Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 203/2022-27
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 1 215 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 215 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 109,72 Kč, a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení 642 Kč, a to do 28 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 215 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 109,72 Kč, a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení 642 Kč, a to do 28 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.
2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, zaplacení poplatku za držení televizního přijímače ve smyslu zákona č. 348/2005 Sb. za období měsíců května 2020 až srpna 2021 (9x á 135 Kč, celkem 1 215 Kč) a úroků z prodlení, kapitalizovaných za jednotlivé měsíce do podání žaloby částkou 109,72 Kč.
3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalovaného adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou. Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelný pro úřední korespondenci. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne datum). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou až nezdravě často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce).
4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Z potvrzení České pošty, s. p., soud zjistil, že žalovaný byl jako plátce televizních poplatků zařazen v únoru 2020, dle potvrzení České pošty, s. p. Byla doložena upomínka ze dne datum, zasílaná na adresu trvalého pobytu žalovaného.
5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud věc posoudil dle jednotlivých ustanovení zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, zejména § 3 odst. 4 shledal, že žalovaný je poplatníkem měsíčního poplatku 135 Kč, a proto žalobě vyhověl, když je nesporné, že žalovaný svou povinnost tento poplatek platit v uvedených měsících nesplnil. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Bylo mu tedy uloženo za tyto měsíce poplatek žalobkyni zaplatit. Žalovaný je nesporně s plněním této své povinnosti v prodlení, soud mu proto dle § 1970 občanského zákoníku uložil dále zaplatit i úrok z prodlení za dobu žalobkyní (ve prospěch žalovaného) vymezenou, když kapitalizaci žalobkyně provedla aritmeticky korektně a v sazbě, odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Výše těchto nákladů pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a s odkazem na odůvodnění vydaného platebního rozkazu dále z 200 Kč, coby náhrady nezastoupenému účastníkovi dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. odpovídajících nákladům, spojených se zasláním předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je i sama žalobkyně plátcem DPH, přísluší jí tak částka 242 Kč, odpovídající navýšení paušální částky dle aktuálně platné sazby této daně. K otázce zastoupení soud shodně odkazuje na závěry nálezu Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3344/12, když na žalobkyni lze v otázce agendy výběru a vymáhání placení televizních poplatků klást vyšší požadavky, než na běžné subjekty soukromého práva, což se neslučuje s paušální delegací veškeré této agendy na advokáta, resp. nárokování mimosmluvní odměny za jeho služby.
7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o nezanedbatelné plnění, ekonomika celého státu je oslabena v důsledku nouzových stavů, uprchlické a energetické krize. Je více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla (žalovaný již několika exekucím čelí) a časové hledisko splnění povinností žalovaného nehraje hlavní roli. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného na straně druhé obě lhůty přiměřeně navýšil, aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně 6 555 Kč; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Dlužník si přitom může být téměř jist, že v případě včasného nesplnění platební povinnosti k návrhu na provedení exekuce žalobkyně přistoupí, což vyplývá z přehledu řízení žalobkyně u zdejšího soudu, kde exekuce tvoří téměř polovinu všech uplatněných a přiznaných nároků. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sám žalovaný zůstal pasivní a neposkytl tedy soudu žádné argumenty.
8. Údaje ke splnění peněžité pohledávky žalovaný nalezne v již dříve doručovaném žalobním návrhu v sekci F), soud nicméně neručí za jejich případnou změnu v mezidobí a jejich ověření je tak záležitostí mezi účastníky řízení (tj. bez ingerence soudu, pro který řízení končí vydáním rozsudku). Pro urychlení je soud přepisuje: číslo účtu bankovní účet, variabilní symbol, specifický symbol.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.