Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 CO 954/2022-79

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivety Jiříkové a soudců Mgr. Ing. Martiny Lacinové a Mgr. Jana Jursíka ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa

o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru a o náhradu mzdy, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 21. 6. 2022, č. j. -52,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 8 200,41 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 8 200,41 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobci dopisem žalovaného datovaným a doručeným dne 17. 2. 2021 je neplatné (výrok v odstavci I.) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení před soudem prvního stupně 12 164 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Soud prvního stupně rozhodl rozsudkem pro uznání podle ust. , neboť měl za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal. Soud prvního stupně usnesením ze dne 5. 5. 2022, č. j. -50 vyzval ve smyslu ust. žalovaného, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení k žalobě písemně vyjádřil ve věci samé s tím, že ve vyjádření je povinen uvést, zda uplatněný nárok uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu s tím, že jestliže nárok uplatněný v návrhu zcela neuzná, je povinen ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně byl žalovaný poučen o tom, že pokud se bez vážného důvodu ve věci samé písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, a rozhodne ve věci rozsudkem pro uznání ( ). Usnesení obsahující výzvu bylo žalovanému doručeno dne 10. 5. 2022, žalovaný na výzvu nereagoval. V důsledku toho, že žalovaný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení podle ust. se písemně ve věci samé nevyjádřil, ani ve stanovené lhůtě nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom brání, nastala podle soudu zákonná fikce uznání žalovaného nároku. Skutková tvrzení uvedená v žalobě jsou podle soudu úplná a žalobní nárok z nich zcela vyplývá. Soud proto rozhodl rozsudkem pro uznání.

2. Proti tomuto rozsudku se žalovaný odvolal, odkazuje na závěry uvedené v nálezu Ústavního soudu sp. zn. ze dne 20. 3. 2018 týkající se použití ust. , je toho názoru, že v daném řízení bylo vydání kvalifikované výzvy předčasné, takovou výzvu lze zaslat pouze v případě, kdy žaloba netrpí nedostatky a je bez dalšího projednatelná. V daném případě žaloba trpí závažnými vadami, které bylo nutno odstranit výzvou k opravě žaloby. Jedná se především o část nároku týkajícího se náhrady mzdy, kdy žalobce vůbec neuvedl požadovanou částku, což je samotná podstata žaloby o zaplacení. Soud si byl tohoto nedostatku vědom, proto vyloučil žalobu o náhradu mzdy k samostatnému projednání. Takový postup se však jeví protiústavně, kdy je uměle vytvářen prostor pro vydání rozsudku pro uznání. Navíc usnesení o vyloučení části nároku k samostatnému projednání bylo vydáno spolu s rozsudkem, tudíž v okamžiku vydání rozsudku nebylo dosud účinné. Soud tudíž rozhodoval rozsudkem pro uznání pouze ohledně části uplatněného nároku. Použití institutu uznání z důvodu nevyjádření, kdy o jednom nároku je rozhodnuto z důvodu uznání a druhý nárok je vyloučen k samostatnému projednání se zjevně vymyká účelu výzvy podle Účelem tohoto institutu je vyřešení sporu v případě nečinnosti žalovaného, nikoliv záměr, aby část sporu byla vyřešena kontumačně a nadále pokračovalo řízení o zbývajícím nároku. Pokud jde o další podmínky pro vydání kvalifikované výzvy, z předešlé komunikace účastníků je zřejmé (a uvádí to i žalobce v žalobě), že žalovaný trval na tom, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné. Soud mohl tudíž předpokládat, že žalovaný bude aktivní i v soudním řízení. Charakter sporu o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru sice podle soudní judikatury nevylučuje uzavření smíru, avšak nebývá to příliš obvyklé. Rozhodnutí o určovací žalobě kontumačním rozsudkem je přitom nevhodné, neboť tu určí právní vztahy, aniž by se zabýval podstatou věci. Navíc nečinnost v soudním řízení se nedala předpokládat už z toho důvodu, že na straně žalované stojí školské zařízení. Žalovaný je toho názoru, že nebyl důvod učinit kvalifikovanou výzvu z hrozbou vydání rozsudku pro uznání. Nebyly tedy splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání.

3. Žalobce nepovažoval odvolání žalovaného za důvodné, dovozuje-li žalovaný, že v daném případě nebyly splněny podmínky pro vydání kvalifikované výzvy podle , neboť to nevyžadovala povaha věci nebo okolnosti případu, s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu je žalobce toho názoru, že tento závěr žalovaného není správný. V souzené věci bylo žádoucí, aby se žalovaný, tj. ten, kdo předmětné jednání učinil, ve věci vyjádřil, tvrdil významné skutečnosti a označil důkazy, a to tím spíše, že ve shodě se zmíněnou věcí posuzovanou Nejvyšším soudem pod sp. zn. je jen například z obsahu žaloby zřejmé, že se názory účastníků na řadu podstatných skutečností značně odlišují. Vydání kvalifikované výzvy odpovídalo povaze i okolnostem případu a soud postupoval správně, pokud tuto výzvu ve smyslu ust. učinil. Z podaného odvolání nevyplývají žádné skutečnosti, které by mohly účinně zpochybnit vydání a doručení kvalifikované výzvy nebo prokázat, že na straně žalovaného byly vážné důvody bránící mu ve vyjádření či sdělení soudu. Žalobce uplatnil dva nároky se samostatným skutkovým základem a fikce uznání nároku mohla nastat pouze ohledně jednoho z nich.

4. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací shledal, že odvolání žalovaného bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou. Rozsudek pro uznání je možné, vedle vad uvedených v  , přezkoumat jen z hlediska naplněnosti zákonem stanovených předpokladů pro vydání rozsudku pro uznání ve smyslu ust. V případě, že rozsudek pro uznání byl vydán na základě fikce uznání, jsou formálními předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání předpoklady, za nichž tato fikce uznání vzniká ( ). Jsou-li tyto předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání splněny, právní posouzení věci se omezuje v zásadě jen na to, zda nejde o věc, při níž nejde uzavřít nebo schválit smír, zda nejde o věc uvedenou v  , případně zda nejde o řízení, které je podle koncentrováno ze zákona. V odvolacím řízení jsou vyloučeny ty odvolací důvody, které míří do správnosti a úplnosti skutkových zjištění soudu prvního stupně.

5. Rozsudek pro uznání byl vydán na základě fikce uznání za situace, kdy žalovanému byla doručena výzva podle , lhůta k vyjádření byla stanovena v souladu s ust. 30 dnů od doručení výzvy, usnesení obsahující výzvu bylo žalovanému řádně doručeno dne 10. 5. 2022, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil a ani soudu nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom brání. Usnesení s výzvou podle je institutem přípravy jednání před soudem prvního stupně, jejímž smyslem je určit, které právně významné skutkové okolnosti jsou mezi účastníky sporné a budou předmětem dokazování, a které jsou nesporné a zůstanou stranou dokazování, aby tak bylo možno věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání ( ). Povinnost tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti mají podle všichni účastníci. Žalobce je povinen rozhodující skutkové okolnosti vylíčit v žalobě ( ) a rovněž žalovaný je zavázán již ve fázi přípravy jednání vyjádřit se ve věci, neboť bez jeho součinnosti nelze vymezit okruh sporných skutečností. Podmínky, za nichž soud přistoupí k výzvě podle , jsou zákonem formulovány tak, že tento postup vyžaduje povaha věci a okolnosti případu. Vydání rozsudku pro uznání nepředchází žádné dokazování a jsou-li splněny všechny zákonné podmínky fikce, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován ( ), uznává, je soud povinen rozhodnout o nároku, který je předmětem sporu podle této zákonné fikce uznání. K vydání rozsudku pro uznání je třeba ve smyslu judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu přistupovat uvážlivě a restriktivně, fikci uznání nebude možné použít, pokud žalovaný není k žalobě lhostejný, obstrukčně pasivní (rozhodnutí Ústavního soudu , ). Žalovaný však lhostejný k žalobě byl, a proto marným uplynutím soudem stanovené lhůty nastala fikce uznání nároku. Soud prvního stupně nepochybil, když v dané věci rozhodl rozsudkem pro uznání, neboť povaha řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru jednostranným jednáním a o náhradu mzdy z neplatného rozvázání pracovního poměru nevylučuje, aby předseda senátu učinil výzvu podle Výzva obsažená v usnesení ze dne 5. 5. 2022, č. j. -50 obsahovala veškeré zákonem předepsané náležitosti a byla žalovanému řádně doručena dne 10. 5. 2022. S nevyjádřením se na tzv. kvalifikovanou výzvu podle (při splnění všech podmínek) ust. automaticky spojuje uznání nároku. Stanovisko žalovaného nebylo možné dovodit z předchozího chování žalovaného a už vůbec ne z žalobních tvrzení předkládaných žalobcem, neboť procesní stanovisko jednoho účastníka řízení v žádném případě nelze odvozovat z tvrzení jiného účastníka (a tím spíše ne protistrany), pokud tento účastník například tvrzení obsažená v žalobě v rámci svého vyjádření či při následném soudním jednání výslovně neoznačí za tvrzení mezi stranami nesporná, což v daném případě nenastalo, neboť žalovaný na podanou žalobu a výzvu soudu prvního stupně vůbec nereagoval. Jestliže s podanou žalobou nesouhlasil, měl své stanovisko vyjádřit v rámci reakce na výzvu soudu prvního stupně (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, č. j. ). Soud prvního stupně tedy nepochybil, když v dané věci vydal rozsudek pro uznání.

6. Žalobce uplatnil v žalobě více práv (nároků) se samostatným skutkovým základem a fikce uznání nároku nastává (může nastat) ve smyslu ust. vůči každému z těchto práv (nároků) samostatně a také samostatně se vůči nim posuzují i předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání podle ust. Pokud žaloba v části, v níž se žalobce domáhal náhrady mzdy, trpěla vadami, které bránily dalšímu pokračování v řízení, nemělo toto vliv na posouzení předpokladů pro rozhodnutí rozsudkem pro uznání podle a u jiných, v žalobě uplatněných práv (nároků) se samostatným skutkovým základem, tedy o neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. ).

7. S ohledem na shora uvedené považuje odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně za správný, a proto byl podle ust. potvrzen.

8. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. za použití ust. o. s. ř za situace, kdy žalovaný neměl v odvolacím řízení úspěch a je proto povinen zaplatit žalobci náklady odvolacího řízení, které se sestávají z nákladů za jeho právní zastoupení, a to za 2 úkony právní služby po 2 500 Kč podle a , za vyjádření k odvolání žalovaného a dále za účast u jednání odvolacího soudu dne 30. 8. 2022. K nákladům dále náleží ve smyslu ust. advokátního tarifu 2 režijní paušály po 300 Kč, dále cestovné z obec do obec a zpět k jednání odvolacího soudu ve výši 777,20 Kč (100 km, náhrada za pohonné hmoty 47,10 Kč za 1 l, základní náhrada 4,70 Kč za 1 km a spotřeba paliva 5,3 l / 100 km), náhrada za promeškaný čas podle advokátního tarifu za 4 půlhodiny po 100 Kč, tedy částka 400 Kč. Ke shora uvedeným nákladům je třeba připočíst i 21% DPH ve výši 1 423,21 Kč a náklady odvolacího řízení tak celkem dosahují částky 8 200,41 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání za podmínek uvedených v ust. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení písemného vyhotovení rozsudku k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Písku.

Tento rozsudek lze k návrhu vykonat, pokud by povinnosti v něm stanovené nebyly včas a řádně splněny.