Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
20 C 59/2022-34
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 21 738,92 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 738,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 21 738,92 Kč od datum do zaplacení a další částku 1 200 Kč, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 146 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 738,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 21 738,92 Kč od [datum] do zaplacení a další částku 1 200 Kč, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 146 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].
1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění doplnění ze dne datum a ze dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky 21 738,92 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že s žalovanou jako podnikající fyzickou osobou uzavřela smlouvu o povoleném debetu ze dne datum, na základě které byl žalované poskytnut úvěr v podobě možnosti přečerpání peněžních prostředků na běžném účtu č. bankovní účet do záporného zůstatku až do výše 20 000 Kč. Žalovaná mohla úvěr čerpat opakovaně a zavázala se ho splácet společně se sjednaným úrokem tak, aby nedošlo k překročení povoleného debetu, přičemž v případě překročení povoleného debetu mělo dojít k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná úvěr nečerpala řádně, neboť se dostala do nepovoleného debetu v důsledku pravidelných plateb z ledna 2021 a v důsledku toho žalobkyně dne datum odstoupila od smlouvy o vedení běžného účtu a dopisem ze dne datum žalované oznámila zrušení účtu a převedení pohledávky na zvláštní účet. Nyní se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení nesplacené jistiny 21 738,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 1 200 Kč a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřila a soud věc rozhodl v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu. Z listinných důkazů, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, soud učinil následující skutková zjištění.
3. Z listiny označené jako Smlouva o povoleném debetu ze dne datum bylo zjištěno, že se žalobkyně a žalovaná (s uvedením IČO a místa podnikání obec a číslo) dohodly na poskytnutí úvěru s limitem 20 000 Kč k účtu č. bankovní účet, a to jako povoleného debetu do výše limitu. Smlouva odkazuje na Všeobecné obchodní podmínky a Podmínky k povoleným debetům pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby, podle kterých je žalobkyně v případě porušení povinností žalované oprávněna odstoupit od smlouvy a snížit nebo zrušit limit; úroky se stávají součástí jistiny; v případě odstoupení je žalovaná povinna splatit debet včetně úroků, cen a poplatků. Smlouva dále odkazuje na Oznámení o úrokových sazbách, podle kterého činí úrok k povolenému nezajištěnému debetu 19,99 % ročně a úrok k nepovolenému debetu 25 % ročně.
4. Z listiny označené jako Výzva k vyrovnání nepovoleného debetu ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalované výzvu k úhradě nepovoleného debetu. Z listiny označené jako Odstoupení od smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu č. bankovní účet z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu; zásilka byla doručena datum. Z listiny označené jako Oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalované oznámení o zrušení účtu č. bankovní účet s konečným zůstatkem - 21 738,92 Kč a převedení zůstatku na zvláštní účet.
5. Z listiny označených jako Výpis periodický bylo zjištěno, že na účtu č. bankovní účet byl ke dni datum zůstatek - 19 874,75 Kč, ke dni datum zůstatek - 20 733,66 Kč a ke dni datum zůstatek - 21 738,92 Kč.
6. Z listiny označené jako Předžalobní upomínka ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby; zásilka byla odeslána datum.
7. Z výpisu z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaná jako fyzická osoba podnikatel podnikala pod IČO od datum do datum.
8. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalobkyně se žalovanou (jako podnikající fyzickou osobou) dohodly na poskytnutí úvěru s limitem 20 000 Kč ve formě možného záporného zůstatku na účtu č. bankovní účet. Úvěr žalovaná čerpala a v lednu 2021 překročila povolený debet, v důsledku čehož žalovaná zrušila uvedený běžný účet ke dni datum se zůstatkem - 21 738,92 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby.
9. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úroky. Žalovaná (i žalobkyně) v tomto vztahu vystupovala jako podnikatel při své podnikatelské činnosti, neboť je ve smlouvě označena s uvedením identifikačního čísla a místa podnikání a ze smlouvy nevyplývá žádná skutečnost, která by naznačovala, že nejde o smlouvu uzavřenou v rámci podnikatelské činnosti. Na základě smlouvy žalovaná průběžně z účtu čerpala prostředky až do výše - 21 738,92 Kč, čímž porušila smluvní podmínky, neboť se zavázala nepřesáhnout povolený debet 20 000 Kč. Vyčerpanou částku žalovaná ani přes výzvy nesplatila a soud proto výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl žalobě, co do požadované nesplacené jistiny 21 738,92 Kč společně s požadovaným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od datum, tj. ode dne následujícího po zrušení účtu a zesplatnění. Současně soud žalobkyni přiznal také požadované náklady na uplatnění pohledávky 1 200 Kč ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jde o náklady na uplatnění pohledávky ve vztahu mezi podnikateli.
10. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 870 Kč a z odměny advokáta. Při určení odměny advokáta soud postupoval podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif) a vycházel z tarifní hodnoty 21 738,92 Kč s tím, že sazba mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5 vyhlášky činí v daném případě 1 980 Kč. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis písemného podání – žaloby a předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3 x 1 980 Kč, tj. náleží mu odměna celkem ve výši 5 940 Kč. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč ke třem úkonům právní služby, tedy celkem 900 Kč. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 1 436 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tedy náklady řízení činí 9 146 Kč. Soud advokátovi nepřiznal odměnu za vyjádření ze dne datum a datum, kterými advokát k výzvě soudu doplňoval potřebná žalobní tvrzení a důkazy, které měl uvést již v žalobě samotné. Tato vyjádření tedy nelze považovat za účelně vynaložené náklady, za které by advokátovi náležela odměna, neboť jimi advokát doplňoval nedostatky svých dřívějších podání.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.