Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 278/2021-27

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 2.549 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.000 Kč od 7.2.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně

částky 549 Kč,

zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.549 Kč od 22.1.2015 do 6.2.2021,

zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 549 Kč od 7.2.2021 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 129 Kč k rukám zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.000 Kč od 7.2.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá ohledně částky 549 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.549 Kč od 22.1.2015 do 6.2.2021, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 549 Kč od 7.2.2021 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 129 Kč k rukám zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 31. 5. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 2.549 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 2.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit dlužnou částku spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce nejpozději do datum. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Žalovaný, ačkoliv byl písemně upomínán, dlužnou částku žalobci dosud neuhradil.

2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. V souladu s  ve spojení s  , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

Dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byly dne datum poskytnuty žalovanému peněžní prostředky ve výši 2.000 Kč, jak vyplývá z dokladu o vyplacení předmětné částky na účet označený ve smlouvě jménem žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnutý úvěr v částce 2.000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 549 Kč nejpozději do datum RPSN činila 1. 812,65 %, procentní sazba zápůjčky 2 % měsíčně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností právnická osoba, jako postupitelem a žalobcem v postavení postupníka, soud zjistil, že byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum. Téhož dne byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění, jak vyplývá z podacího lísku a předmětné výzvy. Žalovaný však do dnešního dne dlužnou částku neuhradil.

5. Věc byla s ohledem na ust. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014.

6. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Na základě výše zjištěného skutkového stavu a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 2.000 Kč, neboť předchůdce žalobce s žalovaným uzavřeli úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 o. z., na základě které se žalobce zavázal poskytnout finanční prostředky žalovanému a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit žalobci (nehledě na dále řešený poplatek za poskytnutí úvěru). Žalobce svou povinnost splnil, když žalovanému sjednaný úvěr ve výši 2.000 Kč poskytl, ten však svých smluvních povinností nedostál, když dlužnou částku z čerpaného úvěru řádně a včas neuhradil, a dostal se tak do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Vedle nesplacené jistiny ve výši 2.000 Kč vznikl žalobci rovněž nárok na zaplacení úroků z prodlení z jistiny v zákonné výši, stanovené dle o. z., ve spojení s  , a to ode dne následujícího po datu splatnosti dlužné jistiny. Lhůtu k plnění soud stanovil dle

8. Ve zbylé části nároku žalobce týkajícího se částky 549 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru coby navýšené jistiny a příslušenství v podobě zákonného a smluvního úroku z prodlení, soud dospěl k závěru, že v této části je žaloba nedůvodná a proto ohledně dané částky žalobu zamítl. V situaci, kdy byl povinnému jako dlužníkovi poskytnut úvěr ve výši 2.000 Kč s tím, že měl vrátit peněžní prostředky ve lhůtě 30 dnů navýšené o 549 Kč, činila RPSN 1. 812,65 % (dle údajů samotné smlouvy) a jedná se tak o neadekvátní plnění mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, ve srovnání s částkou poskytnuté jistiny 2.000 Kč. Takové ujednání zakládá ve smyslu § 1813 o. z. významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele, v daném případě žalovaného. Jelikož tedy má soud za to, že částka poplatku je vzhledem k výši a povaze zajišťovaného závazku v rozporu s požadavkem přiměřenosti a tedy i ochrany spotřebitele, jsou parametry smluvních podmínek uzavřené smlouvy o úvěru v části požadovaného poplatku za poskytnutí úvěru rovněž v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z. Soud zde přihlédl také k okolnosti, že shora popsaná ujednání jsou sice obsažena v samotné smlouvě, ale jako taková jsou stále součástí formulářově předtištěného vzoru, který neumožňoval žalovanému jakoukoliv smluvní modifikaci. Smluvní podmínky uzavřené smlouvy o úvěru tak naplňují ve směrodatných rysech kritéria vymezená v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. . K tomu soud dodává, že stran posouzení výše roční úrokové sazby nákladů ve vztahu obvyklé RPSN poskytované při srovnatelných úvěrech a půjčkách spotřebitelům v témže období, právní předchůdce žalobce dostatečně neprověřil, zda je žalovaný osobou, která splňuje požadavky k poskytnutí úvěru. Poskytovatel úvěru tak neobstaral výpisy z účtu žalovaného, neověřoval jeho výši příjmů, výši výdajů za bydlení a neověřoval existenci dalších rizikových faktorů na straně žalovaného, čímž nedostál své povinnosti prověřit s odbornou péči schopnost žalovaného úvěr splácet dle a , o spotřebitelském úvěru.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení částky v celkové výši 4.034,02 Kč včetně kapitalizovaných úroků. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I. tohoto rozsudku v míře právě 54,34 %, a to ohledně částky celkem 2.192,12 Kč, které soud žalobě vyhověl. Naopak úspěch žalovaného/neúspěch žalobce je představován výrokem II. tohoto rozsudku, tedy částkou v celkové výši 1.841,90 Kč, ohledně které byla žaloba zamítnuta, což představuje 45,66 %. Lze tedy konstatovat, že žalobce byl v řízení úspěšný ve větší míře než neúspěšný a rozdíl absolutních hodnot těchto částek rovnající se 8,68 % představuje míru, jíž by se měl žalovaný podílet na nákladech řízení žalobce. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , a , advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2.549 Kč odpovídající částce 200 Kč za tři úkony právní služby dle a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle a. t. a dále z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % odpovídající částce 189 Kč dle Celkem by tedy plné náklady žalobce činily částku 1.489 Kč a z toho vypočtená poměrná část ve výši 8,68 % odpovídá přiznané částce 129 Kč. Žalovaný je tak povinen učinit ve lhůtě podle , dle k rukám zástupce žalobce. Soud přitom postupoval mimo jiné dle , za splnění podmínek, jež aplikaci tohoto ustanovení umožňuje s tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podává velké množství typově stejných žalob, přičemž skutková tvrzení mají ustálenou podobu a v rámci formulářovým způsobem podaných návrhů dochází pouze ke změně dílčích údajů.

10. V souladu s  ve spojení s  obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce ( ).