Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 128/2022-50
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 3 900 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky ve výši 5 964,13 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 4 664,13 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 300 Kč, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 2 600 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 323,40 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Pokud jde o zaplacení částky 473 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky ve výši 5 964,13 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 4 664,13 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 300 Kč, zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 2 600 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 323,40 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Pokud jde o zaplacení částky 473 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, v tomto rozsahu se žaloba zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí jistinu 2 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 600 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 323,40 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 2 839,46 Kč, smluvní úrok 1 367,67 Kč a náklady na vymožení pohledávky 930 Kč. Dále byl žalující stranou uplatněn nárok na smluvní pokutu 1 300 Kč.
2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že právnická osoba (dále označený též jako předchozí věřitel nebo poskytovatel úvěru) uzavřela se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) smlouvu o úvěru č. anonymizováno dne datum, kterou přenechala žalované straně částku 2 600 Kč, a kterou se žalovaná strana zavázala uhradit do datum spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 839,46 Kč a sjednaného úroku, toto však nesplnila a žalující strana, která nabyla pohledávku ze smlouvy o úvěru od poskytovatele úvěru na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, se domáhá úhrady dlužné jistiny spolu s výše uvedeným příslušenstvím.
3. Žalující strana vzala žalobu před zahájením jednání ve věci co do částky ve výši 5 964,13 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru 2 839,46 Kč, smluvní úrok 1 367,67 Kč, náklady za vymožení pohledávky 457 Kč a smluvní pokutu 1 300 Kč, zpět. Řízení proto bylo v tomto rozsahu částečně zastaveno výrokem I., jelikož podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř., může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela, soud pak podle odst. 2 věty řízení v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle odst. 4 není třeba vyžadovat stanovisko protistrany, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než ve věci začalo jednání.
4. Předmětem řízení tak zůstala jen jistina, zákonný úrok z prodlení a část nákladů za vymožení pohledávky.
5. Soud při projednávání věci postupoval v souladu s § 6 o.s.ř., podle kterého v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.
6. Přihlédl i k zásadě, že„ (v ) občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2003 sp. zn. 22 Cdo 89/2002).
7. Podle § 101 odst. 1, 2 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní.
8. Žalovaná strana byla v řízení zcela nečinná. K žalobě, která jí byla doručena, se nijak nevyjádřila.
9. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval žalovanou stranu, aby se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jí lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná strana se k výzvě nevyjádřila a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto její souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán. Žalující strana vyslovila souhlas s takovým postupem již v samotném žalobním návrhu.
10. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.
11. Na žalující stranu byla postoupena vymáhaná pohledávka. Dlužníkovi bylo postoupení pohledávky předchozím věřitelem oznámeno (§ 1879, § 1882 zákona č. 89/2012 Sb.). Tím bylo založeno oprávnění žalující strany vymáhat v soudním řízení postoupenou pohledávku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).
12. Protože se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, bylo povinnosti poskytovatele, aby posoudil schopnost dlužníka úvěr splácet (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.). Žalující strana prohlásila, že doklady k této skutečnosti nedisponuje a vzala žalobu částečně v rozsahu výše uvedeném zpět. Požadovala nadále přiznat jistinu, úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky.
13. Z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by poskytovatel úvěru posoudil úplně, pečlivě a spolehlivě a tedy řádně schopnost dlužníka úvěr splácet.
14. Z rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne číslo, OPR- právnická osoba, C číslo, ECLI:EU:C: číslo plyne:
Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
15. Vzhledem k tomu, že poskytovatel neposoudil schopnost dlužníka úvěr splácet, je s ohledem na to, aby případná sankce za to byla dostatečně účinná ve smyslu výše uvedeného rozhodnutí, takovou smlouvu posoudit jako neplatnou dle § 580 odst. 1, § 588 o.z., § 87 odst. 1 z.s.ú. S ohledem na § 87 odst. 1 věta třetí z.s.ú. pak soud uložil dlužníku poskytnutou jistinu, která nebyla dosud splacena, vrátit (srov. NS 33 Cdo 3675/2021). K jiným případným platbám ve smlouvě s ohledem na neplatnost smlouvy nemohlo být přihlédnuto. Proto nemohly být přiznány ani náklady spojené s uplatněním pohledávky, neboť na rozdíl od obecné úpravy (§ 513 o.z.), tyto lze u smluv o spotřebitelském úvěru požadovat jen tehdy, byly-li sjednány (srov. § 122 odst. 1 z.s.ú.). Úprava v zákonu o spotřebitelském úvěru je zde ve vztahu k obecné úpravě v občanském zákoníku speciální. Je-li smlouva neplatná, je třeba na případné náklady spojené s uplatněním pohledávky pohlížet jako na nesjednané.
16. Žalovaná strana byla vyzvána k vrácení peněz. Vzhledem k tomu, že žalovaná strana byla v řízení nečinná, nebylo možné zjistit, v jaké době je schopna dluh splatit (§ 87 odst. 1 z.s.ú., srov. NS 33 Cdo 3675/2021). Je proto třeba vycházet z obecných pravidel tak, že od okamžiku vyzvání je v prodlení a věřiteli vznikl nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem (k povaze závazku k placení úroků z prodlení srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007 sp. zn. 21 Cdo 761/2007, jehož závěry jsou použitelné i nadále). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.
17. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.
18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti výroku I. lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci.
Proti ostatním výrokům není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.