Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 153/2022-21
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 9 527,14 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 3 546 Kč od 5. 4. 2020 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 3 546 Kč od 5. 4. 2020 do 10. 6. 2021, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 5 981,14 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 820,42 Kč, úroky z prodlení převyšující úroky z prodlení přiznané ve výroku I. rozsudku a smluvní pokutu převyšující smluvní pokutu přiznanou ve výroku I. rozsudku, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 3 546 Kč od 5. 4. 2020 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 3 546 Kč od 5. 4. 2020 do 10. 6. 2021, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 5 981,14 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 820,42 Kč, úroky z prodlení převyšující úroky z prodlení přiznané ve výroku I. rozsudku a smluvní pokutu převyšující smluvní pokutu přiznanou ve výroku I. rozsudku, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 25. 11. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 9 527,14 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 4. 2. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr právnímu předchůdci žalobce splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč počínaje měsícem březen 2019. Kromě jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč se žalovaný zavázal zaplatit žalobci další náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 888 Kč, které se skládají z úroku ve výši 1 444 Kč, poplatku za sjednání smlouvy ve výši 7 350 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a inkasního poplatku ve výši 2 700 Kč. Při prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr vycházel právní předchůdce žalobce z údajů o příjmech žalovaného z podnikání činících 14 439 Kč měsíčně a životních nákladech žalovaného činících 6 631 Kč měsíčně vyplývajících z čestného prohlášení žalovaného v žádosti o úvěr. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným sjednána pro případ porušení povinnosti platit měsíční splátky žalovaným smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, přičemž v tomto řízení požaduje žalobce pouze zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za období od 5. 4. 2020 do 10. 6. 2021 ve výši 2 665,95 Kč. Ke dni zahájení řízení zaplatil žalovaný právnímu předchůdci žalobce i žalobci na úhradu svých závazků vyplývajících z předmětné smlouvy pouze částku 16 991,99 Kč (zaokrouhleně 16 992 Kč) a tuto částku právní předchůdce žalobce započetl na jistinu dluhu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni zahájení řízení činil dluh žalovaného z předmětné smlouvy na jistině úvěru 6 171,19 Kč, smluvním poplatku za poskytnutí úvěru 2 871,69 Kč, na smluvním úroku 253,60 Kč, na poplatku za vyhodnocení úvěru 544,62 Kč, na inkasním poplatku 1 054,91 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku 5 820,42 Kč a na kapitalizovaném úroku z prodlení 730,40 Kč. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti. Soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
3. Soud provedl dokazování žádostí žalovaného o předmětný úvěr ze dne 4. 2. 2019, smlouvou o úvěru číslo uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným ze stejného dne, standardní informací o spotřebitelském úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem z 19. 7. 2021 včetně její přílohy, oznámením o postoupení pohledávky z 5. 8. 2021 včetně podacího archu a výzvou žalobce z 18. 10. 2021 včetně podacího archu. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 4. 2. 2019 uzavřena smlouva označená jako smlouva o úvěru, která je posouzeno dle obsahu smlouvou o zápůjčce dle § 2390 a následujících občanského zákoníku, neboť se jednalo o tzv. reálný kontrakt vzniklý přenecháním předmětu zápůjčky vydlužiteli, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému zápůjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku právnímu předchůdci žalobce splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč počínaje měsícem březen 2019. Kromě jistiny zápůjčky ve výši 15 000 Kč se žalovaný zavázal zaplatit žalobci další náklady zápůjčky ve výši 12 888 Kč, které se skládají z úroku ve výši 1 444 Kč, poplatku za sjednání smlouvy ve výši 7 350 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a inkasního poplatku ve výši 2 700 Kč. Při prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr vycházel právní předchůdce žalobce z údajů o příjmech žalovaného z podnikání činících 14 439 Kč měsíčně a životních nákladech žalovaného činících 6 631 Kč měsíčně vyplývajících z čestného prohlášení žalovaného v žádosti o úvěr, což vzhledem k výši úvěru lze považovat za dostačující. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným sjednána pro případ porušení povinnosti platit měsíční splátky žalovaným smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, přičemž v tomto řízení požaduje žalobce pouze zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za období od 5. 4. 2020 do 10. 6. 2021 ve výši 2 665,95 Kč, přičemž soud neshledal žádné důvody neplatnosti tohoto smluvního ujednání. Ke dni zahájení řízení zaplatil žalovaný právnímu předchůdci žalobce i žalobci na úhradu svých závazků vyplývajících z předmětné smlouvy pouze částku 16 991,99 Kč (zaokrouhleně 16 992 Kč) a tuto částku právní předchůdce žalobce započetl na jistinu dluhu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu, smluvního úroku, nákladů za vyhodnocení úvěru a poplatku za inkaso plateb v hotovosti i žalovaným dosud zaplacených plateb z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Žalovaný se rovněž již přede dnem 5. 4. 2020 ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení z jistiny vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení ve výši 10% ročně odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni prodlení. Součet nesplacené jistiny zápůjčky a shora uvedených smluvních poplatků činí 20 538 Kč, přičemž žalovaný na splnění svých závazků dosud zaplatil 16 992 Kč. Rozdíl mezi těmito částkami činí 3 546 Kč a právě ohledně této částky včetně úroků z prodlení z jistiny a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky 3 546 Kč od 5. 4. 2020 do 10. 6. 2021 soud jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit tuto částku i smluvní pokutu žalobci v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty žalovanému delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
4. Jiná je však situace ohledně žalobou uplatněného nároku na zaplacení ve smlouvě uvedeného poplatku za poskytnutí úvěru a zbývající části žalobou uplatněného nároku označené jako kapitalizovaný úrok. Lze sice souhlasit s tvrzením žalobce, že pro platnost ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru není v obecné rovině rozhodné, zda úvěrový věřitel poskytl žalovanému dlužníku konkrétní protiplnění. V projednávané věci však tento poplatek za poskytnutí úvěru činí téměř 50% jistiny úvěru a takovéto ujednání je dle názoru soudu neplatné pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého je neplatné právní ujednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, přičemž k neplatnosti tohoto právního jednání musel soud dle § 588 občanského zákoníku přihlédnout i bez návrhu.
5. Rovněž je jiná situace ohledně důvodnosti žaloby u žalobou uplatněného nároku označeného jako kapitalizovaný úrok ve výši 5 820,42 Kč. Ve smlouvě uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla sjednána výše úroku na 1 444 Kč, doba trvání smlouvy byla sjednána na 14 měsíců, tedy na dobu určitou, a z žádného ustanovení smlouvy nelze dovodit povinnost žalovaného platit právnímu předchůdci žalobce další smluvní úroky i po skončení trvání smlouvy. Smlouva uzavřená a dobu určitou totiž skončí bez dalšího uplynutím doby, na kterou byla uzavřena (není-li z jiného přípustného důvodu ukončena dříve), a to bez ohledu na to, zda jsou závazky z ní splněny či nikoliv. Povinnost vydlužitele hradit úroky i po uplynutí doby trvání zápůjčky nelze dovodit ani z žádného ustanovení hmotného práva. Nárok právního předchůdce žalobce na zaplacení smluvních úroků po skončení doby trvání smlouvy proto nevznikl, a nemohl být proto ani platně postoupen žalobci. V této části soud proto žalobu rovněž jako nedůvodnou zamítl.
6. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný. Převážně úspěšný byl ve věci žalovaný a obecně by mu tak příslušelo právo na náhradu části nákladů řízení. Protože však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.