Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 80/2022-24
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 1 069 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala částky 1 069 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 069 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala částky 1 069 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 069 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 069 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 069 Kč od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný bez platné jízdenky dne datum využil přepravních služeb společnosti právnická osoba a cestoval vlakem číslo směr obec. Za jízdu bez platného cestovního dokladu vznikla společnosti právnická osoba vůči žalovanému pohledávka ve výši 1 069 Kč podle platného tarifu, a to 69 Kč za jízdné a 1 000 Kč jako přirážka k jízdnému. Tuto pohledávku žalovaný neuhradil. Pohledávku vůči žalovanému pak společnost právnická osoba postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
3. Na základě listin, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Soud nemá za prokázáno, že by došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ze společnosti právnická osoba na žalobkyni, neboť žalobkyně k této skutečnosti nedoložila žádnou smlouvu o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky soud nepovažuje za zjištěné ani z Oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k zaplacení ze dne datum, neboť tato listina nepostačuje k prokázání žalobního tvrzení o tom, že došlo k postoupení pohledávky smlouvou ze dne datum.
4. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně pro toto soudní řízení není dána. Na základě skutkových zjištění z provedených důkazů nemá soud za prokázáno postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neboť nebyla předložena žádná smlouva o postoupení pohledávek, ze které by vyplývalo postoupení dostatečně určitě označené pohledávky za žalovaným. Pokud jde o Oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k zaplacení ze dne datum, odkazuje tato listina na smlouvu o postoupení ze dne datum (tedy nikoli na smlouvu o postoupení ze dne datum, jak je uvedeno v žalobě). Nadto je nutno uvést, že k prokázání postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. o. z., je nutno prokázat postoupení právě tvrzenou smlouvou o postoupení pohledávky a k prokázání postoupení nepostačuje pouhé oznámení o postoupení pohledávky odeslané původním věřitelem, neboť oznámení o postoupení pohledávky ve smyslu § 1882 o. z. je pouhým informačním úkonem, který umožňuje dlužníku splnit dluh plněním určité osobě, není však podmínkou pro platnost postoupení a nepostačuje jako důkaz o skutečném postoupení pohledávky v soudním řízení (odlišně od úpravy obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku). Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. S ohledem na neprokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobu zamítl v celém rozsahu, aniž by se dále podrobněji zabýval tím, zda tvrzený nárok z přepravní smlouvy vůbec existuje a případně v jakém rozsahu.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byl zcela procesně úspěšný žalovaný, avšak podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).