Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
5 C 143/2022-21
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 6 511,42 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 3 100 Kč od 29. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 3 411,42 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 3 411,42 Kč od 29. 9. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 3 100 Kč od 29. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 3 411,42 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 3 411,42 Kč od 29. 9. 2019 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15. 2. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 6 511,42 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, a žalovanou byla dne 30. 8. 2019 uzavřena smlouva o úvěru č. anonymizováno, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované spotřebitelský úvěr ve výši 3 100 Kč a žalovaná se zavázala úvěr včetně sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 411,42 Kč splatit nejpozději do 28. 9. 2019. Částka 3 100 Kč byla zaslána žalované dne 30. 8. 2019 na její bankovní účet uvedený v žádosti o poskytnutí úvěru. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 1. 2021 přešla předmětná pohledávka vůči žalované na žalobce a žalovaná byla o postoupení pohledávky písemně informována. Žalovaná dosud žalobci na splnění svých závazků vyplývajících z předmětné smlouvy o úvěru neposkytla žalobci ani jeho právnímu předchůdci žádné plnění a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaná souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud proto dle § 115a o.s.ř. jednání ve věci nenařídil a rozhodl věc bez účasti účastníků na základě listinných důkazů obsažených ve spisu.
3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru č. anonymizováno, akceptací návrhu žalované na uzavření předmětné smlouvy, dokladem o vyplacení jistiny úvěru žalované, smlouvou o postoupení pohledávek z 26. 1. 2021, oznámením o postoupení pohledávky z 3. 4. 2021 a výzvou žalobce ze stejného dne včetně podacího lístku.
4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaná v průběhu řízení nezpochybnila, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, a žalovanou byla dne 30. 8. 2019 uzavřena smlouva o úvěru č. anonymizováno, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované spotřebitelský úvěr ve výši 3 100 Kč a žalovaná se zavázala úvěr včetně sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 411,42 Kč splatit nejpozději do 28. 9. 2019. Částka 3 100 Kč byla zaslána žalované dne 30. 8. 2019 na její bankovní účet uvedený v žádosti o poskytnutí úvěru. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 1. 2021 přešla předmětná pohledávka vůči žalované na žalobce a žalovaná byla o postoupení pohledávky písemně informována. Co do výše přitom odpovídá žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny úvěru smluvnímu ujednání účastníků smlouvy o úvěru a vzhledem k výši tohoto úvěru nebylo dle názoru soudu nezbytné důkladněji zjišťovat schopnost žalované splnit závazky ze smlouvy. Poskytnutí částky 3 100 Kč žalované přitom žalobce prokázal výpisem ze svého účtu. Žalovaná se rovněž nejprve vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci ocitla ohledně jistiny dluhu ode dne následujícího po splatnosti úvěru v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé ohledně jistiny úvěru vyhověl včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k výjimečnému umožnění delší lhůty k plnění nebo umožnění plnění žalované ve splátkách.
5. Jiná je však situace ohledně důvodnosti žaloby v části týkající se požadovaného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 411,42 Kč. V této části ze smluvních ujednání v předmětné smlouvě nikterak nevyplývá, za jaké plnění byl tento poplatek sjednán, a zejména je zřejmé, že ujednání o poplatku převyšujícím jistinu dluhu při úvěru sjednaném na dobu 29 dnů při sazbě RPSN 12 908% je neplatné pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. V této části je proto předmětná smlouva neplatná pro neurčitost i rozpor s dobrými mravy a soud proto v této části včetně žalobou požadovaného příslušenství pohledávky žalobu jako nedůvodnou zamítl.
6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný a mírně převážně úspěšná byla ve věci žalovaná, které by obecně příslušelo právo na náhradu části nákladů řízení. Protože však žalované žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.