Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 76/2022-11
Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Poláchovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 10 158 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 158 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 158 Kč od 28. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 158 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 158 Kč od 28. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplaceného pojištění odpovědnosti z provozu vozidel za období od 18. 10. 2019 do 31. 1. 2020 stran vozidla registrační značka, příjmení: anonymizováno, které bylo evidováno jako provozované žalovanou. Žalobkyně přitom vzhledem k ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.) má nárok na zaplacení příspěvku za každý den porušení povinnosti mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po celou dobu jeho registrace. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení příspěvku. Dlužná částka se skládá z neuhrazeného pojištění ve výši 9 858 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Jelikož žalovaná ničeho neuhradila, byla jí dne 13. 11. 2020 zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaná se k žalobě během řízení nijak nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 13. 5. 2020, včetně potvrzení o doručení, bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalované úhradu částky 10 158 Kč do 30 dnů od doručení z důvodu, že provozovala vozidlo registrační značka, přičemž za období 18. 10. 2019 do 31. 1. 2020 neuhradila povinné pojištění z provozu vozidla. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 19. 8. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky plynoucí z § 4 zákona č. 168/1999 Sb., a to ve výši 10 208 Kč. Z II. upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 2. 10. 2020, včetně doručenky, vyplývá, že žalovaná byla opětovně urgována k úhradě dlužné částky do 12. 10. 2020, v aktuální výši 10 308 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 13. 11. 2020, včetně podacího lístku, se podává, že žalovaná byla vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky.
5. Soud tak učinil následující závěr o skutkovém stavu, který odpovídá tomu, jak jej popsala žalobkyně v žalobě. Žalobkyně je název žalobkyně, které podle zákona č. 168/1999 Sb. náleží příspěvek za každý den porušení povinnosti spočívající mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen povinné ručení) po celou dobu registrace vozidla v registru vozidel. Vozidlo s registrační značka, jehož provozovatelem byla v rozhodném období podle registru vozidel žalovaná, nemělo uhrazené povinné ručení za období od 18. 10. 2019 do 31. 1. 2020. Žalovaná ani přes výzvy příspěvek ani částečně neuhradila.
6. Po právní stránce soud hodnotil nárok žalobkyně následovně: Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Z třetího odstavce vyplývá, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (106 dní x 93 Kč).
7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené
8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná byla podle registru vozidel provozovatelem vozidla s registrační značka, a proto byla povinna hradit pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Jelikož tuto povinnost nesplnila, dostala se s plněním této povinnosti do prodlení, a podle citovaného § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vzniklo žalobkyni právo na zaplacení příspěvku. Žalobkyně přitom k určení její osoby jako povinné k úhradě příspěvku postupovala v souladu s ustanovením § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Soud přiznal žalobkyni kromě částky 9 858 Kč za neuhrazené pojištění také částku 300 Kč, která představuje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.)
9. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Do prodlení s úhradou dlužné částky se přitom dostala po uplynutí 30 denní lhůty určené k zaplacení dlužné částky (28. 7. 2020).
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 158 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.