Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 131/2022-29
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
toho času bytem adresa
o zaplacení částky 29 210,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 517,04 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 17. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 587,57 Kč spolu s úrokem ve výši 17,2 % ročně z částky 29 210,60 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 693,56 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 156 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit státu na účet Okresního soudu v Karviné na soudním poplatku z žaloby částku 292 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 517,04 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 17. 9. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 587,57 Kč spolu s úrokem ve výši 17,2 % ročně z částky 29 210,60 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 693,56 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 156 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit státu na účet Okresního soudu v Karviné na soudním poplatku z žaloby částku 292 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 31. 3. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 29 210,60 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 389,23 Kč od 5. 8. 2019 do 22. 5. 2020, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 504,78 Kč od 5. 8. 2019 do 22. 5. 2020, s 17,2% úrokem z částky 29 210,60 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení a s 10% úrokem z prodlení z částky 29 210,60 Kč od 17. 9. 2021 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že předmětnou pohledávku nabyla od původního věřitele právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021. Tato společnost uzavřela dne 5. 8. 2019 se žalovaným Smlouvu o úvěru Expres půjčka číslo (dále jen úvěrová smlouva), na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl žalovaný splatit spolu se sjednaným 17,2% úrokem v 72 měsíčních splátkách po 670,74 Kč. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, proto banka dne 22. 5. 2020 prohlásila úvěr za okamžitě splatný. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 29 210,60 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o úvěru Expres půjčka ze dne 5. 8. 2019, všeobecných produktových podmínek, sazebníku poplatků, základních produktových podmínek spotřebitelského splátkového úvěru, platební historie smlouvy číslo formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti, výpisu z úvěrového účtu č. bankovní účet, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 24. 5. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 26. 5. 2020, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021, včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2021, včetně podacího archu ze dne 4. 10. 2021 a předžalobní upomínky ze dne 12. 11. 2021 včetně poštovního podacího archu z téhož dne. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.
5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy byly pohledávky uvedené v seznamu o postoupení pohledávek, který obsahuje i pohledávku za žalovaným uplatněnou v tomto řízení. O postoupení pohledávky byl žalovaný uvědomen oznámením postupitele ze dne 29. 9. 2021, které bylo dle podacího archu dne 4. 10. 2021 odesláno jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. O úhradu dlužné částky byl žalovaný žalobkyní upomínán v předžalobní upomínce ze dne 12. 11. 2021, která byla dle podacího archu téhož dne odeslána žalovanému. Z úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 5. 8. 2019 mezi právnická osoba jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Dle smlouvy se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Ve smlouvě byl sjednán úrok z nesplacené jistiny ve výši 17, % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit formou 72 pravidelných měsíčních splátek po 670,74 Kč. Z platební historie a z výpisů z úvěrového účtu bylo zjištěno, že úvěr byl čerpán v plné výši 30 000 Kč dne 5. 8. 2019 a dále že žalovaný uhradil bance čtyři splátky po 670,74 Kč (ve dnech 18. 9. 2019, 18. 10. 2019, 18. 11. 2019 a 18. 12. 2019) a částku 1 800 Kč dne 7. 8. 2020. Okamžitá splatnost úvěru byla bankou prohlášena dopisem ze dne 24. 5. 2020, ve kterém byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 32 317,81 Kč ve lhůtě do 8. 6. 2020. Tento dopis byl odeslán žalovanému formou doporučené zásilky dne 26. 5. 2020. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že úvěrující banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, které byly různými způsoby ověřovány. Příjem žalovaný deklaroval ve výši 14 000 Kč měsíčně čistého, výdaje byly vypočteny z částky životního minima a normativních nákladů na bydlení.
6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že úvěrová smlouva jako smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnouti bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by právnická osoba dostala svým povinnostem stanoveným v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřeného možnostem, uplatnit pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně nepředložila soudu žádné listiny ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného úvěrující bankou před uzavřením smlouvy.
7. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) Žalovaný na základě neplatné smlouvy převzal od předchůdkyně žalobkyně částku 30 000 Kč. Z listiny předložené žalobkyní vyplývá, že žalovaný provedl splátky úvěru v celkové výši 4 482,96 Kč a žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu mezi přijatou částkou a uhrazenými splátkami, tj. v částce 25 517,04 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tuto pohledávku za žalovaným, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 25 517,04 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za požadované období. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 25 517,04 Kč, tj. 87 % předmětu řízení a neúspěšná co do částky 3 693,56 Kč, tj. 13 % předmětu řízení, a má tedy nárok na náhradu 74 % nákladů řízení (číslo). Celkové náklady řízení žalobkyně činí 2 913 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 461 Kč, odměnu zástupce žalobkyně ve výši 900 Kč, režijní paušály ve výši 300 Kč a částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a režijních paušálů dle § 137 odst. 3 o. s. ř. v celkové výši 252 Kč, přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány za tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) dle § 14b advokátního tarifu, přičemž odměna za jeden úkon činí 300 Kč a režijní paušál 100 Kč. Soud aplikoval § 14b advokátního tarifu, jelikož žalobkyně zastoupená stejným advokátem podává i u zdejšího soudu ve větším množství žaloby se stejným skutkovým základem, tj. o úhradu nesplacených spotřebitelských úvěrů, přičemž pohledávky nabyla postoupením od úvěrujících společností. Tyto žaloby se vyznačují vysokým stupněm shodnosti textu a dle soudu se jedná o žaloby formulářové. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř. Na nákladech řízení byla žalobkyni přiznána částka 2 156 Kč, tj. 74 % z částky 2 913 Kč.
9. Žalobkyně byla zavázána k doplacení soudního poplatku z žaloby ve výši 292 Kč. Řízení bylo zahájeno podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, se kterým se pojila poplatková povinnost ve výši 1 169 Kč, kterou žalobkyně splnila. Nicméně ve věci nemohl být vydán elektronický platební rozkaz, v řízení však bylo pokračováno a žalobkyni tak vznikla povinnost doplatit soudní poplatek do výše stanovené dle položky 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků, tj. do částky 1 461 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.