Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 73/2022-22
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Růžičkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně,
zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 13 599 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 988 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 90,80 Kč, a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 988 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 3 611 Kč, o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 35,86 Kč, o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 611 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 053,90 Kč k rukám zástupce žalobkyni příjmení jméno příjmení, LL.M., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 988 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 90,80 Kč, a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 988 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 3 611 Kč, o zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 35,86 Kč, o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 611 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 053,90 Kč k rukám zástupce žalobkyni [příjmení] [jméno] [příjmení], LL.M., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se u soudu dne datum podaným návrhem na zahájení řízení (ve znění po jeho doplnění, upřesnění, provedeným podáním žalobkyně ze dne datum) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil zaplatit žalobkyni dále v tomto odstavci odůvodnění tohoto rozsudku specifikované peněžité nároky s přísl.. Na odůvodnění takového vzneseného žalobního požadavku žalobkyně tvrdila, že po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného s tímto (formou prostředků komunikace na dálku) uzavřela dne datum v písemné formě smlouvu o úvěru (jejíž nedílnou součástí byly i sazebníky žalobkyně, na které smlouva odkázala), na podkladě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout jako úvěr finanční prostředky 10 000 Kč. To pak jako spotřebitelský úvěr. Žalovaný se měl naopak dle žalobkyně touto smlouvou zavázat poskytnutý úvěr (spolu se sjednanými poplatky a sjednaným úrokem, potažmo i se smluvními pokutami sjednanými pro případ porušení smluvních povinností žalovaného z této smlouvy) splatit, a to prostřednictvím smluvených splátek – resp. do datum + 30 dní (po provedeném a dle smlouvy i zpoplatněném prodloužení splatnosti). Žalobkyně sjednaný úvěr žalovanému dle svých tvrzení poskytla výplatou částky 10 000 Kč na účet žalovaného č. bankovní účet, žalovaný ale dle žalobkyně své smluvní povinnosti z dané smlouvy nesplnil (splatit úvěr a zaplatit i další v úvěrové smlouvě sjednané platební závazky), a žalobkyni proto dle ní dlužil ke dni podání žaloby (resp. žalobkyně se z tohoto smluvního titulu domáhala žalobou zaplacení):
a) nesplacenou úvěrovou jistinou 9 999 Kč,
b) poplatek za poskytnutí úvěru 330 Kč,
c) poplatek za express výplatu úvěru 199 Kč,
d) poplatky za smluvní službu - bezpečnou splátku v celkové částce 396 Kč (účtované po 99 Kč datum, datum, datum, datum),
e) poplatky za službu-SMS servis v celkové částce 196 Kč (účtované po 49 Kč datum, datum, datum, datum),
f) poplatek za službu - prodloužení splatnosti korunovým odkladem – v celkové částce 1 979 Kč (nedoplatek na poplatku 989 Kč z datum, a 990 Kč na poplatku z datum),
g) nezaplacených a žalobkyní účelně vynaložených nákladů spojených s prodlením žalovaného se splácením úvěru, upomínáním žalovaného a vymáháním dluhu ze smlouvy od žalovaného v celkové částce 200 Kč (a naúčtovaných žalobkyní ve smluvené výši 100 Kč k datum a datum),
h) nezaplacené sjednané smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátky úvěru připadající na duben 2020 ve výši 500 Kč,
i) nezaplacené sjednané smluvní pokuty za prodlení se splácením úvěru v částce 300 Kč naúčtované žalovanému datum,
Vedle těchto nároků učinila žalobkyně v žalobě předmětem řízení ještě nárok na příslušenství žalobou uplatněné pohledávky ve formě požadavku na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z celkem nárokované částky 13 599 Kč od datum do zaplacení, a v kapitalizované podobě z téže částky za dobu trvání prodlení od datum do datum (při sazbě zákonného úroku z prodlení 8,5 % ročně) v částce 126,66 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v průběhu celého řízení zcela procesně pasivní.
3. Soud po provedeném dokazování prostřednictvím dále označených důkazů vzal za zjištěné následující skutečnosti, resp. přijal na jejich podkladu následující závěr o skutkovém stavu.
4. Soud nejprve po vyhodnocení dále uvedených důkazů uzavřel, že k uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru dne datum a prostřednictvím elektronické komunikace na dálku mezi žalovaným jako úvěrovaným (spotřebitelem) a žalobkyní (úvěrujícím – poskytovatelem spotřebitelského úvěru) došlo. Toto zjištění pak soud přijal na podkladě k důkazu provedeného dokumentu„ úvěrová smlouva – ID žádosti číslo – ID klienta číslo ze dne datum“ (z kterého soud zjistil i relevantní obsah dané smlouvy), a kterýžto byl opatřen podpisem žalobkyně, a za stranu žalovaného unikátním kódem sděleným mu žalobkyní číslo. Pro závěr o uzavření dané smlouvy v písemné formě (prostředky komunikace na dálku završeného i ve formě podpisu žalovaného unikátním sms kódem) svědčil obsah dané smlouvy o úvěru, printscreen ze systému žalobkyně prokazující odeslání daného unikátního sms kódu (číslo) žalovanému v 14:19 hodin na v úvěrové smlouvě jím uvedené telefonní číslo žalovaného (a jeho zadání v systému žalobkyně o minutu později), a dále to, že žalobkyně disponovala kopií občanského průkazu žalovaného (jak soud zjistil z tohoto doloženého důkazu), a i to, že před i po uzavření dané smlouvy docházelo k žalobkyní tvrzeným převodům ve výši 1 Kč mezi účty žalobkyně a žalovaného (v rámci žalobkyní tvrzeného ověřovacího procesu majitele účtu č. bankovní účet před uzavřením smlouvy o úvěru a po tomto okamžiku při žalobkyní tvrzeném a smlouvou o úvěru předvídaném a zpoplatněném odkladu splatnosti daného úvěru – to má soud za zjištěné z potvrzení platební brány o převodu částky 1 Kč z datum a z datum). V dané věci tedy soud nepochybuje o tom, že k podpisu dané smlouvy o úvěru oběma stranami žalobkyní tvrzeným způsobem (na dálku, a prostřednictvím sítě internet, resp. po sdělení unikátního sms kódu) dne datum došlo. Z dané úvěrové smlouvy (i ve spojení se sazebníky žalobkyně, na které smlouva odkázala jako na svoji součást) pak soud dále zejména zjistil, že žalobkyně se v ní zejména žalovanému zavázala poskytnout jako úvěr částku 10 000 Kč, a žalovaný tuto částku žalobkyni za smluvených podmínek do datum splatit, a to i s žalobkyní nárokovanými poplatky (za žalobkyní v žalobě tvrzené služby a v žalobkyní v žalobě tvrzených částkách) a příslušenstvím (potažmo i s nárokovanou smluvní pokutou - sjednanou ve smlouvě pro žalobkyní v žalobě tvrzený případ prodlení žalovaného se splacením úvěru a i v žalobkyní v žalobě tvrzené výši). To vzal soud za zjištěné z dané smlouvy o úvěru, včetně sazebníků na které výslovně odkázala a které soud rovněž provedl k důkazu. Z potvrzení platební brány The Pay a i z opisu výpisu proplacení dané úvěrové smlouvy pak soud zjistil, že žalobkyně na účet žalovaného č. bankovní účet skutečně také úvěr ve výši 10 000 Kč datum poskytla. To má pak soud za zjištěné i z výpisu čerpání, splátek a úhrad daného úvěru, kdy z tohoto důkazu soud rovněž zjistil, že žalobkyně z titulu dané smlouvy žalovanému vyplatila fakticky 1 002 Kč a žalovaný pak žalobkyni celkem 4 Kč. Soud ale z žádného z žalobkyní navržených důkazů nezjistil (a nevzal za prokázané), že by žalobkyně v procesu jí tvrzeného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zjišťovala a (a takové údaje případně i ověřovala) konkrétní poměry žalovaného, jde-li o jeho pravidelné výdaje a příjmy, a tedy ty zásadní skutečnosti, které je třeba při vyhodnocení budoucího úvěrovaného ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru zjišťovat a posuzovat při plnění povinností kladených na něho §§ 86 odst. 1 a 2 z.č. 257/2016 Sb. Za tohoto stavu pak soud ještě zjistil z podacího lístku z datum a předžalobní upomínky z datum (u kteréžto bylo jako u první prokázáno, že byla žalobkyní žalovanému odeslána a došla tedy do jeho faktické dispozice...a to přede dnem datum, kdy uplynula lhůta k plnění v ní stanovená) zjistil, že danou upomínkou žalobkyně žalovaného vyzvala z titulu dané smlouvy o úvěru k zaplacení částky 13 599 Kč (zahrnující i smlouvou nárokovanou jistinu nesplaceného úvěru 9 999 Kč), a to ve lhůtě do datum (kdy uplynula lhůta k plnění dle této výzvy a při pravidelném běhu doručování této výzvy – tj. do třiceti dnů od jejího sepisu). Z dalších provedených důkazů soud relevantní skutková zjištění nepřijal.
5. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
13. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Po aplikaci cit. zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav soud uzavřel, že žalobu lze vyhodnotit jako důvodnou toliko v rozsahu vymezeném ve výroku č. I tohoto rozsudku. Žalobkyni se sice předloženými důkazy podařilo prokázat, že spolu s žalovanou uzavřela prostředky komunikace na dálku tvrzenou smlouvu o úvěru, jejíž zjištěný obsah dovoloval přijmout právní závěr o tom, že jde o typovou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.s.ř. (a s ohledem na charakter stran zároveň smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu z.č. 257/2016 Sb.), ale již netvrdila a tím méně prokázala takové rozhodující skutečnosti, na podkladě kterých by bylo lze přijmout právní závěr, že žalobkyně (jako poskytovatel daného spotřebitelského úvěru) před uzavřením zjištěné smlouvy o úvěru splnila povinnosti kladené na ni kogentním ustanovením § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb. Konkrétně žalobkyně v řízení netvrdila (a netvrzené skutečnosti tedy ani neprokázala), na podkladě jakých konkrétních údajů a zjištěných z jakých konkrétních informačních zdrojů (a pokud zjištěných od žalovaného, pak z jakých informačních zdrojů ověřených), popř. na základě jakých dalších konkrétních údajů o poměrech žalovaného, žalobkyně k datum uzavřela, že žalovaný bude danou smlouvou o úvěru sjednané platební závazky řádně plnit. Pokud takové konkrétní skutečnosti (nejméně o pravidelných příjmech a výdajích žalovaného) žalobkyně ani netvrdila, nemohl soud uzavřít, že by byly v řízení tvrzeny a prokázány takové skutečnosti ve smyslu hypotézy § 86 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb., které dovolují přijmout závěr, že žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalované splácet danou smlouvou sjednané splátky úvěru. Dle ustálené soudní praxe je nesplnění této povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru sankcionováno absolutní neplatností dané smlouvy o úvěru, ve vztahu ke které byla taková povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru porušena, a v daném případě tedy absolutní neplatností smlouvy, ze které žalobkyně odvozovala právo na zaplacení všech žalobou nárokovaných smluvních plnění (částky v součtu 13 599 Kč). Proto byla žaloba co do celé nárokované jistiny a z tohoto právního titulu nedůvodná.
16. Pokud se ale žalobkyni zároveň podařilo prokázat i to své tvrzení, že na podkladě dané smlouvy (byť po jejím vyhodnocení soudem jako absolutně neplatné) žalovanému z tohoto absolutně neplatného titulu vyplatila částku 10 002 Kč, což se žalobkyni v řízení prokázat podařilo, lze tuto žalobou nárokovanou částku na nesplacené úvěrové jistině z titulu absolutně neplatné smlouvy o úvěru, žalobkyni přiznat jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve smyslu § 2991 o.z. Při kvantifikaci bezdůvodného obohacení je pak ale nutno zároveň přihlédnout k tomu, že žalovaný z téhož titulu žalobkyni uhradil již dle zjištěného sutkového stavu 4 Kč a jeho celkové bezdůvodné obohacení proto činí 9 998 Kč. Proto soud žalobě vyhověl alespoň v této části (z na nesplacené úvěrové jistině požadované částce 9 999 Kč) a žalovanému (který netvrdil a ani neprokázal, že by žalobkyni uhradil z daného titulu více, než jen 4 Kč) částku 9 998 Kč uložil žalobkyni zaplatit. Tato povinnost se s ohledem na § 1958 odst. 2 o.z. a zjištěný skutkový stav stala splatnou na výzvu žalobkyně k zaplacení, kdy ta nastala dle prokázaných skutečností prvně výzvou žalobkyně z datum. V ní stanovená lhůta k zaplacení i na jistině žalobkyni přiznávané částky plynula do datum a pokud ji žalovaný žalobkyni neuhradil (což opět nebylo tvrzeno a ani prokázáno), je žalovaný ve smyslu § 1968 o.z. se splněním této povinnosti v prodlení a žalobkyni proto bylo s oporou v § 1970 o.z. možno částečně vyhovět i ohledně části jí nárokovaného úroku z prodlení (na požadovaném kapitalizovaném za dobu od datum do datum co do částky 90,80 Kč z celkem nárokovaných 126,66 Kč a na požadovaném nekapitalizovaném co do zákonného úroku z prodlení z částky 9 998 Kč od datum do zaplacení z požadovaného zákonného úroku z prodlení z částky 13 599 Kč od datum do zaplacení).
17. Ve zbylém rozsahu již byla žaloba zamítnuta z popsaných důvodů, a tedy pro neunesení břemene tvrzení a důkazního na straně žalobkyně.
18. Za splnění podmínek stanovených v § 142a odst. 1 o.s.ř. pro přiznání náhrady nákladů řízení částečně úspěšné žalobkyni, rozhodl soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a žalobkyni podle tohoto ustanovení přiznal proti žalovanému poměrnou náhradu nákladů řízení (když byla žalobkyně úspěšná co do 73,4 %, neúspěšná co do 26,6 %, pak jí přísluší 46,8 % náhrada nákladů řízení). Náklady řízení žalobkyně sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny právnímu zástupci žalobkyně za 3 úkony právních služeb ve výši celkem 900 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 (za převzetí právního zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínku), tři režijní paušály za uvedené 3 úkony právních služeb zástupce žalobkyně dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1966 Sb. ve výši celkem 300 Kč a z náhrady za 21 % DPH z odměny a náhrad zástupce žalobkyně podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 252 Kč. Když tak celkové náklady řízení žalobkyně představují částku 2 252 Kč, přísluší žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu 46,8 % této částky, tedy právo na náhradu částky 1 053,90 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.