Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
7 C 126/2021-69
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
o žalobě o určení
takto:
I. Návrh na přerušení řízení do právní moci rozhodnutí ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka, se zamítá.
II. Žaloba, jíž se žalobce domáhal určení, že kupní smlouva uzavřená mezi ním a žalovanou dne 1. 11. 2019 je neúčinná, se zamítá.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši 88 872 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované.
Odůvodnění:
I. Návrh na přerušení řízení do právní moci rozhodnutí ve věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], se zamítá. II. Žaloba, jíž se žalobce domáhal určení, že kupní smlouva uzavřená mezi ním a žalovanou dne 1. 11. 2019 je neúčinná, se zamítá. III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši 88 872 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované.
1. Žalobce se žalobou ze dne 8. 3. 2021 domáhal, aby bylo určeno, že kupní smlouva uzavřená mezi ním a žalovanou dne 1. 11. 2019, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k pozemku parc. č. st. anonymizováno a parc. číslo zapsaných na list vlastnictví, katastrální uzemí, územní celek, okres okres, je neúčinná. Žalobu odůvodnil zejména tím, že s žalovanou uzavřel dne 1. 11. 2019 kupní smlouvu na výše uvedené nemovitosti, kdy kupní smlouva měla nabýt účinnosti okamžikem uvedeným v cenovém ujednání tvořící přílohu číslo ke kupní smlouvě, a to zaplacením kupní ceny. Dne 13. 1. 2021 podala žalovaná návrh na vklad práva do katastru nemovitostí k převedení vlastnického práva k výše uvedeným nemovitostem, a to přestože dosud neuhradila kupní cenu. Ohledně cenového ujednání existují mezi účastníky rozpory. Účinnost kupní smlouvy dle cenového ujednání předloženého žalovanou měla nastat dnem jeho podpisu oběma smluvními stranami. Dle cenového ujednání, které má k dispozici žalobce, však k účinnosti kupní smlouvy dochází dnem uhrazení kupní ceny. Žalobce sporuje, že by kdy podepsal cenové ujednání předkládané žalovanou, upozorňuje na skutečnost, že podpisy v Příloze nejsou úředně ověřeny a v jednání žalované spatřuje snahu převést na sebe vlastnické právo k nemovitostem bez splnění povinnosti uhradit kupní cenu. Příloha č. 1 předkládaná žalovanou je dle žalobce falzum.
2. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení neúčinnosti kupní smlouvy žalobce spatřoval v tom, že reálně hrozí přepis jeho vlastnického práva v katastru nemovitostí bez obdržení kupní ceny. Domnívá se, že jeho postavení coby vlastníka je ohroženo a nejisté obzvlášť za situace, kdy je zahájeno řízení o přepisu vlastnického práva k nemovitostem. Navíc se rozhodnutím o neúčinnosti kupní smlouvy snaží předejít dalším žalobám, které by v případě zápisu vlastnického práva ve prospěch žalované nutně následovaly.
3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že pokládá za nesporné uzavření kupní smlouvy mezi ní a žalobcem, kdy kupní smlouva nabývá platnosti okamžikem podpisu a účinnosti okamžikem uvedeným v cenovém ujednání tvořící Přílohu č. 1. Zdůraznila, že netušila o existenci jiného vyhotovení Přílohy č. 1 a sama má k dispozici toliko ujednání, ve kterém je účinnost kupní smlouvy stanovena ke dni podpisu přílohy oběma smluvními stranami a žalobce přílohu dle tvrzení žalované podepsal. Žalovaná současně označila za nesporné, že podala návrh na vklad vlastnického práva k výše uvedeným nemovitostem do katastru nemovitostí.
4. Podáním ze dne 3. 1. 2022 žalobce mj. navrhl přerušení řízení z důvodu probíhajícího řízení před Krajským soudem v Praze. Uvedl, že u uvedeného soudu je projednávána žaloba žalované proti rozhodnutí správního orgánu – Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ, který zamítl návrh žalované na vklad vlastnického práva k předmětným pozemkům. Žalobce se tak domnívá, že zde projednávaná věc„ supluje dané správní řízení“.
5. Podle § 109 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen jako o.s.ř.) soud řízení přeruší, jestliže účastník ztratil způsobilost jednat před soudem a není zastoupen zástupcem s procesní plnou mocí; rozhodnutí závisí na otázce, kterou není v tomto řízení oprávněn řešit; dospěl k závěru, že zákon, jehož má být při projednávání nebo rozhodování věci použito, nebo jeho jednotlivé ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem a podal-li u Ústavního soudu návrh na zrušení tohoto zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení; rozhodl, že požádá Soudní dvůr Evropských společenství o rozhodnutí o předběžné otázce. Pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže účastník se nemůže řízení účastnit pro překážku trvalejší povahy nebo proto, že je neznámého pobytu; zákonný zástupce účastníka zemřel nebo ztratil způsobilost jednat před soudem; probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.
6. Návrh žalobce na přerušení řízení není dle soudu důvodný, neboť řešená otázka nebude ani obsahem výroku rozhodnutí Krajského soudu v Praze vedeného pod sp. zn. spisová značka, když soud je vázán toliko výrokem rozhodnutí a nikoliv odůvodněním. Předmětem řízení u krajského soudu je povolení vkladu do katastru nemovitostí, zatímco předmětem zde projednávaného řízení je určení neúčinnosti právního jednání. Soud proto shledal, že lze jednat nezávisle na probíhajícím řízení u Krajského soudu v Praze a návrh žalobce na přerušení řízení výrokem I. tohoto rozsudku zamítl.
7. Soud provedeným dokazováním učinil následující skutková zjištění.
8. Z Kupní smlouvy ze dne 1. 11. 2019 soud zjistil, že jejím předmětem je převod vlastnického práva k pozemku parc. č. st. anonymizováno a parc. číslo zapsaných na list vlastnictví, katastrální uzemí, územní celek Smlouva byla podepsána oběma stranami a podpisy byly úředně ověřeny. Dle odstavce VI. bodu 3 smlouvy nabývá platnosti okamžikem jejího podpisu a účinnosti okamžikem uvedeným v cenovém ujednání.
9. Z Přílohy č. 1 ke kupní smlouvě předkládané žalobcem bylo zjištěno, že příloha je oběma stranami podepsána, podpisy nejsou ověřeny a účinnost kupní smlouvy dle odst. I. bodu 4 vzniká dnem uhrazení kupní ceny.
10. Z Přílohy č. 1 ke kupní smlouvě předkládané žalovanou bylo zjištěno, že že příloha je oběma stranami podepsána, podpisy nejsou ověřeny a účinnost kupní smlouvy dle odst. I. bodu 4 nastává dnem podpisu této přílohy oběma smluvními stranami.
11. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalovaná podala dne 13. 1. 2021 návrh na vklad jejího vlastnického práva k nemovitostem, jež jsou předmětem kupní smlouvy.
12. Z žaloby proti rozhodnutí správního orgánu – Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ, číslo jednací ze dne 8. 9. 2021 podané žalovanou ke Krajskému soudu v Praze soud zjistil, že dne 9. 8. 2021 bylo Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj vydáno rozhodnutí o zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva k předmětným pozemkům. Dle podané žaloby Katastrální úřad dovodil, že na Příloze č. 1 ke Kupní smlouvě nejsou úředně ověřeny podpisy a žalobce svůj podpis na příloze popřel. Katastrální úřad proto uzavřel, že nebyla doložena účinnost kupní smlouvy a návrh na vklad zamítl. Žalovaná se u soudu domáhá povolení vkladu vlastnického práva.
13. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví má soud za prokázané, že k výše uvedeným nemovitostem je jako vlastník zapsán žalobce a tyto jsou dotčeny změnou právního vztahu.
14. Provedením shora uvedených důkazů má soud skutkový stav pro účely rozhodnutí ve věci za dostatečně prokázaný, a proto další návrhy na doplnění dokazování zamítl. Ze strany žalobce se jednalo o výzvu katastrální úřadu ze dne 18. 1. 2021, protokol o nahlédnutí do spisu ze dne 8. 3. 2021, sdělení katastrálnímu úřadu ze dne 8. 3. 2021 včetně doručenky. Ze strany žalované se jednalo o znalecký posudek k prokázání pravosti podpisu žalobce na Příloze č. 1 Kupní smlouvy. Soud tyto důkazy hodnotí jako nadbytečné, neboť se vztahují k posouzení otázky účinnosti smlouvy, která však s ohledem na právní posouzení naléhavosti právního zájmu na požadovaném určení, není ve sporu posuzována.
15. Podle ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, domáhat žalobou jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
16. Právní teorie i judikatura se při výkladu výše uvedeného ustanovení shoduje v názoru, že určovací návrh má preventivní povahu, a je tak prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než jeho právní postavení bylo porušeno. Naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo nebo právní vztah, na kterém je žalobce účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho postavení stávalo nejistým.
17. Žaloba na určení má tedy místo tam, kde lze eliminovat stav ohrožení práva, tam kde nelze nápravy dosáhnout jinak. Její důvodnost lze shledat v případech, kdy jí lze dosáhnout stavu, který bude zárukou odvrácení budoucích sporů mezi účastníky. V projednávané věci soud naléhavý právní zájem na podané žalobě na určení neshledal. Ze spisového materiálu, tvrzení účastníků a předložených důkazů je zřejmé, že žalobce je zapsán jako vlastník nemovitostí v katastru nemovitostí a současně, že Katastrální úřad pro Středočeský kraj návrh žalované na vklad jejího vlastnického práva k nemovitostem žalobce zamítl. Ve svém rozhodnutí úřad uvedl, že při zkoumání účinnosti kupní smlouvy dospěl k závěru, že tato účinnost není řádně doložena. Přičemž obligační účinky smlouvy o převodu vlastnictví představují předpoklad k tomu, aby došlo k naplnění účinků věcných. Soud tak nepovažuje aktuální stav pro žalobce za nejistý. Soud rovněž nepovažuje právo žalobce za ohrožené, aby shledal jeho naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Ostatně sám žalobce nakonec v návrhu na odročení jednání uvedl, že podaná žaloba„ supluje dané správní řízení“. Probíhající řízení tak vede soud k závěru, že se jedná o zmnožování soudních spisů. S ohledem na shora uvedené soud podanou žalobu zamítl, když na jejím podání ze strany žalobce neshledal naléhavý právní zájem.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 88 872 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 6 odst. 1 a § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátního tarifu“) z tarifní hodnoty ve výši 7 000 000 Kč (kupní cena nemovitosti – srov. např. 30 Cdo 1289/2016) odměna skládající se ze dvou úkonů právní služby po 36 300 Kč za úkon (převzetí zastoupení, účast na jednání dne 31. 5. 2022) dle § 11 odst. 1, písm. a) a g) advokátního tarifu, spolu s paušální náhradou hotových výdajů za 2 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 600 Kč a náhrady za daň z přidané hodnoty odpovídající 21 % ve výši 15 372 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč jakožto náklady uplatněné v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě ze dne 4. 6. 2021).
19. Oproti vyúčtování žalované nepřiznal jí soud odměnu za právní zastoupení při nahlížení do spisu dne 3.5.2022. Tento úkon učiněný po převzetí zastoupení považuje soud za součást právního úkonu (převzetí a příprava zastoupení), za něž odměna přiznána jest. Nahlížení do spisu není v civilním soudním řízení uváděno jako úkon právní služby, za nějž by měla náležet odměna. Této otázce se věnovaly nálezy Ústavního soudu I. ÚS 3906/17 a I. ÚS 4012/18, z nich však dle názoru soudu nelze v tomto případě právo žalované na náhradu nákladů za takový úkon v dané věci dovodit. Zmíněné nálezy Ústavního soudu vychází z pohledu, že byť není úkon nahlížení do spisu v civilním soudním řízení advokátním tarifem uveden ve výčtu úkonů, za něž náleží odměna, lze takovou odměnu přiznat analogicky podle § 11 odst. 1, písm. f) advokátního tarifu. A to tehdy, jestliže takový úkon je s ohledem na konkrétní okolnosti případu (při zohlednění zejména nezbytnosti a účelnosti postupu, procesní situace) ospravedlnitelný, například tehdy založí-li protistrana do spisu větší množství listin. Ústavní soud s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu v nálezech vysvětluje, že ne každé nahlížení do spisu a jeho prostudování v rámci civilního soudního řízení lze analogicky považovat za samostatný úkon právní služby, za který by advokátu náležela odměna, nýbrž jen takové prostudování spisu, které by svým významem mohlo odpovídat prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování ve smyslu § 11 odst. 1, písm. f) advokátního tarifu. Důležité jsou tedy konkrétní okolnosti případu. Ve věci nálezu I. ÚS 3906/17 se jednalo o obžalovaného z vraždy, kdy bylo nutno zjistit aktuální stav vyšetřování a připravit taktiku obhajoby (nešlo tedy o případ, kdy by bylo možno odměnu přiznat přímo podle § 11 odst. 1, písm. f) advokátního tarifu), závažnost věci a nutnost nahlédnutí do spisu však byla očividná. Ve věci posuzované zdejším soudem však žádá žalovaná o přiznání odměny za nahlížení do spisu v situaci, kdy po převzetí zastoupení zmocněnec zástupkyně žalované pořídil u soudu kopii spisu. Stalo se tak ve chvíli, kdy žalovaná již v době, kdy ještě nebyla právně zastoupena, podala vyjádření ve věci, z nějž se podává, že listiny zmíněné žalobou jsou jí známy, mimo jedinou (přílohu č. 1 ke kupní smlouvě doloženou žalobcem, která byla žalované následně k její žádosti soudem zaslána). I vzhledem k obsahu provedeného dokazování je očividné, že nelze vůbec hovořit o obsáhlejším souboru listin, jak jej nazvala zástupkyně žalované ve svém vyúčtování. Za takové situace soud nahlížení do spisu nepovažuje za samostatný úkon právní služby, za nějž by měla náležet odměna.
20. Soud také nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení za zpracování právního rozboru ve věci. Předně žádný takový rozbor nebyl soudu doložen, vyjádření ve věci bylo soudu zasláno žalovanou v době, kdy ještě nebyla právně zastoupena. I kdyby však takový rozbor učiněn byl, byl by (vzhledem k tomu, že by se jednalo o první úkon zástupkyně po převzetí zastoupení) součástí úkonu právní služby – převzetí a příprava zastoupení, za něž odměna poskytnuta byla.
21. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti výroku I. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 1 písm. g) o. s. ř.).
Proti výroku II. a III. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.