Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 244/2022-11
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Lukášem Ludvíkem v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi, o zaplacení částky 7.071,55 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7.071,55 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.914,84 Kč od 16. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 6.626,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7.071,55 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.914,84 Kč od 16. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 6.626,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b>
Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 8. 7. 2022 žalobce navrhoval vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 7.071,55 Kč s příslušenstvím.
pokračování - 2 - sp. zn. 9 C 244/2022
Žaloba je odůvodněna tím, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla dne 12. 12. 2019 uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10.844 Kč. Žalovaná se zavázal úvěr včetně smluvního úroku ve výši 40,40 % ročně zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná úvěr nesplatila a žalobce proto úvěr zesplatnil ke dni 15. 5. 2021. Dlužná částka činí ke dni podání žaloby 7.071,55 Kč. Žalobce dále požaduje příslušenství uvedené ve výroku I. rozsudku.
Účastníci řízení byli vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila k žalobě. Jelikož se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, měl soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a protože žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a ve věci šlo rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud jednání nenařizoval (§ 115a o.s.ř. ).
Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce, přičemž na tyto listin y soud v plném rozsahu odkazuje.
Podle § 2395 občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Podle § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Po právní stránce hodnotí soud nárok žalobce jako důvodný. Mezi účastníky byl sjednán závazek žalobce poskytnout žalované úvěr. Tento právní vztah odpovídá smlouvě o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku . Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž vznikla žalované povinnost splatit poskytnutý úvěr a smluvní úroky v pravidelných měsíčních splátkách. Povinnost žalované vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku . Tuto svoji povinnost žalovaná nesplnila, žalobce proto úvěr zesplatnil. V důsledku prodlení žalované vznikl žalobci nárok na zaplacení úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění. Protože je nárok žalobce důvodný, bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. K plnění soud určil běžnou třídenní lhůtu dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.
pokračování -3- sp. zn. 9 C 244/2022
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1 , § 7 , § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , v platném znění, v celkové výši 3.750 Kč (odměna za dva úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení a podání žaloby, odměna za jeden úkon právní služby v poloviční výši – jednoduchá výzva k plnění) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 6.626,50 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to rovněž v běžné třídenní lhůtě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.