Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

61 C 52/2022-26

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Čermákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 11 575 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se co do částky 6 630 Kč s úrokem z prodlení ve výši 855,02 Kč, úrokem ve výši 2 558,84 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 000 Kč od 8.1.2022 do 21.2.2022, úrokem z prodleni ve výši 8,25 % ročně z částky 4 250 Kč od 22.2.2022 do zaplacení, úrokem ve výši 24,69 % ročně z částky 7 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení a částky 2 195 Kč s úrokem z prodlení ve výši 349,34 Kč a úrokem ve výši 890,82 Kč, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 763,85 Kč od 8.1.2022 do zaplacení a úrokem ve výši 25,5 % ročně z částky 1 763,85 Kč od 8.1.2022 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 750 Kč od 22.2.2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se co do částky 6 630 Kč s úrokem z prodlení ve výši 855,02 Kč, úrokem ve výši 2 558,84 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 000 Kč od 8.1.2022 do 21.2.2022, úrokem z prodleni ve výši 8,25 % ročně z částky 4 250 Kč od 22.2.2022 do zaplacení, úrokem ve výši 24,69 % ročně z částky 7 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení a částky 2 195 Kč s úrokem z prodlení ve výši 349,34 Kč a úrokem ve výši 890,82 Kč, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 763,85 Kč od 8.1.2022 do zaplacení a úrokem ve výši 25,5 % ročně z částky 1 763,85 Kč od 8.1.2022 do zaplacení, zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 750 Kč od 22.2.2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 19.5.2022 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 9 380 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou dne 30.5.2019 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, číslo na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 7 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Úvěryschopnost žalované byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně na základě dokladů: výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tyto ověřené údaje byly uvedeny v kartě zákazníka. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč a poplatkem za životní pojištění ve výši 180 Kč, a to prostřednictvím 60 týdenních splátek ve výši 213 Kč. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Dlužná částka měla být právní předchůdkyni žalobkyně uhrazena do 23.7.2020 Celkem žalovaná uhradila na úvěr částku 3 400 Kč. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022. Žalovaná částka se skládá z jistiny 7 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve zbylé výši 2 380 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 558,84 Kč představující smluvní úrok ve výši 24,69 % ročně z jistiny 7 000 Kč od 24.7.2020, tj. ode dne následujícího po uplynutí sjednané lhůty pro úhradu poslední splátky do data postoupení pohledávky dne 7. 1. 2022, a úroku z prodlení v kapitalizované výši 855,02 Kč představující zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny 7 000 Kč od 24.7.2020, tj. ode dne následujícího po uplynutí sjednané lhůty pro úhradu poslední splátky do data postoupení pohledávky dne 7. 1. 2022. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku 24,69 % ročně a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny 7 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení.

Dále se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 2 195 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovanou dne 16.3.2019 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, číslo na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 4 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Úvěryschopnost žalované byla posouzena právní předchůdkyní žalobkyně na základě dokladů: výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tyto ověřené údaje byly uvedeny v kartě zákazníka. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 660 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 800 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč a poplatkem za životní pojištění ve výši 135 Kč, a to prostřednictvím 45 týdenních splátek ve výši 151 Kč. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Dlužná částka měla být právní předchůdkyni žalobkyně uhrazena do 25.1.2020 Celkem žalovaná uhradila na úvěr částku 4 850 Kč. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve zbylé výši 1 763,85 Kč a dlužných úhrad za služby ve zbylé výši 431,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 890,82 Kč představující smluvní úrok ve výši 25,50 % ročně z jistiny 1 763,85 Kč od 26.1.2020, tj. ode dne následujícího po uplynutí sjednané lhůty pro úhradu poslední splátky do data postoupení pohledávky dne 7. 1. 2022, a úroku z prodlení v kapitalizované výši 349,34 Kč představující zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny 1 763,85 Kč od 26.1.2020, tj. ode dne následujícího po uplynutí sjednané lhůty pro úhradu poslední splátky do data postoupení pohledávky dne 7. 1. 2022. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku 25,50 % ročně a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny 1 763,85 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:

5. Žalovaná dne 30.5.2019 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, číslo dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované jako spotřebiteli úvěr ve výši 7 000 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut v hotovosti při podpisu smlouvy (viz smlouva o spotřebitelském úvěru). Žalovaná v době uzavření smlouvy o úvěru bydlela v nájmu. Čistý příjem žalované činil 14 800 Kč měsíčně (státní podpora). Na výdajích na bydlení platila žalovaná 2 000 Kč měsíčně, osobní výdaje činily 5 000 Kč měsíčně, výživné 4 000 Kč měsíčně, splátky dalších úvěrů pak 680 Kč měsíčně (viz karta zákazníka). Dle zákaznické karty byly údaje ověřeny z dokladů o přiznání mateřské/rodičovské, ze složenek, z dokladů o placení nájemného a z nájemní smlouvy. Žalovaná se zavázala spolu s úvěrem uhradit i smluvní úrok ve výši 1 400 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 400 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč a poplatek za pojištění anonymizována dvě slova ve výši 180 Kč, vše prostřednictvím 60 týdenních splátek po 213 Kč Smluvní úrok byl v případě 60 týdenních splátek sjednán ve výši 32,15 % p.a. (viz smlouva o spotřebitelském úvěru). Žalovaná na úvěr uhradila celkem 3 400 Kč. Pohledávka za žalovanou z této smlouvy byla následně postoupena dne 7.1.2022 smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek a viz seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno s tím, že má dlužnou částku zaplatit do 10 dnů od doručení oznámení o postoupení pohledávek (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3.2.2022, viz doklad o odeslání ze dne 4.2.2022 - podací lístek). Právní osobnost žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání - podací lístek).

Žalovaná dne 16.3.2019 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, číslo dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované jako spotřebiteli úvěr ve výši 4 000 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut v hotovosti při podpisu smlouvy (viz smlouva o spotřebitelském úvěru). Žalovaná v době uzavření smlouvy o úvěru bydlela v nájmu. Čistý příjem žalované činil 13 160 Kč měsíčně (státní podpora). Na výdajích na bydlení platila žalovaná 2 000 Kč měsíčně, osobní výdaje činily 5 000 Kč měsíčně, výživné 4 000 Kč měsíčně (viz karta zákazníka). Dle zákaznické karty byly údaje ověřeny z dokladů o přiznání mateřské/rodičovské, ze složenek, z rozhodnutí o výživném, dokladů o placení nájemného a z nájemní smlouvy. Žalovaná se zavázala spolu s úvěrem uhradit i smluvní úrok ve výši 660 Kč, administrativní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč a poplatek za pojištění anonymizována dvě slova ve výši 135 Kč, vše prostřednictvím 45 týdenních splátek po 151 Kč Smluvní úrok byl v případě 45 týdenních splátek sjednán ve výši 35,53 % p.a. (viz smlouva o spotřebitelském úvěru). Žalovaná na úvěr uhradila celkem 4 850 Kč. Pohledávka za žalovanou z této smlouvy byla následně postoupena dne 7.1.2022 smlouvou o postoupení pohledávek žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek a viz seznam postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno s tím, že má dlužnou částku zaplatit do 10 dnů od doručení oznámení o postoupení pohledávek (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3.2.2022, viz doklad o odeslání ze dne 4.2.2022 - podací lístek). Právní osobnost žalobkyně byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou (viz předžalobní výzva, viz doklad o odeslání - podací lístek).

6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

Dle , (dále jen „“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Dle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

Dle postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

Dle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Dle se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

Dle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

Dle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

Dle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

Dle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Dle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

7. V posuzovaném případě uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou dvě smlouvy o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěry v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu . Žalovaná obě smlouvy o úvěru uzavřela jako fyzická osoba – spotřebitel. Zároveň tento úvěru nebyl vyloučen z působnosti (viz tohoto zákona). Právní předchůdkyně žalobkyně tak byla povinna řádně posoudit úvěryschopnost žalované dle spotřebitelského zákona.

8. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela dvě smlouvy o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr 7 000 Kč a 4 000 Kč. Žalovaná částky převzala a zavázala se je uhradit spolu s ostatními úhradami v 60 a 45 týdenních splátkách. Žalovaná na úvěry uhradila 3 400 Kč a 4 850 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky.

9. Dle rozsudku NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. „ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení , je správný.“

10. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21.3.2019, č.j. -89„ schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů. Jak pokud jde o stránku příjmovou, tak i stránku výdajovou, spokojil se právní předchůdce žalobkyně s pouhým tvrzením žalovaného, aniž by jej žalovaný doložil. Skutečnost, že jeho výdělek činí 17 000 Kč měsíčně, tedy žalovaný nikterak neprokázal a pravidelné měsíční výdaje zjišťoval právní předchůdce žalobkyně pouze ve vztahu k bydlení, další výdaje (např. náklady na dopravu, domácnost, případnou vyživovací povinnost apod.) pak nezkoumal, přičemž ani údaje ohledně bydlení následně neověřil. Povinnost věřitele vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit přitom vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. již dne 27. 9. 2007. Tuto povinnost věřitele pak zdůraznil ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , v němž současně řešil, zda ke splnění povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost postačí provedení lustrace v registru SOLUS.“

11. Dle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19.5.2020, č.j. -63„ posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“

12. Shodně k posouzení úvěryschopnosti též rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29.7.2021, sp.zn. , dle kterého při posouzení úvěryschopnosti dlužníka nelze vycházet pouze z odhadovaných výdajů uvedených dlužníkem bez prověření jejich skutečné výše.

13. Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C -679/2018 ze dne 5.3.2020„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

14. Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování majetkové situace žalované vycházela pouze z údajů sdělených žalovanou. Žalobkyně soudu nepředložila žádný důkaz o tom, že se právní předchůdkyně žalobkyně skutečně zabývala řádným zjišťováním majetkových poměrů žalované včetně jeho výdajů, neboť soudu nedoložila ani nezbytné minimum, tedy doklad o přiznání státní sociální podpory, ani žádné doklady o výdajích žalované. Žalobkyně pouze uvedla, že údaje z předmětných listin byly zaznamenány do karty zákazníka, kterou soudu předložila. Soud však nemohl ověřit správnost těchto údajů, neboť žádnou z podkladových listin žalobkyně soudu nedoložila. Dále se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila, proto ji soud nemohl vyzvat ve smyslu k předložení předmětných listin, z nichž při posouzení úvěryschopnosti žalované bylo vycházeno. Soud není oprávněn ani povinen poskytovat poučení jinak a ani není povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27.10.2010, sp.zn. ). Soud tak dospěl k závěru v souladu s výše uvedenou judikaturou, že z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech nelze pro účely posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr vycházet.

15. Za těchto okolností soudu nezbylo než z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní posoudit smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, tedy k neplatnosti přihlédnout i bez návrhu dle , neboť porušením svých povinností právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, neboť ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11.12.2018, č.j. -86, viz rozsudek NS ČR ze dne 25.7.2018, č.j. , viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C -679/2018 ze dne 5.3.2020).

16. Jelikož soud shledal smlouvu o zápůjčce jako absolutně neplatnou, představuje částka 7 000 Kč a 4000 Kč (částky poskytnuté žalované) bezdůvodné obohacení, které je žalovaná dle a povinna vrátit žalobkyni. Dle sdělení žalobkyně žalovaná uhradila na oba úvěry 3 400 Kč a 4 850 Kč. V případě bezdůvodného obohacení u úvěrové smlouvy na částku 4 000 Kč bylo toto bezdůvodné obohacení plněním žalované ve výši 4 850 Kč zcela uhrazeno a nárok žalobkyně je tak zcela nedůvodný.

17. Žalovaná je v případě úvěrové smlouvy na částku 7 000 Kč povinna žalobkyni vrátit 2 750 Kč (7 000 Kč - 3 400 Kč – 850 Kč – přeplatek u bezdůvodného obohacení ve výši 4 000 Kč). Žalovaná byla vyzvána k úhradě úvěru v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3.2.2022, kdy jí byla stanovena lhůta k zaplacení 10 dnů od obdržení tohoto oznámení. K poštovní přepravě bylo oznámení o postoupení pohledávky předáno dne 4.2.2022. Třetí pracovní den, tj. ve středu 7.2.2022, se zásilka považuje za doručenou (viz ) Lhůta 10 dnů k úhradě žalované uplynula v pondělí dne 21.2.2022, od 22.2.2022 je žalovaná s plněním v prodlení. Soud tak vyhověl žalobě co do částky 2 750 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2750 Kč od 22.2.2022 do zaplacení (viz výrok II). Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s 

18. Ve zbývající části, tedy co do částky 6 630 Kč s úrokem z prodlení ve výši 855,02 Kč, úrokem ve výši 2 558,84 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 000 Kč od 8.1.2022 do 21.2.2022, úrokem z prodleni ve výši 8,25 % ročně z částky 4 250 Kč od 22.2.2022 do zaplacení, úrokem ve výši 24,69 % ročně z částky 7 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení a částky 2 195 Kč s úrokem z prodlení ve výši 349,34 Kč a úrokem ve výši 890,82 Kč, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 763,85 Kč od 8.1.2022 do zaplacení a úrokem ve výši 25,5 % ročně z částky 1 763,85 Kč od 8.1.2022 do zaplacení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok I).

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III. dle , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě je zřejmé, že v převážné většině byla ve věci úspěšná žalovaná. Soud však nezjistil, že by žalované nějaké náklady řízení vznikly, proto soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

20. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle , jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.