Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 84/2022-18

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 3 129 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 436 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 436 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 1 693 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 129 Kč od datum do datum a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 693 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit na účet Okresního soudu Plzeň - sever doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 436 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 436 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky 1 693 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 129 Kč od [datum] do [datum] a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 693 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit na účet Okresního soudu Plzeň - sever doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu Plzeň - sever dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 129 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela distančně prostřednictvím elektronických prostředků dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo ve které si účastníci ujednali, že žalobkyně na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok, to vše za podmínek uvedených ve smlouvě. Žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty převodem na jím sdělený bankovní účet. Žalovaný byl povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru, která činila 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však minimální splátku ve výši 300 Kč. Žalobkyně žalovanému na základě bodu 4. smlouvy zaslala každý kalendářní měsíc výpis z úvěru, na němž byla uvedena aktuální výše dluhu, výše minimální splátky a datum splatnosti. Žalovaný byl povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, tj. celkem 400 Kč. Žalovaný byl dále povinen hradit úrok ve výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků až do jejich vrácení. Pro případ, že se stane celý dluh splatným, byl žalovaný povinen uhradit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stával součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému úvěru činí 930 Kč. Dle bodu 6.2 smlouvy bylo sjednáno, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši. V bodě 6.3 smlouvy bylo sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 363 Kč. Žalobkyně eviduje částečnou úhradu žalovaného v celkové výši 564 Kč, která byla v souladu s čl. 6 smlouvy použita na úhradu pohledávek v pořadí: 1. smluvní pokuty, 2. úroky z prodlení, 3. náklady spojené s uplatněním pohledávky, 4. úroky z úvěru, 5. poplatky za čerpání úvěru, 6. jistina úvěru. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od datum v prodlení. Dle bodu 6.5 smlouvy (splatnost celého dluhu z důvodu prodlení po dobu delší než 2 měsíce) žalobkyni vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 3 129 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Dne datum byla žalovanému zaslána výzva k úhradě dlužné částky – předžalobní upomínka, avšak bezvýsledně.

2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu zákona č. 99 /1963 Sb., , (dále jen „“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.

3. Na podkladě listin založených ve spise dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo ze dne datum (dále též jen„ smlouva“) bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný ve smyslu ustanovení a násl. , , (dále jen „“) uzavřeli na dobu neurčitou smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky do určité částky. jméno 2.1 smlouvy byl dohodnut úvěrový limit až do výše 2 000 Kč. jméno 2.2 však bylo dohodnuto, že výše úvěrového limitu se v průběhu trvání smluvního vztahu může měnit na základě dohody stran. Dále může být výše úvěrového limitu jednostranně úvěrujícím zvyšována do částky 12 000 Kč. jméno 4 smlouvy bylo dohodnuto splácení úvěru, a to tak, že klient je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru. Výše minimální splátky činí 1/3 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky úvěru činí 300 Kč. Pokud je částka dlužná k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky úvěru rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Jak vyplývá z bodu 5.1 smlouvy, žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit poplatek za každé čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru. V bodě 6.1 bylo sjednáno, že žalovaný uhradí za poskytnutí úvěru úrok ve výši 20 % měsíčně. V případě, že se stane celý dluh splatným (s odkazem na smlouvy), bylo účastníky ujednáno, že je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do celkového splacení dluhu klient povinen zaplatit sjednaný úrok z peněžních prostředků ve výši 15 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu. Dle bodu 6.2 smlouvy je žalovaný povinen v případě prodlení hradit žalobkyni též úrok z prodlení v zákonné výši. jméno 6.3 smlouvy bylo ujednáno pro případ prodlení žalovaného se splacením dluhu či jeho části, že je povinen dále hradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dní prodlení. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 90 dní prodlení klienta. V případě dalšího, nového prodlení klienta se splacením dluhu či jeho části vzniká nárok na smluvní pokutu po dobu dalších prvních devadesáti dní prodlení klienta. Smluvní pokuta se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu. Podle bodu 6.5 smlouvy v případě, že bude klient v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než šedesát dnů, stává se bez dalšího celý dluh splatným. Z výpisu k revolvingovému úvěru, číslo výpisu číslo, bylo zjištěno, že v červenci 2021 byla k zákaznickému číslu číslo čerpána částka ve výši 2 000 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u právnická osoba bylo zjištěno, že na ve smlouvě uvedený účet žalovaného byla vyplacena dne datum částka ve výši 2 000 Kč. V průběhu řízení žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by dluh uhradil ani jinak žalovaný nárok nezpochybnil. Žalobkyně dále prokázala, že žalovanému byla dne datum zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dlužné částky do datum.

4. Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především s článkem 36y. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , dále sp. zn. vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžnímiy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“

5. Shora uvedenou uzavřenou smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne datum soud považoval za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Úvěrová smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle věta první K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle je vyloučena. Z obsahu smlouvy vyplývá, že žalobkyně žalovanému poskytla relativně nízkou částku, žalovaný proto zcela evidentně musel být v tíživé situaci. Žalobkyně tak nepochybně zneužila absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobkyně do smluvních ujednání zahrnula povinnost dlužníka platit úrok 20 % měsíčně, tj. 240 % ročně plus dále poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, a to za stavu, kdy úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR pro kontokorenty a revolvingové úvěry v době poskytnutí revolvingového úvěru, tj. v červenci 2021, činila 13,48 % ročně (dle statistiky ČNB, tabulky B1 číslo, UK19). Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. by bylo možné tolerovat maximální navýšení 40,44 % ročně. Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Uzavřel-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany získal úrok a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C číslo). Soud považoval uzavřenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou jako celek i z dalších důvodů. I při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Nelze pominout, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako profesionálem a žalovaným jako spotřebitelem adhezním způsobem, že žalovaný na formuláři vypracovaném žalobkyní nemohl nic ovlivnit. Smlouvou bylo například sjednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Dále bylo sjednáno, že úrok z prodlení se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného, stejně tak pokud jde o smluvní pokuty. Ujednání o právu požadovat úrok z dalšího příslušenství, tedy požadovat úrok z úroku, úrok ze smluvní pokuty, úrok z poplatku sice není zcela vyloučeno , na druhé straně ve smlouvách, jejichž účastníkem je spotřebitel se nesmí vytvářet nepřiměřená nerovnováha smluvních stran v jeho neprospěch. Je třeba klást důraz na jeho transparentnost a srozumitelnost. Použitá formulace o způsobu přirůstání úroku až do zaplacení lze stěží porozumět, formulaci nemusí rozumět spotřebitel, resp.„ svéprávná osoba s rozumem průměrného člověka“. Soud tak považoval uzavřenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, a to nejen s ohledem na výši dohodnutých obchodních úroků, ale na neplatnost soud usuzoval i z dalších okolností při uzavírání smlouvy. Soud tak žalobě vyhověl pouze zčásti ve smyslu bezdůvodného obohacení dle ustanovení a následujících , uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 1 436 Kč (žalobkyně poskytla žalovanému částku 2 000 Kč, žalovaný uhradil částku 546 Kč, k zaplacení zůstává 1 436 Kč). Pokud jde o prodlení, v předžalobní upomínce ze dne datum byla žalovanému žalobkyní uložena povinnost uhradit dlužnou částku nejpozději do datum. Od datum tak nastalo na straně žalovaného prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle ve spojení s  a 2 Ve zbytku musela být žaloba s ohledem na shora uvedené jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit smluvní pokuty, poplatky, obchodní úroky.

6. Soud dále výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 400 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku, zbývá tak uhradit 600 Kč.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná (neúspěšná byla v 55 %, vyčísleno v souladu s ust. ), proto jí právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno, a žalovaný, který se řízení fakticky neúčastnil, náhradu nákladů řízení neuplatnil a z obsahu spisu je zřejmé, že mu náklady v souvislosti s řízením vzniknout nemohly. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu i k požadovanému příslušenství, když je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen jistiny pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.

8. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.