Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 136/2022-14

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 53 833,10 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 53 833,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 49 272,88 Kč od 11. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 9,49 % ročně z částky 49 272,88 Kč od 10. 1. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 15 076,80 Kč.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 53 833,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 49 272,88 Kč od 11. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 9,49 % ročně z částky 49 272,88 Kč od 10. 1. 2022 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 15 076,80 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá po žalovaném zaplacení částky 53 833,10 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právnická osoba s.r.o. (dne 4. 5. 2021 došlo k fúzi sloučením se žalobkyní, dále jen„ věřitel“) uzavřela s žalovaným dne 29. 5. 2019 smlouvu o hotovostním úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 60 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli půjčenou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 200 Kč a úrokem ve výši 9,49 % ročně, a to v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 999 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, proto žalobkyně dne 10. 1. 2022 úvěr zesplatnila. Celkem žalovaný uhradil částku 23 327 Kč, která byla započítána částečně na jistinu, úrok, na pojistné, na smluvní pokutu a na poplatek za poskytnutí úvěru. Žalobkyně po žalovaném kromě dlužné jistiny žádá úrok ve výši 9,49 % ročně z částky 49 272,88 Kč od 10. 1. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 49 272,88 Kč od 11. 1. 2022 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy o hotovostním úvěru věřitel řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Při posuzování úvěruschopnosti vycházel z údajů poskytnutých zákazníkem (žalovaným), z výpisů z bankovního účtu žalovaného, a dále učinil dotazy do insolvenčního rejstříku a registru SOLUS.

2. Věc obsahuje cizí prvek spočívající v cizí státní příslušnosti žalovaného, jenž je státním občanem země. Je proto třeba nejdříve zkoumat, zda český soud má pravomoc ve věci jednat a v kladném případě zda lze věc projednat a rozhodnout podle českého právního řádu. Jelikož jsou oba účastníci státními příslušníky zemí, které jsou členy Evropské unie, bez ohledu na jejich státní příslušnost je třeba aplikovat na místě vnitrostátních procesních předpisů (tedy České republiky) Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis). Až na výjimky v tomto nařízení uvedené platí, že osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost, mohou být žalovány u soudů tohoto členského státu (kapitola II oddíl 1 článek 4 odst. 1 tohoto nařízení). Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Z tohoto pohledu se soud zabýval otázkou, jaké místo lze považovat za obvyklé bydliště účastníků. V tomto směru bylo třeba vycházet z článku číslo 62 odst. 1 uvedeného nařízení, které co do pojmu bydliště odkazuje na vnitrostátní (procesní) předpisy. Pojem bydliště je zakotven v  , , v platném znění (dále jen„ “), a chápe se jako místo, kde se účastník řízení zdržuje s úmyslem zdržovat se tam trvale. Z obsahu spisu vyplývá, že se žalovaný zdržoval na území České republiky, na adrese adresa žalovaného, došlo tedy k založení mezinárodní příslušnosti českého justičního orgánu a Okresní soud v České Lípě bude příslušný k projednání a rozhodnutí o věci dle českého právního řádu.

3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Účastníci se bez omluvy k jednání nedostavili, proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů ( , , v platném znění, dále jen„ “).

4. Ze smlouvy o hotovostním úvěru číslo soud zjistil, že věřitel uzavřel dne 29. 5. 2019 s žalovaným smlouvu, na základě které žalovanému poskytl částku 60 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 1 200 Kč a úrok ve výši 9,49 % ročně. RPSN činilo 10,61 %.

5. právnická osoba ze dne 16. 6. 2022 soud zjistil, že dne 29. 5. 2019 byla na účet č. bankovní účet připsána příchozí úhrada ve výši 60 000 Kč.

6. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaný opakovaně hradil splátky po splatnosti, od září 2019 nehradil splátky vůbec. Dopisem ze dne 10. 1. 2022 došlo k zesplatnění úvěru.

7. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti právnická osoba s měsíčním příjmem ve výši 30 000 Kč. Jeho měsíční výdaje činí částku 17 000 Kč a náklady na bydlení činí 5 000 Kč. Výše příjmů a výdajů žalovaného byla potvrzena výpisem z jeho účtu č. bankovní účet vedeného u právnická osoba

8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Věřitel řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku včetně úroku, specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve smyslu zákona o. z. soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení dle

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 076,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 154 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53 833,10 Kč sestávající z částky 3 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v  a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 680 Kč ve výši 2 242,80 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.