Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
15 C 240/2020-490
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Martiny Svobodové a přísedících Jitky Rodové a Jaroslavy Čermákové ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci
pro zaplacení 800 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 800 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 21. 12. 2018 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 189 146 Kč k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Mladé Boleslavi svědečné ve výši, která bude stanovena samostatným usnesením,
a to do tří dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 800 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 21. 12. 2018 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 189 146 Kč k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Mladé Boleslavi svědečné ve výši, která bude stanovena samostatným usnesením, a to do tří dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení.</b>
1. Žalobkyně byla zaměstnaná u žalované na základě uzavřené pracovní smlouvy ze dne
1. 6. 2013 v období od 1. 6. 2013 do 31. 12. 2019 na pracovní pozici výkonné ředitelky.
V uzavřené pracovní smlouvě byla sjednána výše mzdy včetně pohyblivé složky mzdy
(čl. 7 bod 7.1 a 7.2) a současně bylo v čl. 7 bod 7.4 uzavřené pracovní smlouvy ujednáno mezi stranami, že zaměstnavatel může zaměstnanci přiznat i další mimořádné odměny. Dne
1. listopadu až 2. listopadu 2018 se konalo zasedání představenstva žalované
v jejím sídle, které se usneslo na vyplacení mimořádné odměny žalobkyni za rok 2017 ve výši
800 000 Kč. Současně bylo rozhodnuto o vyplacení mimořádné odměny ve výši
340 000 Kč panu příjmení. Tato skutečnost byla zaznamenána v zápise ze zasedání představenstva ze dne 2. 11. 2018 – v čl. IV. Agenda bod 3. příjmení příjmení byla tato mimořádná odměna vyplacena ze strany žalované na podzim roku 2019; žalobkyni však tato mimořádná odměna vyplacena nebyla. Dne 24. února až 26. února 2019 se konalo zasedání představenstva žalované
v hotelu příjmení jméno v obec. Na tomto zasedání se představenstvo usneslo na odložení splatnosti mimořádné odměny přiznané žalobkyni ze strany žalované ve výši 800 000 Kč za rok 2017, a to z důvodu, že žalobkyně přijala dle názoru představenstva extrémní požadavky jiného zaměstnance, a to pana příjmení, v souvislosti s úpravou jeho pracovní smlouvy. Dle tohoto rozhodnutí představenstva žalované měla být mimořádná odměna ve výši 800 000 Kč za rok 2017 vyplacena žalobkyni v únoru 2021. Současně bylo rozhodnuto, že pokud pan příjmení vykáže stejný obrat jako doposud, bude 50 % odložené mimořádné odměny (400 000 Kč) uhrazeno po uplynutí jednoho roku (tj. v únoru 2020) a druhá polovina bude uhrazena po uplynutí dvou let (tj. v únoru 2021). Tyto skutečnosti byly zaznamenány v zápise ze zasedání představenstva ze dne
26. 2. 2019 - v čl. IV. Agenda bod 2 písm. c) a současně tyto skutečnosti potvrzuje: - rozhodnutí představenstva žalované ze dne 23. 4. 2019, které schválilo a uvedlo v platnost následující dokumenty: 1. pravidla schvalování obchodních transakcí žalované při obchodním vedení společnosti (jednání dovnitř) a vůči třetím osobám (jednání navenek); 2. pravidla předávání informací v rámci žalované a 3. popis pracovní pozice ředitele žalované; a - email zaslaný paní jméno příjmení za jméno příjmení dne 18.12.2019 panu jméno příjmení, paní jméno příjmení a žalobkyni, ve kterém v bodu 3. mimořádná odměna za rok 2017 paní příjmení k nároku žalobkyně na mimořádnou odměnu uvádí, že diskuse byla zrušena, neboť zde není co prodiskutovávat, pozbytí nároku na mimořádnou odměnu je uzavřená věc, což dokládá, že
o nároku na mimořádnou odměnu bylo ze strany představenstva skutečně rozhodnuto. Žalobkyně má však za to, že odsunutí splatnosti mimořádné odměny bylo učiněno žalovanou
v rozporu s právními předpisy a dosavadní judikaturou. Z tohoto důvodu si žalobkyně nárokuje úhradu mimořádné odměny za rok 2017 ve výši 800 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. V čl. 7 bod 7.1 této pracovní smlouvy je stanovena splatnost mzdy na 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Žalobkyně má k dispozici zápisy ze zasedání představenstva bez podpisů představenstva, neboť tyto zápisy byly mezi zúčastněné zasílány pouze elektronicky bez příslušných podpisů. Za celou působnost žalobkyně ve společnosti jí byly předány pouze dva podepsané zápisy ze zasedání představenstva v roce 2015. Požadavku žalobkyně na předložení podepsaného zápisu ze zasedání představenstva, které se konalo v období od 1. listopadu až 2. listopadu 2018, nebylo dosud ze strany žalované vyhověno a mimořádná odměna nebyla dosud uhrazena.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla její zamítnutí. Uvedla, že žalobkyně byla u žalované v období od 1. 6. 2013 do 31. 12. 2019 zaměstnána na pracovní pozici výkonné ředitelky. V pracovní smlouvě byla sjednána výše mzdy včetně pohyblivé složky mzdy (čl. 7 bod 7.1 a 7.2) a současně bylo v čl. 7 bod 7.4 pracovní smlouvy ujednáno mezi účastníky, že zaměstnavatel může zaměstnanci přiznat i další mimořádné odměny. Není pravdou, že by žalovaná schválila ve dnech 1. - 2. listopadu 2018 na zasedání představenstva žalované mimořádnou odměnu žalobkyně za rok 2017 ve výši 800 000 Kč. Žalobkyně prokazuje své tvrzení o existenci rozhodnutí představenstva o vyplacení mimořádné odměny ve výši 800 000 Kč pouze neschváleným návrhem (draftem) zápisu ze zasedání představenstva ze dne 2. 11. 2018. Obsah tohoto žalobkyní předloženého návrhu zápisu ze zasedání představenstva neodpovídá obsahu finální, představenstvem schválené verzi zápisu. Rovněž tak zápis ze zasedání představenstva konaného ve dnech 24. - 26. února 2019 a zápis ze zasedání představenstva konaného ve dnech 8. - 9. června 2019 je pouze„ první návrh“ (angl. first draft) – tedy hrubá pracovní verze, která byla s tímto označením v názvu zasílána členům představenstva jako výchozí materiál pro vytvoření konečné, a tedy jediné platné verze zápisu. Tzv.„ první návrh“ zápisu ze zasedání představenstva konaného ve dnech 1. - 2. listopadu 2018 byl zúčastněným zaslán elektronickou poštou dne 8. 2. 2019 s průvodním textem v anglickém jazyce. Informace o tom, že se jedná o pouhý„ návrh“ zápisu, byla v tomto mailu obsažena hned třikrát, a to v předmětu, v textu a v názvu přiloženého PDF souboru. Vzhledem k tomu, že se jednotlivé zápisy ze zasedání představenstva žalovaného schvalují vždy až na příštím zasedání představenstva (tzn. například zápis ze zasedání představenstva konaného ve dnech 1. - 2. listopadu 2018 byl schválen až na zasedání představenstva konaném ve dnech 24. - 26. února 2019), je i z dat uvedených na posledních stranách žalobkyní předložených zápisů (které jsou ve všech třech případech shodné s datem konání příslušného zasedání) zřejmé, že se o schválené verze zápisů jednat ani nemohlo. Všechny tyto„ první návrhy“ (angl. first draft) pro představenstvo společnosti samostatně připravovala a zúčastněným rozesílala jméno příjmení, která byla na zasedáních představenstva přítomna pouze jako host a neměla žádné oprávnění za představenstvo cokoli rozhodovat či schvalovat. Příslušné návrhy připravovala na základě svých poznámek, které pořizovala v průběhu zasedání představenstva. Tyto však nebyly vždy úplné, neboť o některých záležitostech jednali členové představenstva takzvaně„ za zavřenými dveřmi“ – tedy bez přítomnosti hostů. Z tohoto důvodu si členové představenstva nechávali od paní příjmení připravovat pouze hrubou pracovní verzi zápisu, kterou si následně podle potřeby sami doplnili či upravili. Diskusi a rozhodování představenstva ve věci mimořádných odměn za rok 2017 (viz čl. IV. bod 3 zápisu ze zasedání představenstva konaného ve dnech 1. - 2. listopadu 2018), jakož i závěrečné části diskuse a rozhodování představenstva ve věci pana příjmení a jeho extrémních požadavků (viz čl. IV. bod 2 písm. c) zápisu ze zasedání představenstva konaného ve dnech 24. - 26. února 2019) žádný z hostů předmětných zasedání představenstva společnosti – tedy ani žalobkyně, ani paní příjmení – přítomen nebyl. Ani příjmení příjmení, která následně příslušné první návrhy zápisů pro představenstvo připravila, ani žalobkyně tudíž nemohou přesný obsah diskuse a rozhodnutí členů představenstva v uvedených záležitostech znát. Návrh zápisu ze zasedání představenstva žalované konaného ve dnech 1. - 2. listopadu 2018 neodpovídá schválenému znění usnesení k čl. IV. bodu 3 zápisu ze zasedání představenstva konaného ve dnech 1. - 2. listopadu 2018. Představenstvo žalovaného na tomto zasedání v žádném případě nerozhodlo o přiznání mimořádné odměny za rok 2017 ve výši 800 000 Kč žalobkyni, ale toliko o možnosti jejího přiznání za předpokladu splnění tam stanovených podmínek s tím, že bude-li s jejími výsledky spokojeno, může zvážit přiznání uvedené odměny žalobkyni na kterémkoli ze svých pravidelných zasedání v příštím roce (2019). Další zasedání představenstva žalované se konalo ve dnech 24. - 26. 2. 2019. Představenstvo žalované se usneslo na odložení splatnosti mimořádné odměny přiznané žalobkyni ze strany žalovaného ve výši 800 000 Kč za rok 2017, a to z důvodu, že žalobkyně přijala v rozporu s přáním představenstva extrémní požadavky jiného zaměstnance, a to pana příjmení, v souvislosti s úpravou jeho pracovní smlouvy. Schválený zápis jednání představenstva z 24. - 26. února 2019 zněl tak, že„ pan příjmení a jeho extrémní požadavky: V rozporu se záměrem a strategií představenstva přijala paní příjmení extrémní požadavky pana příjmení a podepsala jeho pracovní smlouvu ještě před tímto zasedáním představenstva. Z tohoto důvodu ponese paní příjmení za výsledky dohody s panem příjmení osobní odpovědnost. Výplata mimořádné odměny paní příjmení za rok 2017 (800.000 Kč) bude odložena o dva roky (tj. do února 2021). Bude-li dohoda s panem příjmení fungovat (tj. bude-li pan příjmení generovat stejný obrat jako doposud a jak přislíbil), bude 50 % odložené mimořádné odměny (400.000 Kč)“. V porovnání s textem prvního návrhu tohoto zápisu předloženého žalobkyní zřejmé, že představenstvo žalovaného na tomto zasedání v žádném případě nerozhodlo o odložení výplaty mimořádné odměny za rok 2017 ve výši 800 000 Kč o dva roky (tj. do února 2021), ale toliko o odložení zvážení možnosti jejího přiznání za předpokladu splnění tam stanovených podmínek. Pro úplnost žalovaný uvádí, že schválené znění usnesení k čl. IV. bodu 3 („ Mimořádná odměna pana příjmení za rok 2017“) zápisu ze zasedání představenstva konaného ve dnech 8. - 9. června 2019 je zcela totožné s tím, jež je obsaženo i v neschváleném a nepodepsaném prvním návrhu zápisu, který předkládá žalobkyně. příjmení příjmení byla mimořádná odměna za rok 2017 – na rozdíl od žalobkyně – skutečně přiznána, a proto dalo představenstvo žalovaného pokyn k jejímu vyplacení v nejbližším možném termínu K„ propadnutí mimořádné odměny“ (angl. forfeiture of the extraordinary bonus) skutečně došlo v tom smyslu, že ke zvážení možnosti tuto mimořádnou odměnu žalobkyni přiznat představenstvo nakonec vůbec nepřikročilo – a to z toho důvodu, že nebyl splněn ani jeden z níže uvedených předpokladů, který by představenstvo k zahájení diskuse o této záležitosti vedl, a které byly v souladu s předchozími usneseními představenstva žalovaného podmínkou možnosti přiznání mimořádné odměny žalobkyni, a to ke zlepšení celkového působení žalobkyně ve funkci výkonné ředitelky žalované nedošlo. V případě podstatného zlepšení celkového působení žalobkyně ve funkci výkonné ředitelky mohlo představenstvo dle svého usnesení k čl. IV. bodu 3 („ Mimořádné odměny za rok 2017“) zápisu ze zasedání představenstva konaného ve dnech 1. - 2. listopadu 2018 zvážit přiznání mimořádné odměny žalobkyni na kterémkoli ze svých pravidelných zasedání v roce 2019. Na straně žalobkyně však od listopadu 2018 až do jejího odchodu ze společnosti k 31. 12. 2019 k žádnému pozorovatelnému zlepšení v tomto směru nedošlo. Navzdory nemalým investicím žalované do individuálního koučinku žalobkyně (od listopadu 2018 jedenkrát za 14 dnů, od února 2019 pak každý týden, to vše až do června 2019 – tedy po dobu dlouhých sedmi měsíců) žalobkyně i nadále s představenstvem žalované dostatečně nespolupracovala, blokovala nábor nových zaměstnanců, nevyhledávala pro žalovanou jako zaměstnavatele nové obchodní příležitosti, zanedbávala fyzickou docházku do zaměstnání, jak žalovaná dodatečně zjistila interním auditem po odchodu žalobkyně ze společnosti k 31. 12. 2019. Ke vzniku nároku žalobkyně na mimořádnou odměnu za rok 2017 ve výši 800 000 Kč nikdy nedošlo, neboť ze shora uvedených důvodů nebyly splněny podmínky přiznání takového nároku ze strany žalované, a nemohla být tak ani odsunuta jeho splatnost, natož snad takový neexistující nárok žalované zrušen. Z dikce čl. 7 bodu 7.4 pracovní smlouvy vyplývá, že zaměstnavatel (žalovaná) může zaměstnanci (žalobkyni) přiznat i další mimořádné odměny. V případě mimořádné odměny se tak jedná o nenárokovou složku mzdy žalobkyně. K žádnému rozhodnutí žalované (zaměstnavatele) o přiznání mimořádné odměny žalobkyni v listopadu 2018 ani únoru 2019 nedošlo, a uplatněný nárok žalobkyně je neoprávněný.
3. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 6. 2013 má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli pracovní smlouvu, podle které se žalobkyně stala dne 1. 6. 2013 zaměstnankyní žalované na pozici výkonné ředitelky.
4. Z výpovědi pracovního poměru ze dne 27. 10. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně podala dne 27. 10. 2019 výpověď z pracovního poměru s tím, že pracovní poměr skončil uplynutím výpovědní lhůty tj. 31. 12. 2019.
5. Ze zprávy o koučingu ze dne 4. 6. 2019 a e-mailů ze dne 3. 3. až 4. 3. 2020 má soud
za prokázané, že žalobkyně se podrobila koučingu. Ze zprávy vyplývají problémy žalobkyně v komunikaci se žalovanou. příjmení jméno příjmení potvrdila, že se jedná o zprávu, kterou
pro žalovanou vyhotovila.
6. Ze zápisu z jednání představenstva ze dne 2. 11. 2017 až 3. 11. 2017 soud zjistil, že na jednání představenstva byli přítomni jméno příjmení jako předseda představenstva, jméno příjmení jako člen představenstva, žalobkyně a svědkyně jméno příjmení jako hosté. V odstavci 2 je uvedeno, že představenstvo rozhodlo o bonusu žalobkyně za 3Q 2017 ve výši 112 518 Kč a mimořádný bonus za rok 2016 ve výši 412 300 Kč.
7. Ze zápisu ze zasedání představenstva ze dne 23. 2. 2018 až 24. 2. 2018 soud zjistil, že na jednání představenstva byli přítomni jméno příjmení jako předseda představenstva, jméno příjmení jako člen představenstva, žalobkyně a svědkyně jméno příjmení jako hosté. Na uvedeném zasedání se schvaloval zápis z předchozího zasedání představenstva.
8. Z emailu ze dne 8. 2. 2019, jehož přílohou byl návrh zápisu ze zasedání představenstva ze dne 1. 11. 2018 až 2. 11. 2018 soud zjistil, že v navhovaném zápisu je uvedeno, že na jednání představenstva byli přítomni jméno příjmení jako předseda představenstva, jméno příjmení jako člen představenstva, žalobkyně a svědkyně jméno příjmení jako hosté. V zápisu pod bodem IV. program jednání je v odstavci 3 nazvaném Mimořádné odměny za rok 2017 uvedeno, že po prostudování příslušných dokumentů a posouzení celkového výkonu managmentu za prvních 5 let existence společnosti se představenstvo rozhodlo následovně: - mimořádný bonus paní příjmení za rok 2017 bude dosahovat výše 800 000 Kč, - mimořádný bonus pana příjmení za rok 2017 bude dosahovat výše 340 000 Kč.
9. Ze zápisu ze zasedání představenstva ze dne 1. 11. 2018 až 2. 11. 2018 soud zjistil, že ve schváleném a podepsaném zápisu je uvedeno pod bodem IV. program jednání je v odstavci 3 nazvaném Mimořádné odměny za rok 2017 uvedeno, že vzhledem k dobrým hospodářským výsledkům může být paní příjmení přiznána mimořádná odměna ve výši 800 000 Kč, pokud se její celkové působení ve funkci výkonné ředitelky podstatně zlepší. Za tímto účelem (tj. aby paní příjmení pomohlo se úkoly výkonné ředitelky lépe identifikovat), najalo představenstvo osobního kouče a zajistilo pro paní příjmení pravidelná koučovací sezení (viz. bod 5 písmeno a) níže). V nadcházejících měsících bude představenstvo vývoj celkového působení paní příjmení ve funkci výkonné ředitelky monitorovat, a bude-li spokojeno, může představenstvo zvážit přiznání uvedené mimořádné odměny paní příjmení na kterémkoliv ze svých pravidelných zasedání v příštím roce (2019). Vzhledem k celkovému působení pana příjmení ve funkci technického vedoucího se panu příjmení přiznává mimořádná odměna za rok 2017 ve výši 340 000 Kč.
10. Z emailu ze dne 26. 3. 2019, jehož přílohou byl návrh zápisu ze zasedání představenstva ze dne 24. 2. 2019 až 26. 2. 2019 soud zjistil, že v navhovaném zápisu je uvedeno, že na jednání představenstva byli přítomni jméno příjmení jako předseda představenstva, jméno příjmení jako člen představenstva, žalobkyně a svědkyně jméno příjmení jako hosté. V zápisu je dále uvedeno, že bude pokračovat koučing žalobkyně. Byly zde konstatovány problémy s platbami právnická osoba a rovněž nespokojenost představenstva žalované s uzavřením pracovní smlouvy s přemrštěnými požadavky s panem příjmení. V odstavci 2 Personální záležitosti pod písmenem c) je uvedeno, že vyplacení zvláštního bonusu paní příjmení pro rok 2017
(800 000 Kč) bude odloženo o dva roky (tedy do února 2021). Pokud bude dohoda fungovat dobře (tedy pokud pan příjmení dosáhne stejného obratu jako dříve a jak slíbil), bude 50 % odloženého bonusu (400 000 Kč) vyplaceno po prvním roce (tedy v únoru 2020) a zbylých
50 % po druhém roce (tedy v únoru 2021). příjmení příjmení toto řešení přijímá. příjmení se podobným situacím v budoucnu předešlo, bude ve právnická osoba formálně (znovu) zavedena řada dokumentů (pravidla podepisování, podrobná náplň práce atd.), aby se vyjasnila, jak odpovědnost generální ředitelky vůči představenstvu, tak její pravomoci vůči třetím stranám.
11. Ze zápisu ze zasedání představenstva ze dne 24. 2. 2019 až 26. 2. 2019 soud zjistil, že ve schváleném a podepsaném zápisu je uvedeno v odstavci 2 Personální záležitosti pod písmenem c) Pan anonymizováno a jeho extrémní požadavky, že v rozporu se záměrem a strategií představenstva přijala paní příjmení extrémní požadavky pana příjmení a příslušný dodatek k jeho pracovní smlouvě podepsala ještě před tímto zasedáním představenstva. Z tohoto důvodu ponese paní příjmení za výsledky dohody s panem příjmení osobní odpovědnost. Zvážení možnosti přiznat paní příjmení mimořádnou odměnu za rok 2017 (800 000 Kč) bude odloženo o dva roky (tj. do února 2021). Bude-li dohoda s panem příjmení fungovat (tj. bude-li pan příjmení generovat stejný obrat jako doposud a jak přislíbil), může představenstvo zvážit přiznání 50% uvedené odměny (400 000 Kč) po uplynutí prvního půlroku (tj. v únoru 2020) a zbývajících 50% může představenstvo zvážit po uplynutí druhého roku (tj. v únoru 2021).
12. Z emailu ze dne 16. 7. 2019, jehož přílohou byl návrh zápisu ze zasedání představenstva ze dne 8. 6. 2019 až 9. 6. 2019 soud zjistil, že v navhovaném zápisu je uvedeno, že na jednání představenstva byli přítomni jméno příjmení jako předseda představenstva, jméno příjmení jako člen představenstva, žalobkyně, jméno příjmení a svědkyně jméno příjmení jako hosté. V zápisu je uvedeno pod bodem IV. program jednání pod odstavcem 3, že mimořádný bonus pana příjmení za rok 2017 bude vyplacen, co nejdříve to bude možné. Dále je zde v odstavci 2 uvedeno, jakým způsobem budou vypočítány bonusy za 4Q 2018 a 1Q 2019. Dále je zde v odstavci 8 uvedeno, že bylo pozastaveno koučování žalobkyně.
13. Z platebního výměru na úrok z prodlení má soud za prokázané, že žalovaná zaplatila Finančnímu úřadu pro Středočeský kraj na základě platebního výměru ze dne 4. 5. 2020 částku 22 128 Kč, a to z důvodu, že žalobkyně neprovedla včasné zaplacení zálohy na daň z příjmu právnických osob.
14. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě má soud za prokázané, že žalovaná převedla na účet finančního úřadu č. bankovní účet dne 17. 12. 2019 částku 403 800 Kč a dne 10. 9. 2019 částku 428 610 Kč a dne 30. 1. 2020 částku 403 800 Kč jako nedoplatek daně DPPO.
15. Z rozhodnutí představenstva ze dne 23. 4. 2019 má soud za prokázané, že představenstvo schválilo pravidla schvalování obchodních transakcí, pravidla předávání informací a popis pracovní pozice ředitele společnosti žalované.
16. Z nabídky ze dne 13. 11. 2019 a objednávky ze dne 26. 8. 2020 pro právnická osoba má soud za prokázané, že žalobkyně v rozporu s interními předpisy nabídla právnická osoba slevu.
17. Z e-mailové korespondence soud zjistil, že v e-mailu ze dne 8. 2. 2019 je uvedeno v předmětu a přílohách e-mailu, že se jedná o„ příjmení jméno“ (první návrh). Shodně je označen e-mail ze dne 26. 3. 2019, 26. 5. 2019 a 16. 7. 2019. Z e-mailu ze dne 16. 2. 2018 má soud za prokázané, že žalobkyně obdržela e-mailem zápis z jednání představenstva od jméno příjmení pro její informaci. Z e-mailů z 9. 9. 2019 až 30. 1. 2020 soud zjistil, že Ing. jméno příjmení upomínala opakovaně žalobkyni, aby uhradila zálohu na DPPO 2019. Z e-mailů z 26. 2. 2020 až 2. 3. 2020 soud zjistil, že jméno příjmení a žalobkyně řešili problémové zakázky žalované, které se měly projednávat na online mítincích.
18. Z emailu ze dne 18. 12. 2019 má soud za prokázané, že emailem byla žalobkyně, jméno příjmení a členové představenstva pozváni na výstupní pohovor se žalobkyni na 19. 12. 2021, kde pod bodem 3 je uveden mimořádný bonus za rok 2017 – projednání zrušeno (není co projednávat, zánik nároku na tento mimořádný bonus je již uzavřenou záležitostí). Na tento email reagovala dne 19. 12. 2019 emailem žalobkyně s tím, že shrnula bod 3 bonus 2017 – žádná platba.
19. Z výslechu svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že svědkyně je od 1. 6. 2019 zaměstnána u žalované nejprve na pozici Business developmant manager a od 1. 12. 2019 pak ve funkci výkonné ředitelky, ve které nahradila žalobkyni. Ví z doslechu, že žalobkyně měla
s představenstvem firmy problémy v komunikaci, které trvaly delší dobu. Svědkyně pobírá mzdu, má mzdový výměr, jiné odměny nepobírá, neboť firma všechny odměny zcela zrušila. Dvakrát se účastnila zasedání představenstva, kde byla jako host. Poprvé ještě jako Business development manager, kde měla představit rozvojovou strategii, bylo to asi týden po nástupu do firmy. V červnu 2019 se zúčastnila představenstva, kterého se účastnila i žalobkyně. Četl se zápis z předchozího představenstva, doplňoval a následně schvaloval. Představenstvo probíhalo v hotelu, kde neměli tiskárnu, takže zápis pouze schválili, ale fakticky ho nepodepsali. Na dalším zasedání představenstva pak tento zápis byl fyzicky k dispozici, mohla do něj nahlédnout, ale této možnosti nevyužila. Nahlédnutí do zápisů je během jednání představenstva kdykoliv možné, ale jinak nejsou veřejně k dispozici, nejsou sdíleny na firemních složkách. Když odešla žalobkyně od žalované, tak nastoupila na její místo výkonné ředitelky. Při jejím odchodu si předávaly agendu, byla mezi nimi nezaplacená faktura asi 1 600 000 Kč dodavatelské právnická osoba. Dále se opakovaně zmiňovala právnická osoba, která měla již dříve problémy se splatností faktur. V listopadu 2019 začali řešit výkazy práce zaměstnanců žalované, kteří pracovali pro právnická osoba, zjistilo se, že tyto práce nebyly vůbec anonymizováno fakturované, řešila to od listopadu 2019 až do srpna 2020. Zpětně dohledávala výkazy práce zaměstnanců pro anonymizováno, dávala je ke schválení právnická osoba, ti měli neskutečné připomínky s tím, že výkazy práce nebyly dostatečně vyplňovány, takže právnická osoba je neakceptovala, proto se to řešilo až do srpna 2020. Společnost anonymizováno spadala do odpovědnosti žalobkyně. V roce 2020 se uzavřela kompromisní dohoda žalované s právnická osoba, práce fakturované právnická osoba se zredukovaly o 30- 40 %, které neuznali.
20. Z výslechu svědka jméno příjmení, soud zjistil, že svědek pro žalovanou pracoval asi od roku 2013 jako konstruktér, od roku 2017 pak jako vedoucí projektu, a to až do prosince 2019, kdy dal ve společnosti výpověď. Odměňován byl tak, že měl měsíční mzdu, a v průběhu dvou let, kdy pracoval na pozici vedoucí projektu, tak dvakrát dostal bonus. Jak ho vypočítávali neví, bylo mu to vždy sděleno panem příjmení, když přijel na jednání do obec. Bylo to podle výsledků firmy. Ve smlouvě bonus neměl, nikdy nevěděl, zda ho dostane, případně v jaké výši.
V listopadu 2018 ho pan příjmení přizval na jednání, kde byla přítomna i žalobkyně, kde mu sdělil, že svědkovi i žalobkyni přiznali bonus. Tento mu byl vyplacen v srpnu nebo v září 2019. Svědek bonus obdržel dvakrát, první ve výši 170 000 Kč a druhý ve výši 340 000 Kč. K tomu dostával čtvrtletní odměny, ale v pracovní smlouvě ani v mzdovém výměru žádné odměny ani bonusy neměl uvedeny. Bonusy podle jméno příjmení dostal za dobré výsledky firmy za práci, kterou odvedl. Žalobkyně měla na starosti finanční stránku firmy, svědek měl na starosti projektovou a technickou stránku. Firma se fakticky řídila odsud z ČR. Když přišel nějaký projekt od pana příjmení, tak na to nebyla písemná objednávka, ale udělalo se to na základě pokynu pana příjmení. Společnost anonymizováno byla zákazník svědka, přinášel žalované práci, zároveň s touto firmou byly problémy se splatností. V roce 2019 mu byl vyplacen bonus převodem z účtu, který učinila žalobkyně. S žalobkyní jsou bývalí kolegové, svědek pracuje v jiné firmě než žalobkyně, a to u firmy anonymizována tři slova.
21. Z výslechu jméno příjmení, soud zjistil, že je členem představenstva žalované od roku 2013. S žalobkyní se setkal vícekrát na schůzích představenstva. Schůze představenstva trvaly 1-2 dny. příjmení byly výstupy rozhodnutí, z nichž některá byla exekuovaná okamžitě, některá byla přijata až na dalším jednání. Klíčovými výstupy byly různé projekty, z nichž některé byly delegovány na žalobkyni. Pokud jde o rozhodnutí představenstva, tak ty byly uvedeny v návrhu zápisu, tento návrh byl prezentován žalobkyni a paní příjmení. Zápis se následně schvaloval na následující schůzi představenstva. To bylo většinou po 3-4 měsících. Žalobkyně vždy dostávala návrh ze zápisu předsednictva, a to po 2-3 týdnech po konání předsednictva. Pokud jde o odměny, tak ty diskutovali v předsednictvu vždy za zavřenými dveřmi. Těmto diskuzím nebyla žalobkyně přítomna a následně byla informována ústně. Oficiální schválení odměn probíhalo vždy až na další schůzi představenstva. Pokud šlo o bonus ve výši 800 000 Kč pro žalobkyni, tak po pěti letech ve společnosti revidovali její výsledky, zdálo se, že společnosti se daří dobře, ale některé elementy v jednání žalobkyně nebyly uspokojivé, naopak výsledky pana příjmení byly v pořádku. Z toho důvodu byl pan příjmení odměněn fixním bonusem. Žalobkyni pak bylo řečeno, že je možné jí přiznat bonus, že jí společnost poskytne koučink, ale fixní bonus jí nebyl přiznán, protože fixní bonus neposkytuje žádnou motivaci ke zlepšení výkonu. Předsednictvo se dohodlo, že tento bonus budou případně následně diskutovat, ale kvůli chování žalobkyně pak nebyl vyplacen a už se ani víckrát nediskutoval. jméno příjmení je akcionářem mateřské společnosti žalované. Když byla žalobkyně výkonnou ředitelkou, tak byla zodpovědná za každodenní fungování společnosti. Žalobkyně měla fixní plat, různé bonusy podle výkonu v daném roce
a možnost případně dalších bonusů. Žalobkyně se jako host účastnila jednání představenstev, takže o svých úkolech věděla ještě předtím, než jí byl doručen návrh zápisu. Zápis z představenstva vyhotovovala paní příjmení, kromě záležitostí, kterých paní příjmení nebyla přítomna, což byly například odměny nebo bonusy. příjmení příjmení ústně informovali ihned poté, co záležitosti prodiskutovali. Když představenstvo projednávalo možnost bonusu pro žalobkyni ve výši 800 000 Kč, takto nebylo na 100% za její odvedenou práci, sice se zdálo, že společnost funguje dobře, ale vše záleželo na zlepšení chování žalobkyně. Pokud diskutovali nedostatky chování žalobkyně, pak se jednalo o nedostatečné předávání informací směrem k představenstvu, resp. neposkytování informací. Ze strany žalobkyně nebyl ochota s představenstvem spolupracovat, což se týkalo především plánu růstu společnosti. Dále tam byly nedostatky v projektech stávajících, které nebyly dobře řízeny. Podmínkou pro přiznání bonusu žalobkyni bylo zlepšení jejího chování, především zlepšení komunikace vůči předsednictvu společnosti. U jednání o bonusu pro žalobkyni nebyla svědkyně příjmení osobně přítomna, sepsala pouze návrh, který byl následně předán představenstvu, aby byl revidován a schválen. Toto byl standardní postup. Korekturu zápisu následně provedli členové představenstva. Revidovaný zápis se schvaloval na jednání předsednictva, kterému byla vždy žalobkyně přítomna, ale nikdy finální revidovaný zápis nechtěla. Finální zápis z předsednictva byl vytištěn a na zasedání podepsán, jediná platná kopie, která byla schválená a podepsaná byla k dispozici na vyžádání.
22. Z výslechu svědkyně příjmení příjmení soud zjistil, že pracuje jako asistent představenstva
a office manager pro mateřskou společnost žalované ve Švýcarsku. Pracuje tam od listopadu 2018, smlouvu má uzavřenou od 1. 12. 2018. Mateřskou společností byla pověřena, aby stejný servis, který vykonává pro mateřskou společnost, vykonávala i pro dceřinou společnost, tedy pro žalovanou. Organizačně zajišťuje pro žalovanou setkání předsednictva. Připravuje program, zajišťují místo setkání, letenky, transfer, ubytování. Na jednání předsednictva je jako host. Je tam po celou dobu jednání představenstva, pokud nemusí v tu dobu zajišťovat něco jiného. Neúčastní se jednání, která se přijímají za zavřenými dveřmi, jsou to především jednání týkající se odměňování členů managementu žalované. Svědkyně si v průběhu jednání pořizuje výpisky, je to komplikované, protože jednání probíhá v češtině, angličtině a němčině a zhruba po měsíci po tomto jednání má vyhotovený návrh zápisu. Tento návrh zápisu rozesílá členům představenstva i hostům, kteří se účastnili jednání. Tento návrh je viditelně a třikrát označen jako návrh, v předmětu e-mailu, textu zprávy a názvu souboru. Představenstvo si pak tento návrh upraví tak, jak potřebuje. Finální verze zápisu se pak na dalším zasedání představenstva přečte, schválí a případně podepíše, pokud je to možné, protože někdy není možné jej vytisknout, členy představenstva což je jméno příjmení a jméno příjmení. Pokud jde o zasedání představenstva v listopadu 2018, byla dopředu informována o tom, že se bude projednávat mimořádná odměna pro žalobkyni a pro pana příjmení. Do návrhu zápisu pak uvedla částky,
o kterých jí předem řekli členové představenstva, tedy pro žalobkyni uvedla částku 800 000 Kč. Po tomto zasedání už ji představenstvo o výši odměny neinformovalo. Nebyla přítomna, když mělo být žalobkyni sděleno, jakou má odměnu. V únoru 2019, kdy se konalo další zasedání představenstva, nebyla přítomna čtení a schvalování předchozího zápisu, zajišťovala občerstvení. Když připravovala zápis z jednání předsednictva z února 2019, tak neměla k dispozici finální zápis z předsednictva z listopadu 2018. Většinou již nestuduje finální zápisy z předsednictev, k ničemu to nepotřebuje. Když připravovala návrh zápisu z února 2019, tak si, jak to dělá běžně, vzala svůj návrh zápisu z listopadu 2018 a ten upravovala. Proto se tam hovoří o výplatě odměny, protože nevěděla, že tuto část zápisu představenstvo revidovalo a jen zběžně byla informována o odložení bonusu, protože toto jednání probíhalo za zavřenými dveřmi. Dále jí bylo sděleno, že s odložením bonusu žalobkyně souhlasí. V únoru 2019 se projednával dodatek smlouvy s panem příjmení, kdy měl zcela nepřiměřené nároky, projednávalo se to asi dvě hodiny a po dvou hodinách se předsednictvo rozhodlo, že nároky pana příjmení neakceptuje a dodatek smlouvy s ním neuzavře. Nato žalobkyně představenstvu sdělila, že dodatek smlouvy s panem příjmení stejně už uzavřela. Představenstvo to velice rozčílilo, vykázali hosty a jednali za zavřenými dveřmi. Po tomto jednání za zavřenými dveřmi se dozvěděla
o odložení odměny žalobkyně. O odložení byla informována jen zběžně. Svědkyně od předsednictva dostala úkol zajistit koučku pro žalobkyni, kterou byla jméno příjmení. Bylo to z důvodu nespokojení představenstva s působením žalobkyně jako výkonné ředitelky. Koučink byl pak pozastaven v době, kdy žalobkyně měla organizačně usnadnit nástup paní příjmení a v den jejího nástupu se žalobkyně ani nedostavila do práce.
23. Dle ust. § 109 odst. 1, 2 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak. Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li
v tomto zákoně dále stanoveno jinak.
24. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 537/2004 pro posouzení důvodnosti uplatněného nároku ve sporu o zaplacení mzdy (její části), bez ohledu na to, zda právním podkladem poskytované mzdy (složky mzdy - odměny) má být mzdový předpis či kolektivní smlouva anebo jestli je mzda sjednána v pracovní či v jiné smlouvě, je rozhodující, zda byly naplněny předpoklady pro vznik nároku na mzdu anebo, zda tato hlediska vyznačující zákonem stanovenou či smluvenou skutkovou podstatu pro vznik mzdového nároku splněna nebyla.
Z tohoto pohledu je především významné rozlišení, zda požadované plnění představuje mzdový nárok, který je zaměstnavatel povinen poskytnout, jestliže zaměstnanec splní sjednané předpoklady a podmínky (zda jde o tzv. nárokovou složkou mzdy), nebo zda jde o takovou složku mzdy, na kterou vzniká nárok - bez ohledu na splnění dalších sjednaných předpokladů
a podmínek pro její poskytnutí - až na základě zvláštního rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání (zda se jedná o tzv. nenárokovou složku mzdy). Tato, na druhém místě zmíněná (nenároková), složka mzdy je tedy charakteristická tím, že bez rozhodnutí zaměstnavatele má tato složka mzdy povahu nároku pouze fakultativního. Tuto povahu však ztrácí v okamžiku, kdy zaměstnavatel rozhodne o přiznání tohoto nároku zaměstnanci. Po takovém rozhodnutí (kdy a zda je učiní záleží jen na úvaze zaměstnavatele) se povaha tohoto nároku mění, neboť jsou splněny všechny podmínky pro poskytnutí této složky mzdy a zaměstnavatel je povinen takovýto nárok (složku mzdy) zaměstnanci poskytnout.
25. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Žalobkyně v řízení tvrdila, že existuje rozhodnutí žalované, kterým ji přiznal mimořádnou odměnu ve výši 800 000 Kč. Pokud by takové rozhodnutí existovalo, pak by se skutečně tato odměna stala nárokovou složkou mzdy žalobkyně. Soud tedy vedl dokazování v tom směru, zda takové rozhodnutí žalované skutečně existuje. Žalobkyně tvrdila, že takovým rozhodnutím, kterým jí byla přiznána mimořádná odměna, je zápis z jednání předsednictva konaném
1. – 2. 11. 2018, kde byla tato skutečnost uvedena pod čl. IV., bod 3. V průběhu dokazování však bylo zjištěno, že žalobkyni byl emailem od svědkyně příjmení doručen pouze návrh zápisu, který byl doručován zároveň členům představenstva. Tento návrh vždy za
3 – 4 týdny po každém zasedání představenstva posílala svědkyně příjmení dvěma členům představenstva, a to panu příjmení a panu příjmení, dále pak hostům, a to žalobkyni, případně svědkyni příjmení. V emailu byly adresáti vždy 3 x upozorněni na skutečnost, že se jedná o návrh zápisu neboli příjmení jméno. Tento návrh zápisu členové představenstva následně upravovali, zejména v bodech, kdy jednali bez přítomnosti hostů, např. v případech přiznávání mimořádných odměn. Upravený zápis se pak schvaloval na dalším jednání představenstva, uvedený zápis na jednání konaném 24. – 26. 2. 2019. Originál zápisu byl uložen u předsedy představenstva jméno příjmení. Vzhledem k tomu, že z provedeného dokazování vyplynulo, že již v listopadu 2018 mělo předsednictvo k práci žalobkyně výhrady, které se výrazně prohloubily při jednání v únoru 2019 (spor o změnu pracovní smlouvy pana příjmení), návrh zápisu týkající se mimořádné odměny žalobkyně zásadně předsednictvem upravoval. Dle závěru soudu rozhodnutí, kterým by byla přiznána mimořádná odměna žalobkyni, neexistuje. Ač předsednictvo o možné mimořádné odměně pro žalobkyni ve výši 800 000 Kč jednalo, nikdy takovou neschválilo. Vzhledem k tomu, že žalobkyně své tvrzení o přiznání mimořádné odměny založila pouze na neschváleném návrhu zápisu, soud žalobu v plném rozsahu zamítl a rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
26. Soud neprovedl navržený důkaz výslech žalobkyně, když její výslech jako účastnice řízení by pro zjištění, zda bylo vydáno předsednictvem žalované rozhodnutí o přiznání mimořádné odměny, soud považoval za nadbytečný. Důkazy označené a navržené po lhůtě ke koncentraci řízení soud neprovedl, neboť nebyly navrženy v soudem stanovené lhůtě. I pokud by byly navrženy včas, soud by jejich provedení považoval za nadbytečné, když provedené důkazy považuje soud za zcela dostatečné pro zjištění skutkového stavu.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 189 146 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 800 000 Kč sestávající z částky 11 500 Kč za každý ze 13 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 13 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovné osobním automobilem Škoda Superb, registrační značka, za cestu ke 3 jednáním konanými dne 9. 2. 2021, 15. 6. 2021, 17. 8. 2021 z obec do obec a zpět, přičemž 1 cesta činí 105 km, cestovné částku 573 Kč za 1 cestu, ztráta promeškaného času 12 x 100 Kč, celkem cestovné a ztráta promeškaného času 2 919 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.
28. O nákladech státu soud rozhodl v souladu s ust. § 148 o.s.ř. Náklady státu vzniknou ve výši svědečného. Vzhledem k tomu, že o přiznání svědečného není dosud pravomocně rozhodnuto, bude o její výši rozhodnuto samostatným usnesením.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.