Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
18 C 125/2022-80
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 60 538,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 50 922,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50 922,85 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 9 615,65 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 901,6 Kč od datum do datum, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 949,53 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 11,99 % ročně z částky 60 538,50 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 60 538,50 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 615,65 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 7 853 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 50 922,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 50 922,85 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 9 615,65 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 901,6 Kč od [datum] do [datum], s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 949,53 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,99 % ročně z částky 60 538,50 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 60 538,50 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 615,65 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 7 853 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 60 538,50 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 901,60 Kč od datum do datum, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 949,53 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 11,99 % ročně z částky 60 538,50 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 60 538,50 Kč od datum do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dne datum smlouvu o úvěru číslo Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalovaného. Identita žalovaného byla ověřena zadáním autorizačního kódu, zaslaného žalovanému prostřednictvím SMS zprávy na smluvené telefonní číslo. Zadání autorizačního kódu pak zároveň nahrazuje písemný podpis žalovaného. Před sjednáním smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřila majetkové poměry žalovaného. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 65 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit za poskytnutí finančních prostředků úrok se smluvní úrokovou sazbu 11,99 % ročně a související poplatky. Žalovaný se dále zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky, žalovaný však neplnil jednotlivé splátky řádně a včas, čímž došlo ze strany žalovaného k porušení smluvních povinností. Právní předchůdkyně žalobkyně tak využila svého práva a úvěr prohlásila za splatný ke dni datum. Pohledávka za žalovaným byla dne datum postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na právnická osoba a.s., a poté téhož dne právnická osoba a.s. na žalobkyni. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky, na svůj dluh však dosud neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil.
3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.
4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Právní předchůdkyně žalobkyně vygenerovala dne datum Smlouvu o úvěru, kdy nedílnou součástí Smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky a Ceník právní předchůdkyně žalobkyně. Na základě Smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 65 000 Kč. Žalovaný částku v plné výši čerpal formou bezhotovostní transakce. Celková dlužná částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit, činila 86 163 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit nejpozději do datum a to formou pravidelných měsíčních splátek po 1 500 Kč /viz smlouva o úvěru na č. l. 9 - 12 spisu, Všeobecné obchodní podmínky a Ceník pro soukromou klientelu uložený v elektronickém systému CEPR, záznam jednotlivých operací na č. l. 58 – 62 spisu, detail zadané operace uložené v elektronickém systému CEPR/. Žalovaný v souvislosti s takto vyplacenou částkou uhradil nepravidelnými platbami celkem částku ve výši 14 077,15 Kč /viz podklady pre súdne konanie na č. l. 13 - 18 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě příchozích transakcí na účet žalovaného za období od datum do datum. Žalovanému v daném období přišlo na účet č. bankovní účet celkem 219 891 Kč, za stejné období z jeho účtu odešlo 207 996,93 Kč. Příjmy v daném období byly zejména tvořeny připsanou částkou z jiné banky s poznámkou„ Mzdy“,„ anonymizována dvě slova A.S.“ a to v rozmezí od 21 000 do 24 000 Kč po zaokrouhlení. Z bankovních výpisů dále plyne, že v červenci roku 2020 měl dvakrát výdaj s poznámkou„ cena za vyřízení úvěru“. Právní předchůdkyně žalobkyně ve svých záznamech eviduje, že před poskytnutím úvěru bylo ověřeno, že žalovaný není v insolvenčním řízení, že žalovaný v žádosti uvedl, že nájemné činí 4 500 Kč. Životní výdaje právní předchůdkyně žalobkyně stanovila podle svého interního ekonomického modelu na 9 020 Kč. V daném případě činil ukazatel splátkového zatížení 16,36 % po poskytnutí úvěru. Žalovaný dále v žádosti uvedl, že u jiné třetí osoby ničeho nesplácí. Právní předchůdkyně žalobkyně kontrolou interních systému a dotazem do CCB zjistila, že u ní měl žalovaný kontokorentní úvěr s limitem 20 000 Kč a orientační splátkou 1 667 Kč a revolvingový úvěr s limitem 50 000 Kč a splátkou 1 500 Kč a u třetí osoby úvěr pro fyzickou osobu se splátkou 2 000 Kč, který byl v rámci žádosti zkonsolidován. Nové splátkové zatížení činilo 4 667 Kč, k čemuž byl příjem žalovaného dostatečný /viz výpisy z účtu na č. l. 64 - 77 spisu, posouzení úvěruschopnosti žalovaného na č. l. 63 spisu/. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto byl právní předchůdkyní žalobkyně vyzván k okamžitému uhrazení dluhu. Dluh za žalovaným byl ke dni datum právní předchůdkyní zesplatněn /viz poslední výzva k úhradě dlužné částky na č. l. 19 spisu a rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu na č. l. 20 spisu/. Dne datum podepsaly osoby zastupující právní předchůdkyni žalobkyně a dne datum právnická osoba a.s., IČO, sídlem adresa (dále jen„ I- právnická osoba“) smlouvu o postoupení pohledávky, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovaným. Následně dne datum podepsaly osoby zastupující právnická osoba a.s. a žalovanou další smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovaným / Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum na č. l. 21 – 30 spisu, příloha číslo – seznam pohledávek na č. l. 32 – 33 spisu, Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum na č. l. 34 – 38 spisu/. Postoupení pohledávky na právnická osoba a.s. bylo žalovanému oznámeno přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum a postoupení pohledávky ze právnická osoba a.s. na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno přípisem právnická osoba a.s. ze dne datum /Oznámení o postoupení na č. l. 39 spisu, poštovní podací arch ze dne datum na č. l. 40 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 42 spisu, poštovní podací arch na č. l. 43 – 44 spisu/. Žalovaný byl dopisem ze dne datum vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky ve lhůtě 7 dní od odeslání výzvy, tj. do datum (výzva byla předána k poštovní přepravě dne datum a uložena a připravena k vyzvednutí dne datum) /viz oznámení o právním zastoupení, výzva k úhradě dluhu na č. l. 41 spisu, výpis ze sledování zásilek na č. l. 78 spisu/.
5. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 65 000 Kč. Na dlužnou částku žalovaný uhradil celkem 14 077,15 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně podepsala smlouvu o postoupení pohledávky, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávky za žalovaným na právnická osoba a.s., která následně podepsala smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Zástupce žalobkyně zaslal dne datum žalovanému výzvu k úhradě dluhu sedmi dnů od odeslání výzvy, tj. do datum. Žalovaný netvrdil, ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh žalobkyni uhradil více, než uváděla žalobkyně.
6. Soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný projevil vůli být vázán smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne datum s takovým obsahem, jak v řízení tvrdila žalobkyně. Toto bez dalšího nevyplývá pouze z nepodepsaného textu uvedené smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy. Ve smlouvě je na místě podpisů účastníků uvedena poznámka: podepsáno elektronickým podpisem. Použité elektronické a technické prostředky musí samy o sobě objektivně technicky umožňovat trvalé zachycení obsahu smlouvy a (jednoznačné) určení jednající osoby. Nadto ani nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před případným sjednáním takové smlouvy zjistila a ověřila majetkové a osobní poměry žalovaného, tj. zejména jeho výdaje. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Žalobkyně nadto byla při předvolání k jednání upozorněna na skutečnost, že bude při jednání třeba některé pro věc významné skutečnosti dotvrdit a prokázat.
7. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
14. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, když v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 65 000 Kč a žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil částku ve výši 14 077,15 Kč na základě jednání o uzavření smlouvy o úvěru. Postupnými smlouvami o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena nejprve na právnická osoba a.s. a následně na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. V souvislosti se sjednáváním smlouvy o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Právní předchůdkyně žalobkyně zjistila majetkové poměry pouze dotazem na žalovaného, kontrolou bankovních výpisů a kontrolou interních a externích systémů. V řízení však nebylo tvrzeno a prokázáno, jak právní předchůdkyně žalobkyně zjistila a ověřila, že je žalovaný u dané společnosti zaměstnán, že není jednáno o ukončení pracovního poměru, popřípadě že není pracovní poměr sjednán na dobu určitou či není ve výpovědní době. Rovněž není zřejmé, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřila skutečné výdaje žalovaného, a to alespoň ty podstatné, tj. zejména výdaje na bydlení, vyživovací povinnost, výdaje na dopravu, popř. že není na majetek žalovaného vedena exekuce apod. Právní předchůdkyně žalobkyně měla přistoupit ke zkoumání o to pečlivěji, byl-li konečný zůstatek v jednotlivých posuzovaných měsících obvykle v řádu desítek korun, popřípadě záporný. Rovněž z červencového výpisu bylo patrné, že žalovaný činil žádosti o úvěr. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v souladu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 v řízení OPR- Finance s.r.o. proti GK). Nadto ani nebylo v řízení prokázáno, že žalovaný projevil vůli být vázán smlouvou o úvěru právě s tímto obsahem a že byla uzavřena v písemné formě v souladu s § 104 zákona o spotřebitelském úvěru.
18. Jelikož nebylo v řízení prokázáno platné uzavření smlouvy o úvěru ve znění žalobkyní předloženém, na základě které měly být žalovanému poskytnuty finanční prostředky, posoudil soud ve vztahu k částce ve výši 65 000 Kč danou věc dle § 2991 a násl. o. z. upravujících bezdůvodné obohacení. Žalovanému tak vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný na svůj dluh ve výši 65 000 Kč uhradil celkem 14 077,15 Kč, zbývá mu stále povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 50 922,85 Kč (65 000 – 14 077,15), o kterou se bezdůvodně obohatil. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V daném případě bylo prokázáno dojití výzvy žalovanému k úhradě dluhu před podáním žaloby, v níž byl vyzván k úhradě dluhu do sedmi dnů od odeslání výzvy (tedy do datum), od následujícího dne je tak s úhradou dluhu v prodlení a náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).
19. S ohledem na výše uvedené soudu nezbylo, než ve zbylém nárok žalobkyně na zaplacení částky 9 615,65 Kč s příslušenstvím zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno platné uzavření smlouvy o úvěru a dřívější doručení výzvy k plnění (výrok II. tohoto rozsudku).
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 504 Kč, přičemž tato částka představuje 48 % z jejich celkové zaokrouhlené výše 16 361 (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 74 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 26 %). Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 422 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 538,50 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 3 540 Kč za výzvu k plnění a z částky 3 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 2 419,20 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.