Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

46 C 223/2022-85

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 12 090 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 470 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 470 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 9 620 Kč s úrokem v kapitalizované výši 5 740,53 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 9 310,79 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 933,63 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 310,79 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 840,79 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 470 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 470 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 9 620 Kč s úrokem v kapitalizované výši 5 740,53 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 9 310,79 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 933,63 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 310,79 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 840,79 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum po žalované domáhala zaplacení částky

12 090 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že zaprvé právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ Společnost“), a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o půjčce číslo (dále též„ Smlouva číslo“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla zápůjčku ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 840 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, konče dnem datum. Žalovaná nicméně řádně a včas nesplácela, kdy uhradila pouze částku 6 870 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 23,72 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka 3 570 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 2 749,34 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 820,66 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 2 749,34 Kč od datum do datum v kapitalizované výši 1 793,39 Kč a od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 749,34 Kč od datum do datum v kapitalizované výši 604,33 Kč a od datum do zaplacení. Zadruhé Společnost a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o půjčce číslo (dále též„ Smlouva číslo“), na jejímž základě Společnost po předchozím přezkoumání úvěruschopnosti žalované poskytla zápůjčku ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu zápůjčky společně s úrokem ve výši 980 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 210 Kč, konče dnem datum. Žalovaná nicméně řádně a včas nesplácela, kdy uhradila pouze částku 3 660 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena, úročí se dlužná jistina dále úrokem ve výši 23,72 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalovaná částka 8 520 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 6 561,45 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 1 958,55 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 6 561,45 Kč od datum do datum v kapitalizované výši 3 947,14 Kč a od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 561,45 Kč od datum do datum v kapitalizované výši 1 329,30 Kč a od datum do zaplacení. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní upomínku.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v  , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), za použití soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

Zjištěný skutkový stav

3. Společnost a žalovaná si ujednaly dne datum Smlouvu číslo na jejímž základě poskytla Společnost žalované při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 840 Kč (zápůjční úroková sazba 23,72 % p. a.), s poplatkem ve výši 1 200 Kč a s hotovostním inkasem splátek ve výši 2 400 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 10 440 Kč v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, kdy první splátku je žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy. Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že od Společnosti převzala jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy. Nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky (viz Smlouva číslo). Společnost ověřila totožnost žalované prostřednictvím občanského průkazu, žalovaná uvedla, že nemá žádné úvěry, ani půjčky, pracuje na hlavní pracovní poměr u společnosti právnická osoba, kdy její příjem činí 8 800 Kč, výdaje na bydlení činí 2 000 Kč a výdaje domácnosti činí 3 500 Kč. Žalobkyně příjmy ověřila výplatními páskami a pracovní smlouvou, výdaje ověřila nájemní smlouvou (viz karta zákazníka ze dne datum). Žalovaná uhradila celkově částku 6 870 Kč, kdy přesný rozpis plateb je patrný z přehledu plateb na č. l. 58. Ke dni datum evidovala Společnost celkový dluh ve výši 3 570 Kč, z toho dluh na jistině ve výši 2 749,34 Kč a dluh na souhrnném poplatku ve výši 820,66 Kč (viz přehled plateb na č. l. 58).

4. Společnost a žalovaná si ujednaly dne datum Smlouvu číslo na jejímž základě poskytla Společnost žalované při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 980 Kč (zápůjční úroková sazba 23,72 % p. a.), poplatkem ve výši 1 400 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 2 800 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 12 180 Kč v 58 týdenních splátkách po 210 Kč, kdy první splátku je žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy. Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že od Společnosti převzala jistinu zápůjčky v hotovosti při podpisu Smlouvy. Nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky (viz Smlouva číslo). Společnost ověřila totožnost žalované prostřednictvím občanského průkazu, žalovaná uvedla, že má úvěr u Společnosti s měsíční splátkou ve výši 810 Kč, pracuje na hlavní pracovní poměr u společnosti právnická osoba, kdy její příjem činí 11 000 Kč, výdaje na bydlení činí

3 000 Kč, výdaje domácnosti činí 3 500 Kč a splátky úvěru činí 810 Kč. Žalobkyně příjmy ověřila výplatními páskami a pracovní smlouvou, výdaje ověřila nájemní smlouvou (viz karta zákazníka ze dne datum). Žalovaná uhradila celkově částku 3 660 Kč, kdy přesný rozpis plateb je patrný z přehledu plateb na č. l. 58. Ke dni datum evidovala Společnost celkový dluh ve výši 8 520 Kč, z toho dluh na jistině ve výši 6 561,45 Kč a dluh na souhrnném poplatku ve výši 1 958,55 Kč (viz přehled plateb na č. l. 58).

5. Dne datum si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze číslo smlouvy, v níž byly specifikovány pohledávky za žalovanou z obou smluv (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum a přílohy smlouvy o postoupení pohledávek). Dopisem ze dne datum oznámila Společnost žalované postoupení pohledávek na žalobkyni (vi oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum vč. podacího lístku). Dopisem ze dne datum vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky 21 029,55 Kč do datum na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne datum vč. podacího lístku); žalovaná ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

Právní posouzení věci

6. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

8. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávky za žalovanou z obou smluv na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne datum, čímž i vůči ní nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

9. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle , ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

14. Společnost jako zapůjčitel a žalovaná coby vydlužitel uzavřely dne datum písemnou smlouvu o zápůjčce číslo ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, což žalovaná potvrdila výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 840 Kč (zápůjční úroková sazba 23,72 % p. a.), s poplatkem ve výši 1 200 Kč a s hotovostním inkasem splátek ve výši 2 400 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 10 440 Kč v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, kdy první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy.

15. Dále společnost jako zapůjčitel a žalovaná coby vydlužitel uzavřely dne datum písemnou smlouvu o zápůjčce číslo ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, což žalovaná potvrdila výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 980 Kč (zápůjční úroková sazba 23,72 % p. a.), s poplatkem ve výši 1 400 Kč a s hotovostním inkasem splátek ve výši 2 800 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 12 180 Kč v 58 týdenních splátkách po 210 Kč, kdy první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy.

16. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být oběma smlouvami vázány, má soud za to, že obě smlouvy jsou neplatným právním jednáním podle , neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak uvedené ustanovení vyžaduje. Žalobkyně uvedla, že Společnost splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením obou smluv, kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a zaznamenány do karet zákazníka; doklady byly uvedeny do části„ dokumenty k ověření“. Na základě získaných informací dospěla Společnost k závěru, že schopnost žalované splácet obě zápůjčky je dostatečná. Na výzvu soudu v usnesení ze dne 27. 6. 2022, č. j. -70, žalobkyně uvedla, že nemá k dispozici kopie dokladů žalované, kdy se tyto předkládají pouze při sjednávání a uzavírání smlouvy. Co se týče příjmů a výdajů žalované, tyto byly ověřeny na základě sdělení žalované. Stejně tak žalobkyně ověřovala na základě jejího sdělení, zdali má žalovaná jiné splátky zápůjček či dluhy. Soud se s řádným posouzením úvěruschopnosti žalované neztotožňuje. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovanou), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Přezkoumal-li soud předloženou kartu zákazníka ze dne datum a kartu zákazníka ze dne datum, které měly prokazovat úvěruschopnost žalované, lze učinit závěr, že úvěruschopnost řádně ověřena nebyla. Z karet zákazníka se podává, že žalovaná měla mít čistý měsíční příjem ve výši 8 800 Kč, resp. 11 000 Kč, což Společnost měla ověřit prostřednictvím výplatních pásek a pracovní smlouvy; tyto však soudu nebyla schopna předložit. Za další zásadní pochybení Společnosti lze považovat to, že se Společnost v obou případech spokojila toliko s odhadovanou výší běžných měsíčních výdajů žalované, aniž by tyto výdaje Společnost jakýmkoliv způsobem ověřila (viz část„ Dokumenty k ověření“). Společnost tedy nijak neověřovala zejména obvyklé náklady na bydlení, nijak nekalkulovala s výší výdajů na jídlo, hygienické potřeby, léky a ošacení. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, kdy na výzvu soudu žalobkyně netvrdila ani nedoložila, že by Společnost prováděla lustraci žalované ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. příjmení, NRKI, BRKI).

17. Jestliže jsou obě smlouvy neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze zápůjčky založené těmito smlouvami. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu zápůjčky ze Smlouvy číslo ve výši 2 749,34 Kč s dlužnou částkou poplatku ve výši 820,66 Kč a rovněž žalovanou jistinu zápůjčky ze Smlouvy číslo ve výši 6 561,45 Kč s dlužnou částkou poplatku ve výši 1 958,55 Kč, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).

18. Při závěru o neplatnosti obou smluv je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od Společnosti v případě Smlouvy číslo částku 6 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná poskytla Společnosti celkově částku 6 870 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva číslo je neplatná, je nezbytné tuto částku použít na snížení bezdůvodného obohacení, které tak bylo nejenže zcela uhrazeno, nýbrž co do částky 870 Kč přeplaceno, takže žalovaná z titulu Smlouvy číslo ani bezdůvodného obohacení ničeho nedluží.

19. Rovněž v případě Smlouvy číslo je třeba právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od Společnosti částku 7 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná poskytla Společnosti celkově částku 3 660 Kč, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva číslo je neplatná, je nezbytné tuto částku spolu s přeplatkem ve výši 870 Kč ze Smlouvy číslo použít na snížení bezdůvodného obohacení, které tak činí 2 470 Kč.

20. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky nepochybně až předžalobní výzvou ze dne datum, v níž byla žalované stanovena (z pohledu soudu přiměřená) lhůta k plnění do datum. Jelikož žalovaná dlužnou částku 2 470 Kč doposud dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím.

21. Vzhledem k tomu, že žalovaná do datum dlužnou částku 2 470 Kč řádně a včas nesplnila, dostala se dnem následujícím do prodlení (§ 1968 o. z.). Společnosti, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, vznikl vedle nároku na zaplacení přiznané jistiny nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně ( o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů ( ), tj. ve výši 10 % ročně; jestliže žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně, domáhala se úroku z prodlení v nižší výši, než na který má nárok, a proto soud při vázanosti žalobním návrhem přiznal žalobkyni úrok z prodlení v jí požadované výši. S ohledem na uvedené, soud shledal důvodným nárok na úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 470 Kč od datum do zaplacení.

22. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 470 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 470 Kč od datum do zaplacení (výrok I.), ve zbylém rozsahu, tj. co do částky 9 620 Kč s úrokem v kapitalizované výši 5 740,53 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 9 310,79 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 933,63 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 310,79 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 840,79 Kč od datum do zaplacení, soud žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).

Náklady řízení a lhůta k plnění

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož žalovaná žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložila a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.