tendenci chovat se účelově, aby úvěr získal, tj. přeceňovat své výdělkové poměry a schopnost splácet, což ho může přivést do dluhové pasti a ve svém důsledku pak poškodit i žalobkyni, viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12.2.2019 sp. zn. , jakož i rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18 OPR-FINANCE s.r.o., proti GK.

13. Dále na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nebylo sporné, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla a žalovaný od žalobkyně přijal dne datum částku 22 000 Kč, čímž žalovanému v souvislosti s uvedeným vznikla povinnost čerpanou částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a nyní žalobkyni. Tuto svoji povinnost žalovaný splnil jen částečně, když žalobkyni vrátil z částky 22 000 Kč pouze

6 920 Kč. Žalovaný pak ani k výzvě právní předchůdkyně žalobkyně, aby jí vrátil peněžní prostředky nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy k plnění, která byla žalovanému zaslána dne 22.2.2021 doporučeně, částku nevrátil. Vzhledem k tomu, že žalovaný na základě takto neplatného jednání (smlouvy o úvěru) převzal od žalobkyně peněžní prostředky, je tyto povinen vrátit podle zásad bezdůvodného obohacení s oporou o ustanovení § 2993 o.z. Jelikož žalovaný tak dosud v části neučinil (a to v části rovnající se rozdílu mezi právní předchůdkyní žalobkyně poskytnutou částkou a částkou již žalobkyni vrácenou (22 000 Kč – 6 920 Kč = 15 080 Kč), bezdůvodně se na úkor žalobkyně žalovaný v této výši, tj. o 15 080 Kč, obohatil. Soud proto zavázal žalovaného k úhradě částky 15 080 Kč, a to i s úrokem z prodlení počítaným od uplynutí lhůty k plnění, počítané od doručení, tj. od 23.2.2021, tj. s prodlením od 6.3.2021. Co do úroku z prodlení z této částky uplatněného, má nárok žalobkyně oporu v ust. o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v  Lhůta k plnění vychází z ust. věta prvá před středníkem

14. Ve zbývajícím rozsahu pak žalobu zamítl.

15. Žalobkyně se zaplacení částky ve výši celkem 32 680 Kč s příslušenstvím domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 1 308 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1 písm. b) (tj. 1 634 Kč) ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 326 Kč Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

16. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. , podle něhož procesně úspěšnějším účastníkem řízení byl žalovaný, tomu však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, neboť zůstal po celou dobu tohoto řízení procesně nečinný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.