Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
45 C 88/2021-40
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa
o zaplacení 74 850 Kč
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky 74.850,00 Kč, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1.200,00 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky 74.850,00 Kč, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1.200,00 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 74.850 Kč, způsobené jí v řízení sp. zn. spisová značka před název soudu. K uvedené věci žalobkyně uvedla, že podobně jako mnoho dalších spoluobčanů jsem vložila do právnická osoba anonymizována čtyři slova a to již v roce 1992. V souvislosti s daným řízením vyslovila řadu nepodložených podezření a domněnek, týkajících se samotného účelu daného řízení, postupu insolvenčního správce a jeho spolupráce s údajnými zájmovými skupinami apod. Z hlediska samotné věci žalobkyně uvedla, že řízení probíhá nyní již 19 let, přičemž avizované ukončení je stále v nedohlednu. Dne 8.12.2019 jsem uplatnila u žalobkyně u žalované žádost o náhradu nehmotné újmy z daného řízení, která byla dle jejího tvrzení žalovanou odmítnuta. Současně však žalobkyně uvedla, že konstatování, že došlo k porušení práva považuje za nedostačující, a to s nejen proto, že v řízení přišla o finanční prostředky,, ale i s ohledem na samotnou délku řízení. Žalobkyně dále vyvracela jednotlivá tvrzení ve stanovisku žalované, jejíž argumentace, že jde o částku bagatelní, je dle žalobkyně pojem je zcela relativní. Pro žalobkyni jako důchodkyni není bagatelní žádná částka. Podle zákona má být konkurz dořešen do 18 měsíců po jeho vyhlášení. Tento konkurz měl být ukončen v roce 2004, tedy před 17 lety. V té době by se dnešní relativně bagatelní částka jevila jinak. Odmítla stanovisko žalované, že protahování konkurzu může být pro její osobu de facto výhodné z hlediska případného vyššího uspokojení„ přeživších“ věřitelů, jako morbidní. Současně nesouhlasila s tvrzením, že konkurzní správce je soukromá osoba a je zodpovědná za své počínání s tím, že tento byl určen soudem – státem, který dle jejího názoru nese plnou zodpovědnost za jeho počínání. Dále polemizovala s tvrzením, že se jedná o náročný konkurs, že by tento fakt měl stát vyhodnotit a ustanovit správce kompetentního, navíc dle ní tvrzená náročnost měla spočívat pouze v tom, že v rámci konkurzu se vyskytlo mnoho věřitelů, z nichž velké množství mělo pocházet ze země. Jak je žalobkyni známo součástí konkurzní podstaty byla částka ve výši 100 mil. Kč a ta měla být pouze rozdělena určitému množství věřitelů. Jestliže by složitost věci měla spočívat v počtu incidenčních žalob, tyto byly dle žalobkyně účelově vytvořené. Rovněž uvedla, že s ohledem na to, že konkurzní řízení stále trvá, nelze její žalobu označit za časově promlčenou. V důsledku nepřiměřené délky řízení tak žalobkyni vznikla nemajetková újma, jejíž výši vyčíslila ode dne 13.6.2002 do 31.2.2019, tj. za dobu 17 let 7 měsíců a 18 dnů ve výši 74.850 Kč. S ohledem na to navrhla žalobkyně, aby soud žalobě vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.
2. Žalovaná nárok uplatněný žalobkyní neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že u ní žalobkyně dne 12.12.2019 podala žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. , za nepřiměřenou délku řízení sp. zn. spisová značka před název soudu. Obdobné žádosti podalo od roku 2019 několik desítek dalších žadatelů. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a dospěla k závěru, že délka řízení je nepřiměřená. Proto poskytla žalobkyni zadostiučinění v podobě konstatování porušení práva na přiměřenou délku řízení, což považuje s ohledem na okolnosti daného případu za dostatečné. Při hodnocení přiměřenosti délky konkurzního řízení, je třeba vzít na zřetel specifikum tohoto řízení. Na rozdíl od většiny jiných soudních řízení, konkurzní řízení nesměřuje k vyřešení sporu mezi stranami, ale k uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. ulice roli nemá v konkurzním řízení soudce, ale správce konkurzní podstaty, na jehož úkony není možno nahlížet s ohledem na platné zákony jako na úkony soudu nebo orgánu státu. Správce konkurzní podstaty je soukromou osobou, která činí úkony v konkurzním řízení vlastním jménem a na svou odpovědnost. Soud zejména vykonává dohled nad činností správce a schvaluje významné úkony správce, což, jak vyplynulo ze zkoumaného spisu, soud řádně činil. Je sporné, zda jednotlivé úkony správce směřující ke zjištění, sepsání a zpeněžení konkurzní podstaty lze s ohledem na uvedené přičítat státu k tíži při hodnocení přiměřenosti délky konkurzního řízení. Pouze na první fázi konkurzního řízení (od podání návrhu na prohlášení konkurzu do vydání usnesení o prohlášení konkurzu) je možno nahlížet jako na typické soudní řízení, v němž soud rozhoduje o vyřešení sporu a v němž činnost, respektive nečinnost soudu lze přičítat státu k tíži. V daném případě trvala tato první fáze 2 měsíce, což je délka přiměřená. Druhá fáze konkurzu, vlastní konkurzní řízení, je ovlivňována řadou okolností subjektivních a objektivních. Délka konkurzu je z pohledu subjektivního ovlivněna chováním účastníků řízení, kterými jsou konkurzní věřitelé a úpadce a také chováním třetích osob dotčených řízením, kterými jsou zejména dlužníci úpadce. Ke složitosti tohoto konkrétního řízení tedy přispěl fakt, že zde bylo velké množství konkursních věřitelů, přičemž velká část z nich jsou občany země, což je spojeno se složitější kooperací věřitelů a správce konkurzní podstaty či konkurzního soudu. Především bylo konkurzní řízení komplikováno probíhajícími incidenčními spory vedenými název soudu, které čítaly celkem číslo sporů s celkovou částkou dosud neskončených řízení o sporných pohledávkách ve výši 1.486.029,80 Kč. Přes uvedenou mimořádnou složitost je třeba objektivně celkovou délku řízení (17 let a 8 měsíců) hodnotit jako nepřiměřenou. jméno žalobkyně stížnost na průtahy ani návrh na určení lhůty k procesnímu úkonu nepodávala. V předmětném konkurzním řízení vystupuje značné množství věřitelů, kdy vzhledem k jejich konkurenci lze očekávat velmi nízkou procentuální výtěžnost pro každého z nich, kdy lze očekávat plnění jen v bagatelní výši. Naopak délka řízení může pro věřitele přinášet i pozitivní efekt v podobě vyššího zůstatku pro jeho osobu daného snížením množství věřitelů ohledně těch osob, ohledně nichž bylo řízení zastaveno pro neexistenci jejich právního nástupce. V daném případě se při mimořádně vysoké konkurenci věřitelů jedná o částku bagatelní, pokud vůbec nějakou. Pro nepatrný význam věci svědčí i skutečnost, že řada konkurzních věřitelů v dané věci ani nepodala žalobu na určení popřené pohledávky, tam kde byla pohledávka popřena v plné výši či částečně, nebo svou žalobu na určení popřené pohledávky vzali i zpět. Předmětné konkurzní řízení pak není jediným způsobem vymožení pohledávky, když se dále celá řada stejných konkurzních věřitelů připojila se svými nároky rovněž do adheze v rámci trestního řízení vedeného proti členům managementu úpadce vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Na základě výše uvedeného žalovaná poskytla žalobkyni zadostiučinění ve formě konstatování, že došlo k porušení jejího práva na přiměřenou délku řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka, avšak nebyl shledán důvod pro poskytnutí zadostiučinění v penězích, neboť konstatování porušení práva se v dané věci jeví jako dostačující. V této souvislosti žalovaná uvedla, že s jejím právním závěrem se ztotožnily i soudy, které rozhodovaly o žalobách o zadostiučinění za nepřiměřenou délku předmětného konkurzního řízení jiných konkurzních věřitelů v rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, který byl potvrzen rozsudkem název soudu, název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, dále rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, který byl potvrzen rozsudkem název soudu, název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, dále rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka a rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka. Soudy v uvedených věcech rozhodly, že postačujícím odškodněním je konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, když hodnotily význam konkurzu pro tamní žalobce jako nepatrný, přičemž zejména akcentovaly samotnou povahu konkurzního řízení jako zcela specifického řízení před soudem, také postavení žalobců v konkurzu jako pouhých konkurzních věřitelů a také velmi nízké uspokojení, nebo předpokládané uspokojení pohledávek jednotlivých věřitelů. Vzhledem k výše uvedenému žalovaná navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl a žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení.
3. Žalovaná v doplnění vyjádření dále uvedla, že v současné době není možné přijmout jednoznačný závěr o hodnotě pohledávky žalobce, která má být v rámci posuzovaného řízení uspokojována, když tato hodnota se neshoduje s nominální výší uplatněného nároku (viz závěry obsažené v Rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí vydanému pod sp. zn. spisová značka). Takový závěr bude možné učinit až v dalším průběhu posuzovaného řízení, popř. po jeho skončení. Jak konkursní správce kvalifikovaně odhadnul míru uspokojení u každého z věřitelů (jejichž pohledávka není považována za zajištěnou pohledávku) na 6 - 8 %, resp. 7 – 9 % z částky, v jaké byla dříve uznána. jméno uspokojení přitom ovlivňuje především vyjasnění nákladů na pohledávky za majetkovou podstatou, eventuálně též pracovněprávních nároků. Stejně tak je v podstatě již čistě teoretická představa, že by se v majetkové podstatě objevil další hodnotný majetek, který by zajistil přihlášeným věřitelům uspokojení jejich pohledávek v zásadě větší částce, než kolik činí aktuální odhad insolvenčního správce. jméno uspokojení přihlášených věřitelů se bude s postupem času spíše umenšovat, jelikož každá majetková podstata v konkursních a insolvenčních řízení vyžaduje náklady na svou správu a údržbu. Lze tedy uzavřít, že při racionální úvaze lze hodnotit konkursním správcem zmíněný odhad uspokojení uznaných pohledávek přihlášených věřitelů v rozsahu jejich 6 – 9 % jako maximální možnou míru uspokojení. Podstatou odškodnění za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení je odškodnit žalobce za jeho nejistotu, které je vystaven ohledně výsledku tohoto řízení. Z podstaty konkursního, příp. insolvenčního řízení však plyne, že míra nejistoty je značně limitována, protože podstatou těchto řízení není až spor o existenci pohledávky věřitele (ten se případně přenáší až do incidenčních sporů). Výše pohledávky žalobkyně byla vyjasněna v rámci posuzovaného řízení velmi brzy, když byla konkursním správcem uznána do částky 43.200 Kč. Žalobkyně tak v rámci posuzovaného řízení netrpí po celou jeho dobu nejistotou o výsledku řízení ve smyslu toho, že by nevěděla, zda její pohledávka existuje a zda bude zohledněna v rámci rozvrhu. Jediné, co doposud na jisto postaveno není, je konkrétní míra uspokojení, což ovšem dle názoru žalovaného není typický případ nejistoty o výsledku řízení, jak bývá odškodňován v případě jiných nepřiměřeně dlouho trvajících soudních řízení, v nichž lze identifikovat nejistotu poškozených o výsledku řízení. Z podstaty konkursního, resp. insolvenčního řízení obecně vyplývá, že toto je vedeno s úpadcem, tzn. osobou, která není nebo nebude schopna splácet své dluhy. Pro tyto případy existuje soudní mechanismus, který až na výjimky zajišťuje věřitelům takového subjektu poměrné uspokojení jejich pohledávek, jelikož takový způsob je považován za spravedlivý. To, že se věřitelům v konkursních, resp. insolvenčních řízeních, jejichž pohledávky se považují za nezajištěné, dostane pouze část jejich uznané pohledávky je pak dle názoru žalovaného obecně známý fakt – de facto se jedná o notorietu. S ohledem na shora uvedené má žalovaný za to, že již teď lze dospět k závěru, že význam posuzovaného řízení pro žalobce se jeví nade vší pochybnost jako nepatrný. Závěrem žalovaná doplnila, že je na místě posoudit účastenství žalobkyně a dalších cca číslo přihlášených věřitelů do posuzovaného řízení jako případ sdílené újmy, podle něhož je na místě poskytnuté zadostiučinění rozprostřít mezi osoby postihnuté nepřiměřenou délkou řízení. Uvedený případ je případem nevydařeného investičního záměru soukromé společnosti, u něhož judikatura ESLP dovodila existenci právě tzv. sdílené újmy (viz např. Rozsudek ESLP ze dne 21. prosince 2010 ve věci příjmení a ostatní proti Slovensku, stížnost číslo anebo Rozsudek ESLP ze dne 17. července 2008 ve věci Kaic a ostatní proti Chorvatsku, stížnost číslo).
4. Sdělením správce konkursní podstaty ze dne 31.5.2017 byla žalobkyně informována, že byl zpracován návrh na částečné uspokojení uznaných pohledávek, přičemž byla vyzvána k případné opravě svých kontaktních údajů a sdělení bankovního spojení.
5. Žádostí o náhradu nehmotné nemajetkové újmy ze dne 8.12.2009, podanou dle podacího razítka stát. instituce dne 12.12.2019, žalobkyně uplatnila náhradu újmy způsobené průtahy v řízení spisová značka u název soudu, kdy žádala za období od 13.6.2002 do 31.12.2019, tedy za dobu 17 let, 7 měsíců a 18 dní částku 74.850,00 Kč.
6. Stanoviskem stát. instituce ze dne 29.4.2020 byla žádost žalobkyně o zadostiučinění za nesprávný úřední postup v konkurzním řízení, vedeném před název soudu spisová značka, vypořádána a žalobkyni bylo poskytnuto konstatování porušení práva na přiměřenou délku řízení.
Obsah přílohového spisu
8. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. číslo jednací soud zjistil, že soud zamítl žalobu jiného věřitele přihlášeného s pohledávkou ve výši 413 305 Kč v konkursním řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka proti žalované, kterou se jiný žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, neboť shledal konstatování porušení práva žalovanou za dostačující.
9. Z rozsudku k zdejšího soudu č.j. číslo jednací soud zjistil, že soud zamítl žalobu jiného věřitele přihlášeného s pohledávkou ve výši 179 182 Kč v konkursním řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka proti žalované, kterou se jiný žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, neboť shledal konstatování porušení práva žalovanou za dostačující.
10. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. číslo jednací soud zjistil, že soud zamítl žalobu jiného věřitele přihlášeného s pohledávkou ve výši 211 533,30 Kč v konkursním řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka proti žalované, kterou se jiný žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, neboť shledal konstatování porušení práva žalovanou za dostačující.
11. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. číslo jednací soud zjistil, že soud zamítl žalobu jiných věřitelů přihlášených s pohledávkami ve výši 1 119 671 Kč a 227 715 Kč v konkursním řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka proti žalované, kterou se jiný žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, neboť shledal konstatování porušení práva žalovanou za dostačující.
12. Z rozsudku název soudu č.j. číslo jednací, soud zjistil, že název soudu změnil původní rozsudek název soudu č.j. číslo jednací a zamítl žalobu jiného věřitele přihlášeného s pohledávkou ve výši 223 671,23 Kč v konkursním řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka proti žalované, kterou se jiný žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, neboť shledal konstatování porušení práva žalovanou za dostačující.
13. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. číslo jednací, ve spojení s rozsudkem název soudu č.j. číslo jednací, soud zjistil, že soud zamítl žalobu jiného věřitele přihlášeného s pohledávkou ve výši 223.802,70 Kč v konkursním řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka proti žalované, kterou se jiný žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, neboť shledal konstatování porušení práva žalovanou za dostačující.
14. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. číslo jednací, soud zjistil, že soud zamítl žalobu jiného věřitele přihlášeného s pohledávkou ve výši 336 864 Kč v konkursním řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka proti žalované, kterou se jiný žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, neboť shledal konstatování porušení práva žalovanou za dostačující.
15. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. číslo jednací, soud zjistil, že soud zamítl žalobu jiného věřitele přihlášeného s pohledávkou ve výši 336 366 Kč v konkursním řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka proti žalované, kterou se jiný žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, neboť shledal žalobu předčasnou.
16. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. číslo jednací, soud zjistil, že soud zamítl žalobu jiného věřitele přihlášeného s pohledávkou ve výši 339 500 Kč v konkursním řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka proti žalované, kterou se jiný žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, neboť shledal konstatování porušení práva žalovanou za dostačující.
17. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. číslo jednací soud zjistil, že soud zamítl žalobu jiného věřitele přihlášeného s pohledávkou ve výši 381 180,40 Kč v konkursním řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka proti žalované, kterou se jiný žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, neboť shledal konstatování porušení práva žalovanou za dostačující.
18. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. číslo jednací soud zjistil, že soud zamítl žalobu jiného věřitele v konkursním řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka proti žalované, kterou se jiný žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, neboť shledal žalobu předčasnou.
19. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 30.1.2020, č. j. osobní údaje žalobkyně 100, a rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, soud zjistil, že soud zamítl žalobu jiného věřitele přihlášeného s pohledávkou ve výši 345 071,80 Kč v konkursním řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka proti žalované, kterou se jiný žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky posuzovaného řízení, neboť shledal konstatování porušení práva žalovanou za dostačující.
20. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. , zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
21. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.
22. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").
23. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.
24. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.
25. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.
26. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
27. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.
28. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
29. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem .
30. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
31. Po zjištěném skutkovém stavu věci, vyšel soud z toho, že posuzované konkursní řízení dosud není skončeno. Není-li řízení, ve kterém došlo k porušení práva účastníka na projednání věci v přiměřené lhůtě, skončeno ke dni rozhodování soudu o tomto nároku, musí soud, a to prvního i druhého stupně, vyjít ze stavu řízení ke dni svého rozhodování v souladu s § 154 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (viz např. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Lze tedy shrnout, že ve vztahu k žalobkyni posuzované řízení pro účely přiznání nároku na přiměřené zadostiučinění započalo podáním přihlášky pohledávky dnem 13.8.2002 (viz. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka) a dosud neskončilo. Celková délka řízení tak dosud činí 19 let a 3 měsíce. V přípravné fázi řízení (od podání návrhu dne 12.4.2002 do prohlášení konkursu dne 13.6.2002) byl postup soudu plynulý. Tato fáze trvala pouze dva měsíce. Přezkumné jednání bylo nařízeno již na den 30.9.2002. Realizační fáze konkursu (tj. od prohlášení konkursu) dosud trvá a je ovlivněna řadou okolností. Z pohledu složitosti řízení se jedná o konkursní řízení s počtem 14 557 přihlášených věřitelů s pohledávkami ve výši 2 685 540 014,02 Kč. S takto vysokým počtem věřitelů souvisí bezpochyby problémy s doručováním, průběžné lustrace a probíhající dědická řízení, neboť někteří věřitelé v průběhu řízení zemřeli. Správce konkursní podstaty popřel pohledávky 6 130 věřitelů a s tím souviselo celkem 1 032 incidenčních sporů s celkovou částkou dosud neskončených řízení o sporných pohledávkách ve výši 1 486 029,80 Kč. Součástí původního majetku úpadce byly budovy, administrativní komplex právnická osoba v obec, ulice ulice, stroje, dopravní prostředky, tažná zvířata, obchodní podíly, cenné papíry, zvířata, polotovary, pohledávka ve výši 652 000 000 Kč, vypořádací podíly jiných úpadců, peníze na účtech a v pokladně. Soud v průběhu řízení povoloval konkursnímu správci čerpání záloh na činnost správce konkursní podstaty a věřitelského výboru. Dále soud opakovaně uložil konkursnímu správci pořádkovou pokutu za včasné nesplnění povinnosti. Dne 15.11.2017 soud navíc nepravomocně rozhodl o zproštění funkce správce, což název soudu zrušil a věc byla následně přidělena jinému soudci. Podíl žalobkyně na délce řízení soud neshledal. V souvislosti s postupem soudu vzal soud v potaz povahu nesprávného úředního postupu a postavení správce konkursní podstaty v konkursním řízení coby zvláštního procesního subjektu, jenž není státním orgánem nebo státní organizací ve smyslu zákona OdpŠk a nese vlastní majetkovou odpovědnost za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo které mu uloží soud. Soud vykonává dohled nad jeho činností a schvaluje významné úkony správce, což, jak vyplynulo ze zkoumaného spisu, soud řádně činil. Nutno však konstatovat, že celková délka řízení 19 let a 3 měsíce je nepřiměřená. Význam předmětu řízení soud hodnotí jakožto zanedbatelný. V této souvislosti soud poukazuje na skutečnost, že u konkursního řízení a vzniku nemajetkové újmy je nutné pro jeho posouzení vycházet z konečné částky, které se má žalobci v rámci rozvrhového řízení dostat. Jak vyplývá např. z rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, název soudu dospěl k závěru, že jestliže v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkurzního řízení nevyjdou najevo skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že konkurzní věřitel mohl v průběhu konkurzního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele, co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu v konkurzu dostalo na uspokojení jeho pohledávky. Za uvedené situace, kdy žalobkyně měla na základě návrhu na částečný rozvrh, jenž zahrnoval věřitele toliko do pořadového číslo dostat částku 1 296 Kč představující 3% její pohledávky, lze dojít k závěru, že význam pro žalobkyni je zcela nicotný a žalobkyni nemohla vzniknout nesprávným úředním postupem žádná újma. Z průběhu konkursního řízení potom nevyplynuly žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr, že by žalobkyně mohla očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, než které se jí má dostat. Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu a dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť celková délka řízení (zejm. realizační fáze konkursního řízení) nebyla s ohledem na shora uvedené závěry přiměřená (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací). Došlo tedy k nesprávnému úřednímu postupu představovanému jeho nepřiměřenou délkou a tím k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě a v důsledku toho ke vzniku nemajetkové újmy. Presumovaný vznik újmy žalovaná v řízení ani nevyvracela. Soudu se však shodně se žalovanou jeví samotné konstatování porušení práva, jehož se již žalobkyni dostalo na základě žádosti o předběžné projednání nároku, za dostatečné, když poskytnutí žalobkyní požadovaného zadostiučinění v penězích není důvodné a nenaplňuje požadavek přiměřenosti odškodnění. Tuto zde plní již konstatování porušení práva, které je v souladu s judikaturou název soudu (srov. např. rozsudek ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka či usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka) plnohodnotnou formou morální kompenzace utrpěné újmy, jejíž poskytnutí předpokládá ustanovení § 31a odst. 2 OdpŠk. S ohledem na shora uvedené soud výrokem I. žalobu zamítl jako nedůvodnou.
32. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. . Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalovaná 2x písemně vyjádřila k žalobě, načež se připravovala na ústní jednání dne 23.11.2021 a tohoto se rovněž zúčastnila, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 4 úkonů ve výši 300 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k název soudu prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.