Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 102/2021-24
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 39 343,87 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 4 585,56 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 39 343,87 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 39 343,87 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky 39 343,87 Kč od datum do datum ve výši 9,75 % ročně, zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 623 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 4 585,56 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 39 343,87 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 39 343,87 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba se v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky 39 343,87 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9,75 % ročně, zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 623 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 343,87 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 82 690,30 Kč, což je doloženo v dokumentech„ loan application“ a dále v potvrzení o provedení platby, který se zavázal vrátit ve splátkách, ale toto neučinil, a to ani poté co byl k úhradě dluhu upomínán jak původní věřitelkou, tak zástupcem žalobkyně upomínkou odeslanou dne datum. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím webové stránky předchůdkyně žalobkyně pomocí jedinečného osobního uživatelského účtu, kde žalovaný zaslal věřitelce žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a po ověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, kterou žalovaný potvrdil tak, že do příslušeného pole vložil unikátní identifikační kód, který mu byl zaslán na jeho telefonní číslo a kliknul na ikonu, že má zájem být vázán smlouvou. Žalovaný neuhradil jistinu úvěru 39 343,87 Kč, v souvislosti s prodlením vznikl žalobkyni, resp. již její právní předchůdkyni, nárok na úrok z prodlení z této neuhrazené jistiny ode dne splatnosti, tj. od datum, a dále nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně z uvedené jistiny ode dne datum do datum (tj. do dne splatnosti). V souvislosti s prodlením má žalobkyně nárok i na zaplacení částky 250 Kč jako vynaložených nákladů.
2. K výzvě soudu, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že doklady k tomu nedisponuje a proto nadále žádá pouze částku 39 343,97 Kč jakožto zapůjčenou jistinu spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně tudíž vzala svou žalobu částečně zpět o částku 4 585,56 Kč představující kapitalizovaný úrok. S ohledem na dispoziční úkon žalobkyně soud výrokem pod bodem I. rozsudku rozhodl podle § 96 odst. 1, odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 96 odst. 4 o. s. ř. o zastavení řízení v rozsahu požadovaném žalobkyní. K tomuto rozhodnutí nebylo potřeba souhlasu žalovaného, neboť ke zpětvzetí došlo před rozhodnutím ve věci samé.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom žalovaného poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne datum – náhradním způsobem. Žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.
4. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění:
5. Z listiny„ Smlouva o revolvingovém úvěru“, jejímiž smluvními stranami byla společnost právnická osoba jako věřitel a žalovaný jako Klient s datem datum bylo zjištěno, že z jejího obsahu vyplývá, že věřitel se zavazuje poskytnout klientovi úvěr až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč, s tím, že úvěr se bude úročit úrokovou sazbou dle Sazebníku, která ke dni uzavření smlouvy činí 8,5 % měsíčně. Smlouva neobsahuje podpis ani jedné ze stran, a to ani ve formě propsání číselného kódu. Z čl. IX odst. 8 vyplývá, že smlouva nabývá platnosti a účinnosti okamžikem jejího podpisu oběma smluvními stranami.
6. Z Potvrzení o provedených platbách soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného, který označil v jednotlivých dokumentech„ loan application info“ (č. bankovní účet) postupně celkem částku 82 690 Kč.
7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba jako postupníkem a společností právnická osoba jako postupitelem, soud zjistil, že mezi společností právnická osoba koupila pohledávku za žalovaným, což je patrné z připojené přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek.
8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, že žalobkyně koupila pohledávku za žalovaným, což je patrné z připojené přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek.
9. Z předžalobní výzvy ze dne datum, která byla dle připojeného podacího lístku odeslána žalovanému téhož dne, bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy uzavřené s předchůdkyní žalobkyně, která byla uzavřena dne datum. Pokud by žalovaný dlužnou částku do 7 dnů nezaplatil, žalobkyně jej upozornila, že podá žalobu. V tomto dopise bylo žalovanému zároveň oznámeno postoupení pohledávky.
10. Z ostatních předložených listinných důkazů soud již ničeho nezjišťoval, a to s ohledem na níže uvedený právní závěr.
11. Poté, co soud provedené důkazy hodnotil jak samostatně, tak v jejich vzájemných souvislostech, nepodařilo se mu zjistit skutkový stav, tak jak jej v žalobě tvrdí žalobkyně. Provedeným dokazování nebylo v prvé řadě prokázáno, že došlo k uzavření jakékoliv dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, když na předložené smlouvě o revolvingovém úvěru absentují jakékoliv podpisy smluvních stran a zároveň jakýkoliv popis procesu, jak k uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku došlo. Žalobkyně sice tvrdí, že k odsouhlasení smlouvy došlo vložením číselného kódu, nicméně ani tento kód se v předložené smlouvě nenachází. Z provedeného dokazování soud pouze zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postupně zaslala na sdělený účet žalovaného částku celkem 82 690 Kč a dále, že žalovaný vrátil žalobkyni pouze částku 43 346,43 Kč, což nebylo v řízení nikým rozporováno. právnická osoba následně dne datum prodala pohledávku za žalovaným společnosti právnická osoba, která ji následně prodala žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno v předžalobní výzvě ze dne datum.
12. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Právní předchůdkyně žalobkyně plnila žalovanému částku 82 690 Kč, aniž by k tomu existoval jakýkoliv důvod. Na straně žalovaného tudíž došlo k bezdůvodnému obohacení dle § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), které je povinen žalobkyni vydat v souladu s § 2991 odst. 1 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný vrátil žalobkyni celkem částku 43 346,43 Kč, pročež na jeho straně trvá bezdůvodné obohacení v rozsahu 39 343,87 Kč Pro doplnění soud uvádí, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, jako postupitel, uzavřela se společností právnická osoba, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávek za žalovaným a následně společnost právnická osoba uzavřela jako postupitel, se žalobkyní, jako postupníkem, platnou smlouvu o postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni, která je tak nyní aktivně legitimována k vymáhání pohledávek. S ohledem na uvedené, soud vyhověl (výrok II.) žalobě, co do zaplacení částky 39 343,87 Kč a zavázal žalovaného k jejímu zaplacení
13. Pokud se jedná o požadovaný úrok z prodlení, tak žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaný byl poprvé vyzván k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne datum, kterým zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Tato výzva byla dána k poštovní přepravě dne datum. K doručení zásilky došlo třetí pracovní den (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. 15 Co 128/2019-109), tj. dne datum. Od té doby měl žalovaný 10 dnů, kterou soud v daném případě považuje za přiměřenou vzhledem k výši dlužné částky a možnosti žalovaného si tyto finanční prostředky zajistit a zaplatit žalobkyni, tedy do datum. Ode dne následujícího se žalovaný dostal do prodlení. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení z částky 39 343,87 Kč, a to ode dne datum. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení v žalobou požadované výši 9,75 % ročně z částky 39 343,87 Kč, když soud je návrhem žalobkyně v žalobě vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), jakkoliv byla zákonná úroková sazba k danému okamžiku vyšší. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta.
14. Nad rámec uvedeného soud dodává, že i v případě, že by žalobkyní bylo prokázáno uzavření smlouvy mezi anonymizováno a žalovaným, soud by na základě předložených důkazů dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nezkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, jak jí ukládá § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tudíž by její nárok mohl mít podklad pouze jako nárok plynoucí z bezdůvodného obohacení žalovaného.
15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný. Soud proto kapitalizoval požadované a přiznané příslušenství ke dni vydání rozsudku (jak toto vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015) a zjistil, že žalobkyně byla úspěšná co do částky 47 103,07 Kč (84,95 % celku) a neúspěšná (výrok I. a III.) v částce 8 343,83 Kč (15, 05 % celku), z čehož vyplývá, že po odečtení neúspěchu od úspěchu, má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 69,9 %. V kontextu rozhodování o náhradě nákladů řízení je potřeba zmínit, že zpětvzetí žaloby, které má odraz ve výroku I. rozsudku, bylo zaviněno žalobkyní, nikoliv přičiněním žalovaného. V souladu s rozhodovací praxí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z 26. 2. 1982, sp. zn. 3 Cz 14/82, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 170/2015) je třeba k tomu, aby se při zpětvzetí žaloby nejednalo o zavinění žalobce, naplnit zároveň dvě podmínky, a to že žaloba byla podána důvodně a že ke zpětvzetí došlo pro chování žalovaného, což nebyl daný případ. Jen tehdy, jsou-li zároveň splněny obě podmínky, má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil náklady, které účelně vynaložil na uplatňování svého práva. V průběhu jednání vzal zástupce žalobkyně žalobu zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku s odkazem, že nedisponuje podklady pro zkoumání úvěruschopnosti. Soud proto částku, pro kterou bylo řízení zastaveno„ počítal“ jako procesní neúspěch žalobkyně.
16. Soud při výpočtu nákladů řízení postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) a na věc aplikoval § 14b citované vyhlášky, když z úřední činnosti je mu známo, že žalobkyně podává ve skutkově a právně obdobných případech opakovaně žaloby na ustáleném vzoru a dále se jedná o nárok nepřesahující částku 50 000 Kč. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 bodu 3. AT částku 500 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony mu náleží odměna ve výši 1 500 Kč. Dále žalobkyni byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) AT 3 x 100 Kč a 21% DPH (počítáno ze základu 1 800 Kč) ve výši 378 Kč, když zástupce žalobkyně jako advokát prokázal, že je registrovaným plátcem DPH. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně, včetně zaplaceného soudního poplatku 1 574 Kč, činí 3 752 Kč. Jelikož má žalobkyně právo na náhradu nákladů pouze v rozsahu 69,9 %, soud zavázal žalovaného, aby žalobkyni na náhradu nákladů řízení zaplatil částku 2 623 Kč.
17. Lhůta k plnění byla v případě výroků I. a III. stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal podmínky.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.