Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 153/2022-20

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 82 487,52 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 82 487,52 Kč se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 82 487,52 Kč se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 82 487,52 Kč s příslušenstvím.

Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze Smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba a.s., IČO a Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezí právnická osoba a.s. a právnická osoba, IČO (dále jako "banka").

příjmení uzavřela dne datum se žalovaným smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 9,90 % ročně, a dále poplatky dle platného Ceníku. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek dohodnutých ve Smlouvě. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Žalobkyně tak v souladu se Smlouvou prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný ke dni 25.7.2021, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaný se tak počínaje dnem následujícím dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu. V souladu s platným právním řádem pak byla dlužná částka nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaný proto s ohledem na výše uvedené dluží žalobkyni částku 80 083,80 Kč na jistině, částku 2 403,72 Kč na smluvních poplatcích, částku 1 247,80 Kč na smluvních úrocích počítaných ve výši 9,90% ročně kapitalizovaných do 1.10.2021, částku 1 344,85 Kč na úrocích z prodlení kapitalizovaných do 1.10.2021 a dále smluvní úrok 9,90 % ročně z částky 80 083,80 Kč od 02.10.2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení 8,50 % ročně z částky 80 083,80 Kč od 02.10. zaplacení.

Žalobkyně žalovaného k úhradě jeho dluhu opakovaně vyzývala, avšak bezúspěšně. Žalovaný nereagoval ani poté, co mu byla právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu v souladu s ustanovením , . Z tohoto důvodu žalobkyni nezbývá než svůj nárok uplatnit u soudu.

2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s  , , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ “.

3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila Smlouva o úvěru ze dne datum, v jejímž zápatí je obsažen podpis obou smluvních stran (dále jen„ Smlouva“), která obsahuje jméno a příjmení žalovaného, jeho telefonní číslo a adresu pobytu. Smlouva je uzavřena v souladu s ustanovením , . Na základě Smlouvy měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 80 000 Kč se splatností do 13.10.2018, úroková sazba činí 9,90 % ročně a výše RPSN (roční procentní sazba nákladů) 10,83 %. Z článku II. Smlouvy lze dovodit způsob poskytnutí úvěru, který měl v částce 27 109 Kč posloužit ke splacení dřívějších konsolidovaných dluhů žalovaného a poukázána na příslušné účty určené ke splacení konsolidovaných úvěrů, zbývající částka měla být poukázána žalovanému na účet č. bankovní účet, tyto bankovní převody však žalobkyně soudu nedoložila. Ke Smlouvě doložila žalobkyně rovněž všeobecné obchodní podmínky, které dle úvodních ustanovení Smlouvy tvoří její nedílnou součást, stejně tak jako ceník. Oznámení o zesplatnění úvěru je ze dne 25.7.2021, ještě před tím vyzvala banka žalovaného k úhradě dluhu upomínkou ze dne 23.6.2021, u žádné z těchto písemností nedoložila žalobkyně doklad o jejich odeslání žalovanému. Žalobkyně dále k důkazu předložila tabulku v programu Excel nadepsanou„ Podklady pre súdné konanie“, jedná se o interníu vytvořenou předchůdkyní žalobkyně.

Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba a.s., a Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezí právnická osoba a.s. a právnická osoba, tyto smlouvu předložila žalobkyně i včetně přílohy tvořící seznam postupovaných pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalovanému prokazatelně oznámeno.

Předžalobní výzva ze dne 1.11.2021 a byla žalovanému zaslána prokazatelně 4.11.2021. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný na svůj dluh neuhradil před podáním žaloby ničeho.

Žalobkyně dále přiložila k žalobě potvrzení o příjmu žalovaného, aniž by však v žalobě uvedla, jaké skutečnosti má tato prokazovat.

4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:

Podle a násl. , v platném znění, dále jen„ o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

Podle a 87 , o spotřebitelském úvěru, ve znění , účinného od 7.5.2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. ze dne 20.3.2019:„ Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná ( obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spotřebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období..“

Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

5. Žalobkyně neprokázala uzavření platného závazku v podobě úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, a to uzavřením Smlouvy, neboť netvrdila a nedoložila, zda-li před poskytnutím spotřebitelského úvěru došlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně sice doložila k důkazu potvrzení o příjmu žalovaného, aniž by však v žalobě uvedla, jaké skutečnosti má tato prokazovat. Právně tedy nelze aplikovat ustanovení o smlouvě o úvěru, tedy a násl. o.z. Žalobkyně v žalobě neuvedla žádná skutková tvrzení ani neoznačila důkazy k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, soud přitom splnění této povinnosti na straně poskytovatele úvěru před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumá z úřední povinnosti. Žalobkyně se nedostavila k nařízenému ústnímu jednání a soud ji tak neměl možnost poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání těchto skutkových tvrzení. Smlouvu je tak třeba považovat za absolutně neplatnou v souladu s aktuálním zněním zákona o spotřebitelském úvěru. Přestože byla Smlouva uzavřena před novelou zákona o spotřebitelském zákonu provedenou , neprokázání povinnosti poskytovatele úvěru řádně prověřit úvěruschopnost úvěrovaného má stejný dopad (absolutní neplatnost) i na spotřebitelské úvěry uzavřené před datem účinnosti této novely (tj. před datem 7.5.2022), jak vyplývá k bohaté judikatury Nejvyššího soudu – viz např. výše zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. ze dne 20.3.2019

Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost Smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. V projednávaném případě však žalobkyně neprokázala, že její předchůdkyně poskytla žalovanému částku ve výši 80 000 Kč, k této skutečnosti nepředložila žádné relevantní důkazy.

Na tvrzenou jistinu úvěru tedy soud nemohl pohlížet ani jako na bezdůvodné obohacení žalovaného.

6. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněné Smlouvy o postoupení pohledávky jsou smlouvami, na základě kterých došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovaným dle ustanovení § 1879 o.z. a žalobkyně má v důsledku výše uvedených smluv o postoupení pohledávek aktivní věcnou legitimaci ve sporu.

7. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení, soudu proto nezbývá než žalobu zamítnout, neboť žalobkyni se nepodařila prokázat tvrzení uvedená v žalobě.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle tedy podle zásady úspěchu ve věci, podle níž by na náhradu nákladů řízení měl právo procesně zcela úspěšný žalovaný. Tomu ale žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly, neboť byl v řízení zcela pasivní, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.