Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
52 C 409/2021-372
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, obec a číslo
zastoupená anonymizováno jméno příjmení, advokátem
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa, obec – část obce (obec a číslo),
: o zaplacení 10.655,51 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10.655,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.655,51 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.655,51 Kč od datum do datum, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10.655,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.655,51 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.655,51 Kč od [datum] do [datum], se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 29.999,66 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o úvěru. Žalovaný uzavřel dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru s právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba, se sídlem adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země), přičemž ta se zavázala poskytnout žalovanému neúčelový bezhotovostní úvěr až do výše úvěrového limitu 35.000 Kč, na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně a poplatkem za čerpání úvěru, minimálně 1.000 Kč Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku, a to prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný celkem čerpal částku 42.252 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla žalovaná pohledávka postoupena, z právní předchůdkyně žalobkyně na společnost právnická osoba, IČO, která následně dne datum postoupila pohledávku za žalovaným, na současnou žalobkyni. Žalovaný však z celkové čerpané výše neuhradil jistinu ve výši 29.999,66 Kč a se splácením úvěru se dostal do prodlení, když uvedenou částku neuhradil ani po výzvách ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, ani na základě předžalobní výzvy ze dne datum.
2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, byla žalobkyně vyzvána, nechť doplní, jak poskytovatel úvěru prověřoval spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Toto žalobkyně v poskytnuté lhůtě nedoplnila, když ve svém podání ze dne datum uvedla, že žalovaný doposud uhradil částku ve výši 34.596,49 Kč, a že nedisponuje důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Zároveň tímto podáním, právě z důvodu absentujících důkazů k posouzení úvěruschopnosti, vzala žalobkyně žalobu co do částky 19.344,15 Kč a co do části příslušenství, zpět. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, bylo řízení, co do částky 19.344,15 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 19.344,15 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7.899,76 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 815,2 Kč, částečně zastaveno a rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
4. Soud žalobu rozhodl, dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), aniž by nařizoval jednání, neboť věc je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně i žalovaný ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se k výzvě soudu ze dne datum v určené lhůtě nevyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.
5. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a skutkových tvrzení žalobkyně, kterým žalovaný nikterak neodporoval, neboť byl ve sporu zcela nečinný, dále zejména ze Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum, Obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, formuláře Standardní informace o spotřebitelském úvěru, z Potvrzení o provedené platbě ze dne datum, Potvrzení o provedené platbě ze dne datum, Potvrzení o provedené platbě ze dne datum, z listiny označené jako jméno application info ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum, z listin s názvem Platební informace, z kopie občanského průkazu žalovaného a z Výpisů z účtu variabilní symbol ze dne datum a ze dne datum soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru na základě, které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 50.000 Kč a žalovaný se zavázal čerpaný úvěr spolu se sjednanými úroky a příslušnými poplatky splácet ve splátkách minimálně ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru nebo ve výši 1.000 Kč a dále úrok z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně. Žalovaný vyčerpal z poskytnutého úvěrového rámce celkem částku 45.252 Kč, a to pěti bezhotovostními převody v částkách 10.000 Kč, 25.000 Kč, 5.000 Kč, 2.100 Kč a 3.152 Kč. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že ke dni podání žaloby žalovaný doposud uhradil částku 34.596,49 Kč, avšak žalobkyně po částečném zastavení trvala jen na zaplacení částky 10.655,51 Kč s příslušenstvím. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, seznamu postoupených pohledávek a z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla z právní předchůdkyně žalobkyně postoupena nejprve společnosti právnická osoba, IČO, a z této byla následně postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum. Z tvrzení žalobkyně a z Předžalobní výzvy ze dne datum a souvisejícího Podacího lístku soud zjistil, že žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne datum.
6. Na základě výše uvedených listinných důkazů, má soud prokázán následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, neplatnou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému několika platbami celkem částku 45.252 Kč, která měla být splácena v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný doposud vrátil pouze částku 34.596,49 Kč. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na společnost právnická osoba, která tuto pohledávku postoupila dne datum na žalobkyni. Žalovaný neuhradil žalovanou částku 10.655,51 Kč, ani na základě předžalobní upomínky.
7. Soud se nejprve zabýval, jak věřitel (právní předchůdkyně žalobkyně) posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaný) splácet úvěr, tedy spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel tedy poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytly úvěr či jiné služby již dříve. Žalobkyně k doložení toho, jak byla posouzena schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru byla vyzvána soudem. K této výzvě se žalobkyně vyjádřila, a to v podání ze dne datum, když uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. S ohledem na shora uvedené, nelze dospět k závěru, že by věřitel za této situace pečlivě posoudil úvěruschopnost spotřebitele a nutno uzavřít, že v daném případě věřitel nedostál své povinnosti stanovené mu zákonem a při poskytnutí úvěru, s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Vzhledem k tomu, že žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, nesplnila svou zákonnou povinnost, je smlouva, kterou byl sjednán spotřebitelský úvěr, ze zákona ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., a ust. § 588 zák. č. 89/2012 Sb., pro zjevný rozpor se zákonem, absolutně neplatná. Viz rozsudek Nejvyššího soudu, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, ve kterém bylo soudem v právní větě zejména vysloveno, že„ dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích”. Také, dle příjmení ústavního soudu, ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy.“ jméno žalobkyně si byla vědoma nedostatku svých listinných důkazů, týkajících se úvěruschopnosti, když zároveň podáním ze dne datum vzala žalobu částečně zpět.
8. Takto zjištěný skutkový stav soud právně posoudil, dle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdy plnila-li strana (právní předchůdkyně žalobkyně), aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 45.252 Kč, žalovaný však na tuto částku žalobkyni do dnešního dne vrátil pouze 34.596,49 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni pak soud posoudil v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z., na základě kterého může věřitel (právní předchůdkyně žalobkyně) celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka (žalovaného) postupníkovi (žalobkyně).
9. Na základě skutkového tvrzení žalobkyně, dále s ohledem na předložené listinné důkazy žalobkyně a shora uvedená zákonná ustanovení, soud ve výroku I. tohoto rozsudku, žalobě ve zbývající části vyhověl a uložil žalovanému povinnost, zaplatit žalobkyni částku 10.655,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10.655,51 Kč od datum do zaplacení. S ohledem na to, že z tvrzení žalobkyně a předloženého výpisu účtu právní předchůdkyně žalobkyně, bylo soudem zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na označený účet, celkovou částku 45.252 Kč a žalovaný do dnešního dne vrátil žalobkyni částku pouze ve výši 34.596,49 Kč, došlo tak na straně žalovaného ke vzniku bezdůvodného obohacení. Žalobkyně, má právo na vrácení toho, co právní předchůdkyně plnila a co doposud nebylo žalobkyni vráceno, tedy na uhrazení částky 10.655,51 Kč (původní částka 45.252 Kč – uhrazená částka 34.596,49 Kč). Proto soud žalobě v částce 10.655,51 Kč vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
10. Pokud se jedná o zákonné úroky z prodlení, povinnost žalovaného k jejich úhradě soud posoudil, dle ust. § 1970 o.z., když se žalovaný nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostal do prodlení. Výše zákonných úroků z prodlení je přitom stanovena, dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne datum, která byla odeslána dne datum. Žalobkyně ve výzvě určila lhůtu pro úhradu dlužné částky do 7 dnů od odeslání, tedy do datum. Žalovaný však neuhradil ničeho, tudíž se teprve od datum se žalovaný dostal do prodlení. Proto soud žalobkyni přiznal zákonné úroky z prodlení z dlužné částky až od datum do zaplacení, z dlužné částky 10.655,51 Kč.
11. Soud neshledal žalobu za důvodnou v části neoprávněně požadovaného zákonného úroku z prodlení z částky 10.655,51 Kč, v období od datum do datum, jak je podrobně uvedeno v odstavci 10. Soud proto žalobu v této části zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a žalobu ve výše specifikované části zamítl.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze v části 10.655,51 Kč a v části požadovaného příslušenství. Naopak žalobkyně byla neúspěšná, co do částky 19.433,15 Kč a v části příslušenství, když sama žalobkyně vzala žalobu co do částky 19.344,15 Kč zpět s odůvodněním, že nedisponuje důkazy k prokázání svého nároku. Žalovaný by měl nárok na náhradu nákladů řízení, ten byl však v řízení nečinný a žádné náklady mu nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
13. O lhůtě k plnění (3 dnů od právní moci rozhodnutí) bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když nebyly shledány okolnosti pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto usnesení lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co je mu uloženo tímto rozsudkem, může oprávněná podat návrh na výkon soudního rozhodnutí nebo exekuci.