Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 126/2022-39
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci
žalobkyně: ; anonymizováno právnická osoba, IČO
se sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
se sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 6 424,34 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 609 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 609 Kč ve výši 8,5 % p.a. od 18. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 609 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 609 Kč ve výši 8,5 % p.a. od 18. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 4. 3. 2022 domáhala proti žalovanému zaplacení celkové částky 6 424,34 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru číslo. Tvrdila, že mezi žalovaným a její právní předchůdkyní (právnická osoba anonymizována tři slova) byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 13 591 Kč. Tuto se žalovaný zavázal splatit spolu s příslušenstvím (smluvní úrok ve výši 19,46 % p.a.) pravidelnými 11 měsíčními splátkami po 1 426 Kč. Žalovaný sjednané splátky řádně nehradil a právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni 17. 9. 2021 zesplatnila. Dlužná částka tak byla ke dni podání žaloby představována jistinou ve výši 5 222,54 Kč, nesplaceným kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 213,45 Kč, poplatky ve výši 800 Kč a pokutou ve výši 133,80 Kč.
K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo vycházeno z údajů jím poskytnutých v rámci žádosti o úvěr. Dále byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích (bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MV ČR).
2. Žalovaný, shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručovány na adresu evidovaného bydliště, přičemž zásilku považoval soud za doručenou, v souladu s ust. § 49 odst. 2/ a 4/ o.s.ř., dnem 16. 5. 2022, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka připravena k vyzvednutí dne 4. 5. 2022).
3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 24. 1. 2022 mezi žalobkyní a právnická osoba anonymizována tři slova O postoupení pohledávky pak byl žalovaný informován dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 28. 12. 2022.
4. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb číslo ze dne 27. 9. 2020, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, žádosti/smlouvy o klasickém úvěru číslo ze dne 27. 9. 2020, oznámení o schválení žádosti o úvěr ze dne 7. 10. 2020 a výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že mezi žalovaným a právnická osoba anonymizována tři slova byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 13 591 Kč, na kterou žalovaný uhradil 9 982 Kč. V rámci žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, jeho čistý měsíční příjem činí 18 801 Kč a celkové náklady domácnosti 2 300 Kč.
5. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
7. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:
Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila pouze žádost o úvěr. Podle této žalovaný dosahoval čistého měsíčního příjmu 18 801 Kč, přičemž celkové náklady domácnosti (při bydlení v nájmu) činily 2 300 Kč. Žádné příjmy ani výdaje žalovaného však nebyly doloženy ani ověřovány. Dle názoru soudu tak nebylo v řízení prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp. zn. spisová značka, spisová značka číslo, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. spisová značka, spisová značka číslo, ze dne 28. 5. 2018, č.j. spisová značka číslo – anonymizováno aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018. Soud tedy uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalovanému se podřadí režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 o.z., podle něhož je žalovaný povinen žalobkyni vrátit to, co od ní obdržel a doposud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu, tj. částku 3 609 Kč (od poskytnutých 13 591 Kč soud odečetl žalovaným zaplacených 9 982 Kč). Současně žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z této částky ve výši stanovené nař. vl. číslo Sb., a to od 18. 9. 2021, kdy již byl žalovaný se splněním svého závazku v prodlení. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.
9. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když každý z účastníků měl ve věci pouze částečný úspěch.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný požádat soud o soudní výkon rozhodnutí.