Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
13 C 108/2022-49
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 000 Kč od 20. 10. 2014 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na účet právní zástupkyně žalobce náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 000 Kč od 20. 10. 2014 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na účet právní zástupkyně žalobce náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.”) ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.
2. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 31. 3. 2022 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které mu poskytla částku 1 000 Kč. Žalovaný se zavázal anonymizováno prostředky vrátit do 19. 10. 2014, dostal se však do prodlení. Žalovaná částka se skládá z nevrácené jistiny ve výši 1 000 Kč. Pohledávka byla postoupena role v řízení. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení.
3. Zdejší soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Soud jej proto usnesením zrušil a vyzval účastníky ke zjištění stanovisek k jeho zamýšlenému postupu dle § 115a o. s. ř. Účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.
4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, reg. č. anonymizováno, a žalovaným byla dne 2. 10. 2014 uzavřena smlouva o zápůjčce prostřednictvím komunikace na dálku, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 2. 10. 2014 žalovanému částku 1 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal uhradit částku společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky nejpozději do 19. 4. 2014. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 13. 1. 2020, kterou byl vyzván k zaplacení dlužné částky.
5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na Kypru, jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Při určení mezinárodní příslušnosti soud postupoval podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, kdy je dána mezinárodní příslušnost ČR a předmětný právní vztah se řídí právním řádem ČR.
6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na předmětnou smlouvu je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku.
7. Pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována.
8. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Žalovaný však zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru částku 1 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od 20. 10. 2014 (tj. den následující po splatnosti zápůjčky) do zaplacení, když žalovaný se s úhradou dluhu dostal do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a
§ 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle
§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tj. 600 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH počítané z částky 900 Kč, tj. 189 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 400 Kč.
10. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.