Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 139/2022-66

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Loutockým ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 12 516 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 12 516 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 12 516 Kč s příslušenstvím, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 9 910 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 31,23 Kč, 56,95 Kč, 130,01 Kč, 129,39 Kč, 101,75 Kč, 92,88 Kč, 85,87 Kč a ve výši 8,25 % ročně z částky 9 910 Kč od datum do zaplacení, dále smluvní pokuty ve výši 2 606,18 Kč a smluvních úroků ve výši 690,65 Kč, 1 050 Kč, 997,59 Kč, 738,34 Kč, 621 Kč, 509,76 Kč a ve výši 100,5 % ročně z částky 4 217,38 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok od datum dosáhne částky 76 593 Kč, a to z titulu smlouvy ze dne datum, na základě níž žalované poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč.

2. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované ještě před uzavřením smlouvy žalobkyně uvedla, že schopnost úvěr splácet byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, také byla ověřována v databázích a rejstřících a byl proveden scoring klienta. Na základě těchto skutečností pak bylo rozhodnuto o poskytnutí úvěru.

3. Jednáno bylo za podmínek , (dále jen „“), v nepřítomnosti žalované, která se i přes řádné předvolání k jednání nedostavila a včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum, předsmluvního formuláře a dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované téhož dne peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky spolu s úroky s úrokovou sazbou ve výši 162,51 % ročně zaplatit v 36 měsíčních splátkách po 1 773 Kč, celkem tedy 63 828 Kč.

5. Z žádosti o uzavření smlouvy s kopií občanského průkazu žalované a informací pro klienty soud zjistil, že žalovaná před uzavřením uvedené smlouvy o úvěru mj. prohlásila, že sjednanou výši úroků za úvěr považuje za přiměřenou a souhlasí s ní, že nemá žádné dluhy vůči třetí osobě či státu, nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku a je schopna řádně a včas splácet.

6. Z karty klienta, hodnocení klienta a výpisu z registru příjmení soud zjistil, že žalovaná v době uzavření smlouvy prohlásila, že je svobodná, žije v nájmu a je zaměstnána u společnosti právnická osoba na dobu určitou, její pravidelný čistý měsíční příjem činí 17 198 Kč a její výdaje činí 6 110 Kč měsíčně.

7. Z pracovní smlouvy včetně dohody o její změně soud zjistil, že žalovaná byla od 4. 10 2017 zaměstnána u společnosti právnická osoba jako pracovník v sociálních službách, přičemž pracovní poměr na dobu určitou byl sjednán do datum.

8. Z výplatnic žalované soud zjistil, že její čistý příjem včetně záloh v lednu 2019 činil 15 881 Kč a v únoru 2019 činil 18 516 Kč.

9. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne datum včetně podacího lístku k poštovní přepravě soud zjistil, že žalobkyně ještě před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.

10. Po právní stránce soud nárok posoudil podle , (dále jen„ o. z.“), a ve smyslu o. z. podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“).

11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

15. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

19. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou došlo k platnému uzavření shora uvedené smlouvy, kterou soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle a následujících o. z. Zároveň se však ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru jedná o spotřebitelský úvěr a také o spotřebitelskou smlouvu podle a následujících o. z., přičemž do českého právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele spotřebitelského úvěru) ještě před uzavřením smlouvy posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Takový postup zahrnuje též povinnost ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný spotřebitelský úvěr, neboť teprve poté smí věřitel úvěr poskytnout. Věřitel je tedy povinen náležitě a aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a vyžadovat také doklady k jeho tvrzením. Své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti přitom nedostojí, vyjde-li jen z objektivně nijak nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele totiž nejsou míněny informace získané pouze od spotřebitele, odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (k tomu srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

20. Rozhodující okolností pro posouzení věci zdejším soudem je tak skutečnost, zda žalobkyně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně a s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá . Otázkou, zda došlo ke splnění zákonné předsmluvní povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru podle zákona o spotřebitelském úvěru, je přitom soud povinen zabývat se z úřední povinnosti (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). Z výsledků takového posouzení úvěruschopnosti spotřebitele má kromě toho vyplývat, pokud je úvěr poskytnut, že zde nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Jedině tak totiž splní poskytovatel úvěru i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit též práva a zájmy spotřebitele, aniž by to znamenalo, že tím presumuje jeho nepoctivost.

21. V posuzované věci pak soud na podkladě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům. Z předložených listinných důkazů je zřejmé, že žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti postupovala zcela formálně a spokojila se s informacemi o výši příjmů a výdajů, které sdělila sama žalovaná. Ačkoli tedy mohla prostřednictvím pracovní smlouvy a výplatních pásek ověřit zaměstnání žalované, nebyla nijak doložena výše nákladů na bydlení a na domácnost, nebyly také vůbec zkoumány ani další běžné měsíční výdaje. Žalobkyně navíc neověřovala výpisem z účtu žalované její finanční toky, příp. rezervy, stejně tak nezjišťovala případné další finanční závazky žalované. Lze tudíž shrnout, že ověřování úvěruschopnosti bylo v dané věci formální záležitostí, žalobkyně zjevně nevyvinula za účelem zjištění, zda je žalovaná skutečně schopna spotřebitelský úvěr splácet, dostatečnou snahu o posouzení její reálné situace.

22. Soud tak musí konstatovat, že majetkové poměry žalované nebyly zjišťovány dostatečným způsobem a ze strany žalobkyně proto nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o úvěruschopnosti žalované. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 o. z. neplatná. Zákonná povinnost posouzení úvěruschopnosti přitom chrání nejen vlastního spotřebitele před negativními důsledky jeho případné neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. (srov. citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ). Poskytnutí úvěru tudíž v daném případě nejen odporuje zákonu, ale také zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou ve smyslu § 588 o. z. neplatná i z tohoto důvodu.

23. Jestliže žalobkyně přes neplatnost smlouvy poskytla žalované částku 20 000 Kč, plnila podle § 2991 o. z. bez právního důvodu a vzniklo jí tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení, tedy toho, co sama plnila. Avšak s ohledem na skutečnost, že žalovaná na uvedenou částku podle tvrzení žalobkyně zaplatila postupně již 53 579 Kč, nezbylo soudu než žalobu v plném rozsahu zamítnout, když samotná jistina již byla takto uhrazena. Rozhodl proto, jak ve výroku I tohoto rozsudku uvedeno. Nutno ovšem doplnit, že i kdyby soud nedospěl k závěru o nedostatečném posuzování úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru a tedy o neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, musel by se poté zabývat smluvními úroky, jejichž sjednaná výše 162,51 % ročně je bez jakýchkoliv pochyb v rozporu s dobrými mravy.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle s ohledem na to, že žalobkyně ve věci úspěšná nebyla a žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Rakovníku.