Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 134/2022-62
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 11.460 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.320 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z částky 3.320 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to ve splátkách po 1.000 Kč měsíčně, přičemž první splátku je žalovaný povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku a každou další pak od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci vždy k 25. dni v měsíci až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se co do částky 8.140 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.448,12 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 913,44 Kč, s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 8.825,47 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z částky 5.505,47 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3.320 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z částky 3.320 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to ve splátkách po 1.000 Kč měsíčně, přičemž první splátku je žalovaný povinen zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku a každou další pak od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci vždy k 25. dni v měsíci až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se co do částky 8.140 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.448,12 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 913,44 Kč, s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 8.825,47 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z částky 5.505,47 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 18. 11. 2020, která byla postoupena Okresnímu soudu v Bruntále jako soudu místně příslušnému, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11.460 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.448,12 Kč za období od 5. 10. 2018 do 29. 11. 2019, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 913,44 Kč období od 12. 10. 2018 do 29. 11. 2019, s běžícím úrokem ve výši 23,72 % z částky 8.825,47 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s běžícím zákonným úrokem z prodlení ze stejné částky a za stejné období s tím, že právní předchůdce žalobkyně – právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo rok, na základě které žalovaný čerpal částku 11.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Ve smlouvě se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i úrok ve výši 1.540 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2.200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.400 Kč. Úvěr měl být uhrazen v 58 týdenních splátkách po 330 Kč. Žalovaný však smlouvu porušil, když řádně a včas splátky nehradil a celkem zaplatil toliko 7.680 Kč, přičemž splatnost poslední splátky dle smlouvy měla nastat dne 4. 10. 2018. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Pohledávka k tomuto datu činila 11.460 Kč bez příslušenství. Naposledy byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou, na kterou však nereagoval. Právní předchůdce žalobkyně splnil svou povinnost zkoumat úvěruschopnost ve smyslu § 84-89 zákona č. 257/2016 Sb., když zhodnotil informace od žalovaného dle vyplněné karty zákazníka, ověřené z dokladů doložených zákazníkem. Údaje byly porovnány se skóringovým modelem a na základě odborného posouzení věřitel dospěl k závěru o schopnosti žalovaného úvěr splácet.
2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.
3. Soud nařídil jednání na den 19. 7. 2022, přičemž žalobkyně se z něj prostřednictvím svého právního zástupce řádně omluvila, žalovaný se k jednání dostavil, a jednáno tak bylo v nepřítomnosti žalobkyně postupem dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.
4. Žalovaný u jednání uvedl, že by dlužnou částku uhradil, ale nemá kontakt na žalobkyni. V mezidobí proto nic nezaplatil. Vysvětlil, že měl v minulosti mozkovou mrtvici a v důsledku toho má horší paměť. Věděl, že v minulosti měl asi dvě půjčky u anonymizováno a 2 půjčky u příjmení jméno a že je nějak souběžně splácel. Protože měl po prodělané mrtvici zdravotní problémy, nemohl už tolik pracovat, resp. byl pracovně omezený a dostával jenom základní mzdu, která na úhradu splátek nepostačovala. Potvrdil exekuci probíhající až do současnosti, když jsou mu prováděny srážky z důchodu, který pobírá od loňského roku. Za bydlení na ubytovně skutečně tehdy platil 2.000 Kč. Údaje uvedené v zákaznické karty by mohly odpovídat. Nyní pobírá důchod ve výši cca 15.000 Kč, po srážkách 13.100 Kč.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek, ze zákaznické karty, z přehledu splácení, ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, včetně dokladu o odeslání, z pověření soudního exekutora č. j. číslo jednací a z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:
6. Žalovaný dne datum požádal o půjčku ve výši 11.000 Kč s výplatou v hotovosti, když ke své osobě uvedl, že je rozvedený, má učňovské vzdělání, žije v nájmu na stejné adrese od května 2009, k tomu předložil nájemní smlouvu a v domácnosti od tohoto data žije sám. Pracuje v hlavním pracovním poměru na dobu neurčitou u právnická osoba anonymizováno s příjmem ve výši 12.500 Kč. Jeho výdaje jsou tvořeny výdaji za bydlení ve výši 2.000 Kč a osobními výdaji ve výši 3.600 Kč, celkem 5.600 Kč a použitelný příjem dle tohoto výpočtu činil 6.900 Kč, když jinou půjčku ani u původního věřitele ani jinde žalovaný neměl. K žádosti doložil kromě nájemní smlouvy také výplatní pásky a pracovní smlouvu. Prohlásil, že nemá žádnou exekuci.
7. právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka ve výši 11.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli spolu s jistinou úvěru i úrok ve výši 1.540 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2.200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.400 Kč, celkem tedy 19.140 Kč, a to v pravidelných 58 týdenních splátkách ve výši 330 Kč, když první splátka byla splatná 7. den od uzavření smlouvy a každá následující vždy do týdne. Úrok dle smlouvy činil 23,72 %, RPSN pak 195 %. Žalovaný v celkem 9 splátkách uhradil 7.680 Kč, a to dne 1. 9. 2017 částku 660 Kč, dne 12. 9. 2017 částku 1.320 Kč, dne 16. 10. 2017 částku 1.300 Kč, dne 12. 2. 2018 částku 1.300 Kč, stejně jako dne 12. 3. 2018 a dne 15. 5. 2018, dne 24. 6. 2019 uhradil 100 Kč, dne 21. 10. 2019 částku 200 Kč a dne 25. 11. 209 taktéž 200 Kč Žalovaný právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávek z postupitele na postupníka, a sice pohledávek ze smluv o zápůjčce a úvěrových smluv specifikovaných v příloze číslo této smlouvy. Dle této přílohy zde byla uvedena i pohledávka za žalovaným, která byla specifikována číslem smlouvy, datem uzavření, jménem a příjmením a bydlištěm i výší pohledávky. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem věřitele z téhož dne, odeslaným dne 13. 12. 2019 a zároveň byl vyzván k uhrazení částky 11.460 Kč do 10 dnů od doručení oznámení. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 30. 4. 2020, která byla následujícího dne odeslána na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě.
8. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že vůči žalovanému byla nařízena exekuce dne datum rozhodnutí pod č. j. číslo jednací ve prospěch společnosti právnická osoba, a to dle vykonatelného elektronického platebního rozkazu Okresního soudu v Bruntále ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací k uspokojení pohledávky ve výši 9.563 Kč s příslušenstvím. Soudu je dále z jeho úřední činnosti známo, že proti žalovanému byla od roku 2010 pod sp. zn. spisová značka vedena exekuce dle vykonatelného elektronického platebního rozkazu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací k uspokojení pohledávky oprávněné právnická osoba ve výši 71.762,50 Kč s příslušenstvím.
9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Soud se musel nejprve zabývat otázkou aktivní legitimace žalobkyně. Z předložených listin vyplynulo, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy uzavřené v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, byla řádně identifikována a postoupení bylo oznámeno žalovanému. Soud má proto tedy aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.
15. Na základě předložených listin má soud dále za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který byl účinný v okamžiku uzavření smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 11.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem 19.140 Kč Smlouva je současně smlouvou spotřebitelskou, podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který ukládá poskytovatelům úvěru povinnost zkoumat, zda je úvěrovaný schopný úvěr řádně splácet, zda se nepředlužuje, čímž dochází k ochraně obou stran smlouvy. Nesplnění této povinnosti je pak stíháno sankcí absolutní neplatnosti.
16. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalovaný v okamžiku uzavírání smlouvy o úvěru měl další splatný závazek, a to závazek v té době již poměrně starý, pravomocně přiznaný v roce 2010, a byť se jedná o závazek nikoliv vysoký, přesto ho žalovaný nebyl schopen splácet a k nařízení exekuce došlo až následně po 9 letech, což však má významnou vypovídací hodnotu ve vztahu k majetkovým poměrům žalovaného. Současně je pravděpodobné, že vůči majetku povinnému byla vedena i další exekuce a jak uvedl žalovaný, exekuce probíhá do dnešního dne, když soudu je z jeho činnosti známo, že pozdější exekuce vůči majetku žalovaného nařizovány nebyly a musí se tak jednat o exekuci závazku z doby před uzavřením předmětné smlouvy. Z uvedeného proto soud dovodil, že původní věřitel nedostál svým povinnostem stanoveným zákonem o spotřebitelském úvěru, když nezkoumal úvěruschopnost žalovaného dostatečně. Ostatně i samotná bilance, která se z pohledu zákaznické karty jeví jako pozitivní, se do určité míry sama popírá, protože pokud by žalovanému skutečně zůstával použitelný příjem v té výši, v jaké výpočtem vyšel, pak by půjčku od původního věřitele prakticky nepotřeboval, neboť takovou částku byl schopný ušetřit za dva měsíce.
17. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., náleží žalobkyni toliko jistina, která je tvořena rozdílem mezi poskytnutou částkou 11.000 Kč a částkou zaplacenou ze strany žalovaného ve výši 7.680 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit 3.320 Kč, a to včetně příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení počítaného od postoupení pohledávky, když v rámci oznámení o postoupení pohledávky byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. V tomto směru tak soud shledal žalobu žalobkyně důvodnou a žalovaného zavázal k úhradě této částky, tak jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku.
18. V ostatním však nároky žalobkyně musely být zamítnuty, když mají původ v neplatné smlouvě a jsou tak specifikovány ve výroku II. tohoto rozsudku.
19. O nákladech účastníků soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve větší míře se svou žalobou neúspěšná a žalovanému účelně vynaložené náklady nevznikly.
20. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. Soud umožnil žalovanému úhradu dlužné částky ve splátkách po 1.000 Kč měsíčně, když splátky jsou sjednány pod ztrátou jejich výhody, což znamená, že nebude-li některá ze splátek zaplacena řádně, tj. ve výši 1.000 Kč nebo včas, tzn., že k 25. dni v měsíci bude již připsána na účtu žalobkyně, stane se znovu celý závazek splatným jednorázově. Pro první splátku však platí jiný režim, a to, že je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).