Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
11 C 56/2021-30
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Ševčíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 58 135 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 345 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 345 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba ohledně částky ve výši 15 655 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 655 Kč ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, částky ve výši 7 066,29 Kč a úroku ve výši 54,18 % ročně z částky 42 423,93 Kč od datum do datum ve výši 1 417,72 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 42 423,93 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně ve výši 2 550 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 345 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 345 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba ohledně částky ve výši 15 655 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 655 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, částky ve výši 7 066,29 Kč a úroku ve výši 54,18 % ročně z částky 42 423,93 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 417,72 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 42 423,93 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně ve výši 2 550 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku ve výši 51 069 Kč, představující dlužnou jistinu, smluvní úrok, sankční náklady a smluvní pokutu, to vše spolu s příslušenstvím, a dále částku smluvní pokuty ve výši 7 066,29 Kč. Dle tvrzení strany žalující vznikl žalobkyni nárok na úhradu shora uvedených částek s příslušenstvím z titulu porušení povinností žalovanou splatit řádně a včas úvěr, k čemuž se zavázala smlouvou o úvěru uzavřené mezi účastníky dne datum.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto jednal a rozhodl v její nepřítomnosti.
3. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum uzavřené mezi účastníky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku vyplývá, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 46 000 Kč na jí uvedený bankovní účet a žalovaná se tyto zavázala uhradit v celkové výši 93 924 Kč v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 2 609 Kč vždy do každého 13. dne příslušného měsíce. Pro celou dobu splácení úvěru byla stanovena pevná úroková sazba ve výši 54,17 % ročně. Pro případ prodlení s úhradou kterékoli splátky či její částky o délce 65 dní bylo sjednáno automatické zesplatnění smlouvy. Zároveň byla žalobkyně oprávněna požadovat smluvní úrok i po zesplatnění do doby úplné úhrady nově vzniklé jistiny, která se skládala z dosud nesplacené jistiny a nesplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění. Pro případ prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů byla ujednána povinnost žalované uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou dlužnou splátku. V neposlední řadě byla pro případ prodlení s úhradou nové dlužné jistiny, která byla splatná v den zesplatnění úvěru, ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení s její úhradou ode dne následující po dni zesplatnění úvěru do úplného zaplacení. Žalobkyně byla rovněž oprávněna požadovat náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované, a to ve výši 200 Kč za každou splátku. Z dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že žalobkyně poukázala finanční prostředky na bankovní účet žalované dne datum. Z karty klienta je patrné, že na úvěr žalované bylo uhrazeno celkem 15 655 Kč, naposledy dne datum. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky opětovně vyzývána, jakož i upozorněna na zesplatnění celého dluhu. Předžalobní výzvou a dokladem o jejím odeslání žalobkyně prokázala, že žalovanou k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby.
4. Z úrokové sazby měnových finančních institucí vydávané Českou národní bankou v měnové statistice v období červenec – srpen – září 2020 soud zjistil, že roční úroková sazba na spotřebu byla 7,97 % p.a. na kontokorent a revolving 12,21 % p.a. a kreditní karty 18,30 % p.a.
5. Na shora uvedené skutečnosti vyplývající z provedených důkazů soud odkazuje jako na skutkový závěr ve věci.
6. Při právním hodnocení soud uzavřel, že účastníci měli vůli uzavřít mezi sebou smlouvu o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), na níž by se aplikovala smluvní ujednání, a dále i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Soud však uzavřenou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 a § 588 občanského zákoníku. Pro bližší odůvodnění lze uvést, že žalobkyně (podnikatel) je v daném právním vztahu v silnějším postavení oproti žalované (spotřebiteli). O tom svědčí i skutečnost, že k uzavření předmětné smlouvy došlo adhezním způsobem, kdy žalovaná neměla reálnou možnost obsah smlouvy jakkoli ovlivnit, když je bezvýznamná skutečnost, že fakticky měl návrh vzejít od žalované. Z obsahu návrhu je totiž zcela zřejmé, že se jedná o předtištěnou formu návrhu zpracovaného žalobkyní. Neméně podstatný je i fakt, že žalobkyně poskytuje spotřebitelské úvěry jako nebankovní instituce. Je obecně známé, že na tyto společnosti se obracejí lidé obvykle v nouzi či v jinak neutěšené životní situaci, neboť na běžné bankovní úvěry by jinak nedosáhli a zároveň je likvidita u těchto osob velmi omezená, často nulová. Zpravidla se tedy jedná o rizikové dlužníky. Pakliže za této situace žalobkyně půjčuje finanční prostředky se stanovením roční úrokové sazby 54,17 %, respektive 69,23 % pro případ odstoupení od smlouvy, nelze než označit takto stanovený zisk za nemravný, když při úvěru 46 000 Kč se klient zavazuje uhradit více než jednou tolik, a to 93 924 Kč za 36 měsíců. V tomto směru je nutné poukázat na úrokové sazby úvěrů z kreditních karet, což jsou jedny z nejdražší úvěrů poskytovaných na bankovních trzích, které ve druhé polovině roku 2020 průměrně pohybovaly okolo 19 % ročně (pozn. soudu – informace ze systému ADRA – České národní banky). Jednání žalobkyně spočívající v požadování téměř trojnásobného úroku je nutné hodnotit jako společensky nežádoucí, když takovýto postup žalobkyně nelze již hodnotit jako krytí vyšší míry rizikovosti klientů žádajících o nebankovní úvěr.
7. Soud si je bezpochyby vědom oddělitelnosti ujednání o úrocích od ostatních ujednání úvěrové smlouvy, kdy za jiné situace by nepřiměřená výše úrokové sazby způsobila neplatnost smlouvy pouze v tomto ujednání (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2011 sp. zn. 32 Cdo 3516/2009). V daném případě však uzavřená smlouva o úvěru obsahuje řadu pro spotřebitele krajně nevýhodných ujednání, které ve svém souhrnu znamenají natolik velkou nerovnováhu v právech a povinnostech účastníků v neprospěch slabší strany (spotřebitele), že nelze takovému ujednání poskytnout právní ochranu a je nutné jej považovat za absolutně neplatné. V tomto směru lze poukázat na vznik nové jistiny při zesplacení úvěru tvořenou dlužnou jistinou a dosud nesplacenými úroky. Tato nová jistina je nadále úročena jak sjednaným smluvním úrokem s limitem dle § 122 odstavce 4 zákona o spotřebitelském úvěru a rovněž úrokem z prodlení. Primárně sice úročení úroků je v právních vztazích umožněno (§ 1806 občanského zákoníku), nicméně v daném případě prohlubuje nerovnováhu mezi stranami, neboť nelze odhlédnout, že vyjma úročení úroků smluvním úrokem a úrokem z prodlení je zajištěn dluh dvojí smluvní pokutou, a to zejména 0,1 % denně z dlužné nové jistiny po dni zesplatnění. Pro dokreslení lze poukázat i na ujednání, dle kterého je žalobkyně oprávněna požadovat po dlužníkovi zřízení inkasa k účtu žalovaného, v rámci něhož je oprávněna strhnout i finanční prostředky, pakliže nebude splátka připsána na její účet nejpozději pět pracovních dní přede dnem splatnosti příslušné splátky. Tím tedy fakticky dochází ke zkrácení ujednané doby splatnosti a je poté zcela na vůli žalobkyně, zdali využije práva na zřízení inkasa. Ke zřízení inkasa tedy nemusí dojít a žalovaný je povinen i nadále řádně hradit splátky úvěru. V případě, že však dojde k duplicitní úhradě splátky stržením v rámci inkasa a osobní úhradou dlužníkem, má dlužník právo na vrácení přeplatku pouze, pakliže si o to zažádá a prokáže duplicitu. Na základě uvedených skutečností je naprosto zřejmé, že smlouvou byla založena tak výrazná nerovnováha mezi smluvními stranami k tíži žalované, že nemůže požívat právní ochrany a je nutné ji považovat za absolutně neplatné právní jednání.
8. S ohledem na shora uvedené přiznal soud žalobkyni pouze právo na částku 30 345 Kč z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku, neboť žalobkyně poskytla žalované částku 46 000 Kč na základě neplatného smluvního ujednání a žalovaná již žalobkyni uhradila částku 15 655 Kč. Zbylou dlužnou částku přiznal soud žalobkyni včetně zákonného úroku z prodlení, a to ode dne datum do zaplacení. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl.
9. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odstavce 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu podle zásady úspěchu ve věci tak, že přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v poměru 14% ve výši 2 550 Kč, neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 57 %, když žalobě bylo vyhověno co do částky 30 345 Kč, zatímco žalovaná byla úspěšná z 43 %, když žaloba byla v částce 22 721 Kč zamítnuta.
10. Při stanovení odměny za jeden úkon právní služby vyšel soud z ustanovení § 8 odstavce 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dle kterého činí tarifní hodnota v dané věci 58 135 Kč. Podle § 7 advokátního tarifu představuje odměna za jeden úkon právní služby z dané tarifní hodnoty částku 3 460 Kč. Právní zástupce žalobkyně v dané věci provedl tři úkony právní služby, a to podle § 11 odstavce 1 písmene a) advokátního tarifu převzetí a přípravu zastoupení, podle § 11 odstavce 1 písmene d) advokátního tarifu návrh ve věci a v neposlední řadě podle § 11 odstavce 1 písmene g) advokátního tarifu účast na jednání před soudem, a to každé dvě započaté hodiny, přičemž jednání, jehož se právní zástupce žalobkyně zúčastnil dne datum, trvalo 20 minut. Žalobkyni tedy náleží odměna právního zástupce za tři úkony ve výši 10 380 Kč, k tomu odpovídající počet režijních paušálů (á 300 Kč) podle § 13 odstavce 1, odstavce 4 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč. V neposlední řadě náleží žalobkyni náhrada cestovného a náhrada za promeškaný čas podle § 13 odstavce 1, odstavce 5, § 14 odstavce 1, odstavce 3 advokátního tarifu, strávený právním zástupcem na cestě na trase obec – obec a zpět (107,4 km, 1 hodina 52 minut dle portálu www.mapy.cz) k jednání u zdejšího soudu dne datum. Podle doloženého technického průkazu činí průměrná spotřeba 95 oktanového benzinu 10,7 l číslo km. Dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad činí pro rok 2022 průměrná cena 95 oktanového benzinu 37,10 Kč a náhrada za 1 kilometr 4,70 Kč. Při shora uvedených hodnotách činí náhrada cestovného částku 932 Kč a náhrada za promeškání času za čtyři půlhodiny (á 100 Kč) částku 400 Kč. Podle § 14a odstavce 1 advokátního tarifu náleží žalobkyni rovněž 21 % daň z přidané hodnoty z částky 12 612 Kč, tj. částka 2 649 Kč Celkem tedy odměna a hotové výdaje právního zástupce žalobkyně činí 15 306 Kč. Zaplacení soudní poplatek představuje částku 2 907 Kč. S ohledem na poměrný úspěch ve věci náleží žalobkyni k rukám jejího právního zástupce částka 2 550 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.