Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 149/2014-118

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci

manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem Mgr. Umarem Switatem

se sídlem adresa

manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

se sídlem adresa

o rozvod manželství

takto:

I. Manželství manželky celé jméno žalované, rozené příjmení, narozené dne datum, a manžela celé jméno žalobce, narozeného dne datum, uzavřené dne 22. 9. 2007 v obec, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Manželství manželky [celé jméno žalované], rozené [příjmení], narozené dne [datum], a manžela [celé jméno žalobce], narozeného dne [datum], uzavřené dne 22. 9. 2007 v [obec], se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Rozsudek je odůvodněn v souladu s  , , a obsahuje proto pouze popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne 23. 4. 2014 se manžel domáhal rozvodu svého manželství s manželkou celé jméno žalované. Svůj návrh odůvodnil tím, že sňatek uzavřeli po krátké známosti, když po krátké době mezi manželi počalo docházet k neshodám z důvodu odlišné mentality a náboženského vyznání, a jejich společné soužití skončilo po neshodách v květnu 2008. Od té doby nejsou manželé v kontaktu, v důsledku čehož má manžel za to, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno bez možnosti jeho obnovy, když manžel ztratil k manželce citový vztah. Z manželství se nenarodily žádné děti a manželství tak neplní svůj účel, když manželé nejsou v současné době v kontaktu a ani jeden z manželů nechce v manželství pokračovat.

3. Manželka se k návrhu na rozvod manželství připojila a souhlasila se skutečnostmi v návrhu uvedenými, jako se skutečnostmi nespornými.

4. S ohledem na připojení se manželky k návrhu na rozvod manželství soud podle , o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.”), pokládal dále návrh na rozvod manželství za návrh společný.

5. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutkový závěr ve věci:

6. Z oddacího listu a lustrace manželů v integrovaném systému základních registrů vyplynulo, že manželství bylo uzavřeno dne 22. 9. 2007 v obec, a to mezi manželem marocké státní příslušnosti a manželkou české státní příslušnosti, přičemž manželé žili naposledy společně na území České republiky, kde měli též v obvodu zdejšího soudu poslední společné bydliště na adrese adresa žalované, jak manželka dále potvrdila při svém výslechu. Dále soud dokazováním ověřil, že manželé trvají na skutečnosti, že nemají žádných společných dětí, když však jsou matričními rodiči nezl. dcery příjmení příjmení příjmení, datum narození, o jejíchž poměrech pro dobu po rozvodu bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Děčíně č. j. číslo jednací, ze dne 12. 12. 2018. V případě druhého dítěte manželky, nezl. jméno příjmení, datum narození, bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Děčíně č. j. číslo jednací, ze dne 12. 12. 2012, že manžel není jeho otcem a tento syn manželky byl následně rozsudkem téhož soudu č. j. číslo jednací, ze dne 4. 2. 2013, svěřen do poručnické péče jméno a jméno příjmení. Dalšími předloženými listinami a výslechem manželky pak soud ověřil mezi manželi nesporné skutečnosti, že manželství bylo v počátku v zásadě bezproblémové, přičemž však manželé žili ve společné domácnosti pouze krátce, když mezi nimi začalo docházet k neshodám zejm. z důvodu jejich odlišné mentality a následně se manžel nejpozději v květnu 2008 odstěhoval ze společné domácnosti, čímž byl mezi manželi přerušen v zásadě jakýkoliv kontakt až do současnosti. V důsledku neshod a odloučení se manželé odcizili takovým způsobem, že v současnosti žijí každý svým vlastním životem a manželství mezi nimi je pouze formálním svazkem, na jehož zachování nemá žádný z manželů zájem.

7. Soud upustil od výslechu manžela, neboť jeho stanovisko k rozvodu manželství měl již za dostatečně dané z podaného návrhu na rozvod manželství a z toho, že se k jednání o rozvodu manželství bez omluvy nedostavil, když zároveň všechny rozhodné skutečnosti již soud zjistil z provedeného dokazování a provedení výslechu manžela by tak měl soud za nadbytečné a spojené s velkými obtížemi (§ 389 odst. 1 z. ř. s.).

8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

9. Nejprve se soud zabýval pravomocí zdejších soudů ve věci jednat a rozhodnout, stejně jako otázkou rozhodného práva. Manžel je marockým občanem a manželka občankou České republiky, přičemž manželé měli naposledy společnou domácnost, společné bydliště, v obvodu zdejšího soudu. Vzhledem k tomu, že mezinárodní smlouvy mezi Marokem a Českou republikou neupravují řízení o rozvodu a to ani co se týká pravomoci, ani co se týká užití hmotného práva, postupoval soud při jejich určení podle , o mezinárodním právu soukromém – dále jen„ zmps“, ze kterého dovodil, jak svou pravomoc rozhodovat, tak užití českého práva hmotného.

10. Dle § 47 zmps, nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt.

11. Dle § 50 odst. 1 zmps, rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 odst. 1 zmps, osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.

12. Dle § 50 odst. 2 zmps, jestliže by bylo třeba podle § 50 odst. 1 zmps použít cizího právního řádu, který rozvod manželství nedovoluje anebo jej připouští jen za okolností mimořádně tíživých, použije se českého právního řádu, jestliže alespoň jeden z manželů je státním občanem České republiky nebo alespoň jeden z manželů má v České republice obvyklý pobyt.

13. S ohledem na bydliště manželky v Německu, jako v jiném členském státě, soud posoudil svou příslušnost za danou též dle článku 3 bodu 1. písm. a) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti, neboť manželé měli poslední společné obvyklé bydliště na území ČR, v obvodu zdejšího soudu, přičemž manžel zde stále ještě v době řízení bydlel a návrh na rozvod manželství byl posuzován jako návrh společný, což zároveň odůvodnilo příslušnost zdejšího soudu dle českých právních předpisů (§ 383 z. ř. s.).

14. Pro právní posouzení návrhu na rozvod manželství je tak rozhodný český právní řád, především , – dále jen„ o. z.“.

15. Podle § 755 o. z., může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 756 soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

16. Podle § 755 odst. 3 o. z., mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

17. Podle § 758 o. z., manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

18. V posuzovaném případě ze skutkových závěrů soudu vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé společně nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství, a nejsou zde podmínky pro obnovení manželství. Poměry nezletilých dětí manželů byly postupně vypořádány rozsudky Okresního soudu v Děčíně, a proto soud ve věci neshledal překážku rozvodu manželství ve smyslu § 755 odst. 3 o. z.

19. S ohledem na to, že byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 a násl. o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v naprostém a nepřekonatelném odcizení manželů, způsobeném zejména jejich dlouhodobým odloučením, pro které se manželství stalo pouze formálním svazkem, na jehož zachování nemá žádný z manželů zájem.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením , o zvláštních řízeních soudních – dále jen „z. ř. s.“.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z. ř. s.).

Manželé jsou povinni do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat příslušný úřad v místě svého bydliště o vydání nového občanského průkazu/průkazu o trvalém či přechodném pobytu s vyznačenou změnou rodinného stavu, je-li v takovém průkazu uváděn.

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.