Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 151/2022-20
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
bytem adresa žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši částka s úrokem 8 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 174,25 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení částka k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
IV. Žalobce je povinen doplatit soudní poplatek za řízení ve výši částka České republice k rukám Okresního soudu v Benešově, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši [částka] s úrokem 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. II. Žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 174,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení [částka] k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa]. IV. Žalobce je povinen doplatit soudní poplatek za řízení ve výši [částka] České republice k rukám Okresního soudu v Benešově, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou ze dne datum domáhal po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši částka s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděl, že dne datum byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši částka, jež se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 8 % ročně nejpozději do datum. Pro případ prodlení byl mezi smluvními stranami sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši částka denně z dlužné částky. Žalovaný žalobci uhradil pouze částku ve výši částka, a to dne datum. Žalobce žalovaného písemně i formou e-mailu vyzýval k úhradě dlužné částky, ta však dosud uhrazena nebyla. Co se týče úroku z prodlení, uvedl, že ho požaduje pouze v moderované výši 0,5 % denně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, a proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Při soudním jednání konaném dne datum žalobce k požadovanému smluvnímu úroku z prodlení dále uvedl, že tento byl sjednáván ve výši částka denně, neboť splatnost zápůjčky byla sjednána na velmi krátkou dobu v řádu několika dní a nepředpokládalo se proto dlouhodobé prodlení s plněním. Dále poukázal na ustanovení § 577 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle kterého v případě, že soud shledá neplatnost ujednání v množství nebo čase, přistoupí k úpravě tím způsobem, aby výsledek odpovídal spravedlivému uspořádání a navrhl proto, aby úrok z prodlení byl žalobci přiznán v jím navrhované moderované výši 0,5 % denně.
4. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobce zavázal žalovanému při podpisu smlouvy poskytnout peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal zapůjčené finanční prostředky vrátit nejpozději do datum spolu s úrokem ve výši 8 %. Pro případ prodlení byl v čl. 3 smlouvy sjednán úrok z prodlení ve výši částka denně (ze smlouvy o zápůjčce). Žalovaný uhradil dne datum částku částka, žádné další splátky uhrazeny nebyly (z tvrzení žalobce). Žalobce žalovaného vyzval předžalobní výzvou ze dne datum, jež byla žalovanému zaslána na adresu uvedenou ve smlouvě o zápůjčce, k úhradě dlužné částky, žalovaný však dlužnou částku neuhradil (z předžalobní výzvy ze dne datum). Další předžalobní výzva ze dne datum byla žalovanému zaslána na adresu adresa žalovaného, kde však nebyl žalovaný při doručování zásilky zastižen, na úložním místě si ji nevyzvedl a zásilka proto byla vrácena žalobci zpět (z předžalobní výzvy ze dne datum, včetně dodejky a vrácené obálky).
5. Při právním posouzení věci soud vycházel zejména z ustanovení § 2390 o. z., dle kterého se smlouvou o zápůjčce zapůjčitel zavazuje, že vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.
6. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
7. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle jehož § 2 odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
10. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
11. Podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. „ Podle již citovaných nálezů sp. zn. I. ÚS 523/07 a sp. zn. I. ÚS 728/10 je úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně, tj. 182,5 % ročně,„ očividně (...) za hranicí, kterou lze považovat podstatě a smyslu daného institutu úroku z prodlení za adekvátní“. Oba nálezy vycházejí z toho, že v takové situaci již není třeba hodnotit přiměřenost sjednané výše úroků (respektive otázku, zda je takto sjednaná výše úroků z prodlení v rozporu s dobrými mravy)„ v každém případě individuálně, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem jednání účastníků v příslušném období a k jejich tehdejšímu postavení“. Součástí nosných důvodů obou citovaných nálezů tudíž je, že úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně, respektive 182,5 % ročně, je již za hranicí ústavnosti a není třeba provádět individuální hodnocení přiměřenosti úroků. Změna tohoto pravidla by připadala v úvahu při zásadní změně ekonomických poměrů.“
(příjmení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález)
14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobce žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši částka. Žalovaný se zapůjčené finanční prostředky zavázal vrátit nejpozději dne datum spolu s úrokem ve výši 8 %, který byl platně sjednán v souladu s ustanovením § 2392 odst. 1 o. z. Soud však shledal smlouvu o zápůjčce neplatnou v části, v níž byl sjednán úrok z prodlení ve výši částka denně. Takový úrok z prodlení je v rozporu s dobrými mravy, neboť při přepočtu na roční úrokovou sazbu několikanásobně převyšuje zapůjčenou částku. I žalobou uplatněný úrok z prodlení v moderované výši 0,5 % denně, tzn. 182,5 % ročně, je třeba považovat za rozporný s dobrými mravy, neboť několikanásobně převyšuje výši úroků z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2003 Sb., aniž by takové navýšení bylo odůvodněno. Tvrzení žalobce, že splatnost zápůjčky byla sjednána na velmi krátkou dobu v řádu několika dní, neodůvodňuje navýšení úroků z prodlení. Soud je v tomto směru přesvědčen, že argument krátké doby splatnosti by přicházel v úvahu spíše při posuzování výše úroku za zapůjčení peněz, nikoli však u úroku z prodlení, který je sjednáván právě pro případ, že dlužná částka nebude řádně a včas splacena. Tvrzení žalobce, že se nepředpokládalo dlouhodobé prodlení, je při posuzování souladu výše smluvených úroků z prodlení s dobrými mravy zcela irelevantní. Vzhledem k uvedenému neshledal soud důvod pro odchýlení se od výše citované judikatury Ústavního soudu, dle které je úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně, respektive 182,5 % ročně, již za hranicí ústavnosti a žalobci proto nelze právo na jeho zaplacení přiznat. Soud se neztotožnil s názorem žalobce, že úroky z prodlení je možné přiznat v moderované výši dle ustanovení § 577 o. z., neboť ustanovení § 577 není na posuzovaný případ aplikovatelné. V tomto směru se soud ztotožňuje s názorem vyjádřeným v článku publikovaném v Časopise pro právní vědu a praxi:„ Hypotéza § 577 OZ předpokládá důvod neplatnosti v nezákonném určení rozsahu. Jedná se tak o tzv. redukci zachovávající platnost, tedy účelem tohoto ustanovení je zachování platnosti těch právních jednání, která by (jen a pouze) z důvodu nezákonného určení rozsahu jinak byla shledána neplatná. Existence tohoto ustanovení je projevem zásady in favorem negotii (contractus). Předpokladem jeho aplikace ovšem není nemravnost určení rozsahu, nýbrž jeho nezákonnost. O rozpor se zákonem se však z povahy věci nemůže jednat v situaci, kdy zákon obecně žádnou maximální možnou výši sazby úroku z prodlení (či konkrétně jeho rozsah) nestanoví. Je-li tak důvod neplatnosti ujednání o smluvním úroku z prodlení jen v nemravném určení výše úroku z prodlení, není hypotéza § 577 OZ naplněna. Zákon přitom na různých místech rozlišuje pojem nezákonnosti a nemravnosti. Domnívám se proto, že nemravné ujednání skutečně nelze označit za„ nezákonné“ ve smyslu § 577 OZ“
(příjmení, anonymizováno Soudní kontrola excesivních úroků z prodlení. Časopis pro právní vědu a praxi, 2021, číslo s. číslo)
15. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobu co do úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení zamítl a žalobci přiznal pouze právo na zaplacení dosud neuhrazené zápůjčky ve výši částka spolu s úrokem ve výši 8 % ročně a úrokem z prodlení, oboje z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení s tím, že úrok z prodlení byl přiznán v zákonné výši, tj. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalobci bylo právo na náhradu nákladů řízení přiznáno v plné výši, přestože byl ve věci částečně neúspěšný, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo v části posouzení nároku na smluvní úroky z prodlení na úvaze soudu. Náklady řízení žalobce představuje přitom zaplacený soudní poplatek ve výši částka, odměna advokáta ve výši částka za 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. b), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) – příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání před soudem dne datum, přičemž odměna za 1 úkon činí podle § 7 advokátního tarifu částku částka. K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za uvedené 4 úkony ve výši částka za každý úkon dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem částka. Žalobci dále náleží náhrada za cestovné za cestu právního zástupce z obec do obec, na soudní jednání dne datum a zpět, 104 km, vozidlem značky Audi M1 MW58, registrační značka, s průměrnou spotřebou dle technického průkazu vozidla 12,0/6,1/8,3l číslo km za uvedení metodiky EU 2004. Základní náhrada dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb. činí přitom tj. částka km a průměrná cena pohonných hmot dle § 4 písm. c) částka. Cestovné za cestu právního zástupce žalobce na jednání konané dne datum činí tedy částka. Dále žalobci náleží náhrada nákladů za čas advokáta strávený cestou z obec do obec na soudní jednání a zpět v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu, částka za každou i jen započatou půlhodinu, tzn. za vyúčtovaných 5 půlhodin náhrada ve výši částka. K odměně a hotovým výdajům dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty, jejímž je předchozí právní zástupce žalobce plátcem, a to ve výši částka Celkem tedy náklady řízení žalobce činí částku částka.
17. Výrokem III. rozsudku byla žalobci uložena povinnost zaplatit České republice k rukám Okresního soudu v Benešově doplatek soudního poplatku ve výši částka dle položky 2 bod 2. ve spojení s položkou 1. písmeno a) sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť soud ve věci z důvodu pochybností o oprávněnosti žalovaných smluvních úroků z prodlení nevydal platební rozkaz a pokračoval v řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).