Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
32 C 110/2022-50
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kapitánem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 41 513,05 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 513,05 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 158,17 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 440,50 Kč, úrokem 8,5 % ročně z částky 38 959,05 Kč od 24. 12. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 38 959,05 Kč od 24. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 839 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 513,05 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 158,17 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 440,50 Kč, úrokem 8,5 % ročně z částky 38 959,05 Kč od 24. 12. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 38 959,05 Kč od 24. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 839 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se domáhá zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne 30. 5. 2017 smlouvu o úvěru k účtu číslo bankovní účet, na základě které žalovanému poskytla částku ve výši 88 000 Kč a žalovaný se jí zavázal vrátit s úrokem ve výši 10,9 % ročně.
Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
Soud ve věci rozhodl podle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání.
Ze smlouvy o úvěru ze dne 30. 5. 2017 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 88 000 Kč a tento se jí zavázal vrátit ve splátkách do 72 měsíců spolu s úrokem ve výši 10,9 % ročně a dále zaplatit poplatek 490 Kč za poskytnutí úvěru formou zápočtu při čerpání úvěru. Z účetního dokladu soud zjistil, že žalobkyně dne 30. 5. 2017 předala žalovanému částku ve výši 87 510 Kč. Přípisem ze dne 20. 10. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužných splátek pod sankcí zesplatnění úvěru ke dni 8. 12 2021, přičemž možnost zesplatnění byla mezi účastníky dohodnuta v č.l. 9 písm f) ve spojení s čl. 8 písm. a) obchodních podmínek. Z dodejky pak vyplývá, že výzvu žalobkyně zaslala žalovanému dne 21. 10. 2021, dne 22. 10. 2021 byla žalovanému uložena a jako nevyzvednutá se vrátila žalované dne 12. 11. 2021. Dlužnou částku žalovaný nevrátil ani přes výzvu odeslanou dne 3. 1. 2022, jak vyplývá z podacího archu. Jak vyplývá z výstupu informačního systému, žalobkyně před poskytnutí úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného v registru BRKI, NRKI, SOLUS s negativním výsledkem, dále zkoumala příjem žalovaného z výpisu z účtu vedené u žalobkyně, kam žalovanému chodí příjem.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci se dohodli, že žalobkyně předá žalovanému částku ve výši 88 000 Kč a tento vrátí žalobkyni uvedenou částku ve splátkách do 72 měsíců spolu s úrokem ve výši 10,9 %. Jelikož žalovaný nehradil splátky a včas, žalobkyně úvěr ke dni 8. 12. 2021 zesplatnila a žalovaný dluží žalobkyni částku 41 513,05 Kč se sjednaným úrokem. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.
Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný a žalobkyně uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), přičemž žalovaný nedostál své povinnosti úvěr spolu se sjednaným příslušenstvím vrátit řádně a včas.
Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto má žalobkyně právo i na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 839 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 661 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 41 513,05 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.