Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
9 C 136/2022-44
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátem titul jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, ve výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky částka a částky částka, zamítá.
III. Žalovaný je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku částka, na účet titul jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], ve výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky [částka] a částky [částka], zamítá. III. Žalovaný je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku [částka], na účet [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dne datum Smlouva byla uzavřena s původním věřitelem anonymizována čtyři slova. Na základě této smlouvy byla žalovanému půjčena částka ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku ve výši částka spolu s poplatkem částka, tj. celkem částku částka, do datum. Žalovaný však splátku řádně a včas neuhradil, zaplatil částka. Ode dne datum se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z původního věřitele na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, datum s účinností od datum. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum. Ode dne postoupení pohledávky nebylo na dluh uhrazeno rovněž ničeho. Žalobce nemá informaci o tom, že žalovaný uhradil částku částka, což je hodnota postoupené pohledávky, která sestává z nesplacené jistiny částka, nesplaceného poplatku ve výši částka, smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši částka, smluvní pokuty částka, poplatků za odeslání upomínek částka. Žalobce provedl revizi těchto částek a požaduje po žalovaném nesplacenou jistinu, tj. částka, nesplacený poplatek ve výši částka, náklady spojené s vymáháním částka, smluvní pokutu částka, poplatky částka a smluvní úrok částka. Dále požaduje žalobce kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částka po revizním přepočtu od datum do datum a zákonný úrok z prodlení od datum z jistiny částka. Na nákladech řízení je požadováno částka.
2. Pravomoc a příslušnost Okresního soudu v Klatovech k projednání této věci (žalovaný je státním příslušníkem země) vyplývá z Čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních sporech. Dle tohoto ustanovení může být osoba, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, žalována v jiném členském státě, než kde má bydliště, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pro účely tohoto ustanovení je tímto místem v případě nároku ze smlouvy o poskytování služeb (čl. 7 odst. 1) místo, kde služby podle smlouvy byly poskytnuty, což je v daném případě Česká republika, okres okres. Rozhodným právem, kterým se řídí uzavřená smlouva, je dle Základních Smluvních podmínek právo české, zejm. z. č. 89/2012 Sb., tedy právo platné v České republice v době uzavření smlouvy.
3. Svoji aktivní legitimaci žalobce doložil Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou s anonymizována tři slova ze dne datum na žalobce (dílčí smlouva). Oznámení o postoupení pohledávky adresované žalovanému dopisem žalobce je datováno dnem datum a doloženo poštovním podacím archem, oznámení předchůdcem žalobce je ze dne datum.
4. Ve věci platební rozkaz vydán nebyl. Soud jednal a rozhodl dne datum bez přítomnosti účastníků, když žalobce byl k jednání omluven a u žalovaného bylo doručeno fikcí dnem datum. Soud postupoval v souladu s ust. § 101 odst. 2, 3 o. s. ř., neboť měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé.
5. Žalobce soudu předložil Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. číslo, uzavřenou dne datum s původním věřitelem anonymizována čtyři slova. Na základě této smlouvy byla žalovanému půjčena částka ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku do datum spolu s poplatkem částka, tj. celkem částku částka. Úroková sazba byla sjednána na 36% ročně. Žalobcem byl předložen Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o přijetí platby částka z protiúčtu bankovní účet, potvrzení o provedené platbě částka na účet žalovaného dne datum, kopie upomínek ze dne datum, datum, datum, datum, datum a výzvu před podáním žaloby ze dne datum s doklady o doručování. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dne datum byla uzavřena mezi předchůdcem žalobce a žalovaným Smlouva o spotřebitelském úvěru distančním způsobem dle § 1820 a násl. o. z., na základě které byla žalovanému vyplacena částka částka. Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se dále žalovaný zavázal zaplatit věřiteli celkem částka do termínu 30 dní a při překročení doby splatnosti částka.
6. Podle § 580 odst. 1o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.). Soud v daném případě posoudil uzavřenou Smlouvu mezi předchůdcem žalobce a žalovaným dne datum ve smyslu § 588 o. z., jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Žalobci byla pohledávka za žalovaným postoupena od jeho právního předchůdce. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud nemohl zjistit, v jakém postavení se spotřebitel – žalovaný nacházel s ohledem na finanční prostředky, které má k dispozici, předchůdce žalobce si zřejmě nezjišťoval ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr, což nebylo žalobcem doloženo. Soud považuje toto právní jednání (Smlouvu o spotřebitelském úvěru) za neplatné nejen z tohoto důvodu, ale i pro rozpor s dobrými mravy také z toho důvodu, že žalobce požaduje po žalovaném navýšení splatného dluhu po 30ti dnech o částku částka a za každé prodloužení splatnosti úvěru se přičítá různá výše poplatku. Ze smlouvy není patrné, jak byly tyto částky určeny a proč právě v této výši, smlouva se jeví celkově jako nevyvážená v neprospěch žalovaného jako spotřebitele, smlouva obsahuje řadu poplatků za prodloužení splatnosti úvěru, za odeslání upomínek, za administrativní náklady na vymáhání, poplatek i za„ inspektorský výjezd“. Celkovou výši těchto poplatků vztažmo k půjčené částce, i ke lhůtě splatnosti, soud považuje za odporující dobrým mravům. Sjednané poplatky těžko lze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Proto soud považuje za neplatné právní jednání celou smlouvu. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný prokazatelně obdržel částku částka a dle tvrzení žalobce věřiteli uhradil částka. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka. Proto bylo žalobě vyhověno v této části s tím, že je žalovaný povinen uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán od data následujícího po dni, kdy byl žalobcem žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky a nikoliv od data, požadovaného žalobcem, které na bezdůvodné obohacení nemá žádnou zákonnou vazbu, neboť vychází z data následujícího z plnění uzavřené smlouvy, tj. od datum. Výzva k plnění před podáním žaloby je ze dne datum, u které žalobce doložil podacím lístkem, že se žalovanému doručuje tato výzva se lhůtou splatnosti do datum. V prodlení se tedy žalovaný ocitl dnem následujícím poté, co byl k úhradě dluhu vyzván, tj. od datum. Soud proto uložil žalovanému dluh žalobci uhradit tak, že zaplatí částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Zákonný úrok z prodlení je ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovaného vyplývá z § 1970 občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Ve zbývající části, pokud se týče zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, ve výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky částka a částky částka, byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta. Z neplatného právního jednání se žalobce nemůže domáhat jiných nároků, než bezdůvodného obohacení.
7. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
8. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, pokud se týče nesplacené jistiny (i když jinak částečný úspěch), soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 14b) odst. 1 částku částka. V dané věci soud přiznal odměnu za 3 úkony, tj. částka. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a odst. 3 a § 14b) odst. 5a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši částka na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 3 úkony, proto žalobci náleží celkem částka x 3 = částka. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náleží náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. DPH činí částka Náklady právního zastoupení jsou celkem částka a s připočtením soudního poplatku částka dosahují náklady soudního řízení výše částka. Tuto částku je povinen žalovaný žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí
9. Soud uložil žalovanému doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. 549/1991 Sb., neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobcem a protože činí částka, pak soud uložil rozdíl žalovanému doplatit ve výši částka, ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy 3 dnů od právní moci rozsudku. Tuto povinnost soud uložil žalovanému proto, že soudní poplatek i kdyby byla žalována pouze nezaplacená jistina, by činil částku částka a v tomto směru je žaloba důvodná.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.