Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 130/2022-23
Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní JUDr. Terezou Kravalovou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
; zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 1 015 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 015 Kč s ročním úrokem z prodlení
ve výši 7,75 % z této částky od 5. 5. 2012 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení ročního úroku z prodlení ve výši 7,75 % z částky 1 015 Kč od 20. 4. 2012 do 4. 5. 2012 včetně, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 015 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 7,75 % z této částky od 5. 5. 2012 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení ročního úroku z prodlení ve výši 7,75 % z částky 1 015 Kč od 20. 4. 2012 do 4. 5. 2012 včetně, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 015 Kč. Uvedla, že žalovaný dne datum absolvoval jízdu dopravním prostředkem anonymizována dvě slova právnická osoba, bez platného jízdního dokladu, čímž mu vznikla nejen povinnost zaplatit jízdné, ale rovněž v souladu se smluvními přepravními podmínkami povinnost zaplatit přirážku k jízdnému. Současně žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od 20. 4. 2012 do zaplacení. Tvrdila, že pohledávka na ni byla postoupena smlouvou z datum, což bylo původní věřitelkou žalovanému oznámeno.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili.
4. Soud provedl důkaz listinou označenou jako dohoda s cestujícím pod číslem anonymizováno podepsanou oprávněným zaměstnancem anonymizována dvě slova právnická osoba, a žalovaným, jehož totožnost byla ověřena z občanského průkazu. Takto soud zjistil, že dne datum v anonymizováno na lince tramvaje číslo se žalovaný na výzvu neprokázal platným jízdním dokladem, bylo mu uloženo zaplatit jízdné ve výši 15 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu, přičemž žalovaný tento závazek uznal co do důvodu i výše. Z dopisu anonymizována dvě slova právnická osoba, adresovaného datum žalovanému, ve spojení s poštovním podacím lístkem má soud dále za prokázané, že mu oznámil postoupení žalované pohledávky na žalobkyni.
5. Ve smyslu přechodného ustanovení § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku soud aplikoval občanský zákoník platný a účinný do 31. 12. 2013. Podle § 760 smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Podle § 772 podrobnější úpravu osobní a nákladní přepravy stanoví zvláštní předpisy, zejména přepravní řády a tarify. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní
a silniční osobní dopravu, se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, cestující, který si nezakoupil jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky. Podle § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb. je cestující dále povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout s účinností do 30. 4. 2013 částku 1 000 Kč. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení ve výši stanovené prováděcím předpisem, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb. platné a účinné do 31. 12. 2013.
6. Žaloba je převážně důvodná. Žalobkyně prokázala, že je nositelkou žalované pohledávky. Tím, že žalovaný využil jako cestující dopravního prostředku, uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o přepravě, a byl tak povinen zaplatit v souladu s tarifem stanovené jízdné. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že tak učinil, a proto soud žalobě vyhověl a žalovaného zavázal i ke splnění druhotné povinnosti zaplatit tarifem stanovený příplatek ve výši 1 000 Kč. Současně soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši. Oproti požadavku žalobkyně tak učinil až od prvního dne následujícího po uplynutí patnáctidenní lhůty stanovené pro dodatečné zaplacení jízdného a zaplacení související přirážky v dohodě smluvních stran a za období předcházející žalobu zamítl.
7. Náhradu nákladů řízení soud žalobkyni nepřiznal, přestože byla ve věci plně úspěšná, neboť je nepovažuje za účelně vynaložené ve smyslu § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Ze soudního rejstříku je zřejmé, že žalobkyně u zdejšího soudu uplatnila datum pod aktuální spisovou značkou spisová značka vůči žalovanému právo na zaplacení dlužného jízdného a přirážky k němu 1 015 Kč v souvislosti s jízdou bez platného jízdního dokladu, uskutečněnou datum rovněž prostředkem městské hromadné dopravy anonymizována dvě slova právnická osoba Dle tvrzení samotné žalobkyně přitom tato pohledávka byla na žalobkyni postoupena zcela totožnou smlouvou jako v této věci. Rozsudkem z datum zdejší soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a současně přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení 1 489 Kč podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení, jejichž náhradu žalobkyně uplatňuje v tomto řízení tak nebyly potřebné k účelnému uplatňování práva, neboť kdyby žalobkyně uplatnila pohledávku žalovanou pod spisovou značkou 26 C 127/2022 a pohledávku žalovanou v tomto řízení v jedné žalobě, vznikly by náklady na zaplacení soudního poplatku a na právní zastoupení ve stejné výši 1 489 Kč, avšak pouze jednou. Rozdělením pohledávek do samostatných žalob uplatňuje žalobkyně tyto náklady dvakrát, a dochází tak zcela zbytečně a uměle k jejich navyšování. To platí o to více, že k dnešnímu dni je v rejstříku C zdejšího soudu zapsáno téměř 30 věcí mezi týmiž účastníky s obdobnými skutkovými tvrzeními, stejnými žalovanými částkami a totožným požadavkem na přiznání náhrady nákladů řízení. Přiznání takové náhrady ze strany soudu by zatěžovalo nepřiměřeným způsobem žalovaného, neboť v každé takové věci požadované náklady řízení převyšují žalovanou jistinu, takže dluh žalovaného v konečném důsledku více než zdvojnásobují. Jinými slovy, náklady, jejichž náhradu uplatňuje žalobkyně v této věci, vůbec nemusely vzniknout, a proto žalovaný nebyl k jejich náhradě zavázán.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí nebo na exekuci.