Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 189/2022-12
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 5 475 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 21. 10. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 975 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 975 Kč od 21. 10. 2018 do zaplacení, smluvní pokuty 1 500 Kč a smluvních nákladů spojených s uplatněním pohledávky 1 500 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 142,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 21. 10. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 975 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 975 Kč od 21. 10. 2018 do zaplacení, smluvní pokuty 1 500 Kč a smluvních nákladů spojených s uplatněním pohledávky 1 500 Kč. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 142,65 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se původně v elektronickém rozkazním řízení, které bylo zahájeno dne 16. 2. 2022, domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 6 975 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy o zápůjčce dne datum se žalovanou, na jejímž základě jí měla poskytnout peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč na účet č. bankovní účet. Žalovaná se měla vedle vrácení zapůjčených peněžních prostředků zavázat vrátit poplatek ve výši 975 Kč do 20. 10. 2018. Žalovaná však nezaplatila ničeho. Žalobkyně uvádí uzavření smlouvy prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které si žalovaná měla nejprve přečíst nabídku na uzavření smlouvy, nastavit si dostupné parametry a vyplnit žádost o poskytnutí zápůjčky. Žalovaná měla zaškrtnout řádek s textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním smlouvy o zápůjčce, zněním Všeobecných obchodních podmínek“. Smlouva měla být podepsána elektronicky za užití PIN, který má žalobkyně zasílat na uvedené telefonní číslo, jedná se o prostý elektronický podpis, smlouva je proto uzavřena v písemné podobě. V důsledku prodlení vznikla žalované povinnost uhradit smluvní pokutu 1 500 Kč a náklady za písemné výzvy ve výši 1 500 Kč. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
Ve věci bylo nařízeno jednání dne datum. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno dne 1. 8. 2022, stejného dne byla žalované doručena i žaloba. Žalobkyně se omluvila, žalovaná se jednání nezúčastnila, ani se řádně a včas neomluvila, ani z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání. U obou účastníků byla zachována desetidenní lhůta pro přípravu na jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
Soud na základě provedeného dokazování (smlouva o zápůjčce, OP, výpis z účtu žalobkyně, upomínky, předžalobní výzva spolu s podacím archem) dospěl k závěru, že v řízení bylo žalobkyní pouze prokázáno, že na účet žalované zaslala částku 3 000 Kč dne 20. 9. 2018. Soud nezjistil, že by mezi účastníky řízení došlo k uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/20012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o. z.”), tj. že se žalobkyně jako zapůjčitel zavázala přenechat žalované jako vydlužiteli zastupitelnou věc – peněžní prostředky, a že se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni věc stejného druhu (tj. 3 000 Kč) společně s dalšími ujednanými poplatky či při splnění dohodnutých podmínek příp. i sankční poplatky či smluvní pokutu. Předložený text smlouvy o zápůjčce, resp. předložené podmínky, sice obsahují způsob vzniku tvrzeného závazkového vztahu, nicméně zvolený elektronický způsob uzavření nijak negarantuje ani neosvědčuje identitu osoby na straně žalované v průběhu uzavírání smluvního vztahu. Identitu osoby uzavírající tvrzenou smlouvu nelze mít za prokázanou předložením osobních údajů zákazníka a doložení zaslání peněžních prostředků na účet uvedený v textu smlouvy, byť se jedná o podstatnou náležitost v případě zápůjčky. Není totiž zřejmé, jaké konkrétní smluvní podmínky byly s žalovanou skutečně ujednány, zvolený způsob elektronické komunikace neautentizuje a neidentifikuje osobu důvěryhodným způsobem. I pokud by takovou osobou byla reálně žalovaná, není prokázáno, k jakému konkrétnímu znění smlouvy o úvěru, tj. k jakým konkrétním smluvním ujednáním, se vztahují poskytnuté peněžní prostředky, tj. jaké konkrétní podmínky byly předloženy žalované, s čím žalovaná vyjádřila souhlas a zda se jedná o totožná smluvní ujednání, které jsou předloženy soudu jako důkaz prokazující tvrzení žalobkyně o právním důvodu vztahu. Chybí zde garance nezměnitelnosti elektronicky uzavřené smlouvy o zápůjčce k určitému časovému okamžiku (okamžik předložení textu/návrhu žalované elektronickým způsobem), který by dostatečně zaručil, že od takového časového okamžiku již nedošlo ke změně návrhu smlouvy. Předložený text smlouvy však žádnou takovou garanci neposkytuje, jedná se o dokument, který lze velice snadno vytvořit v textovém editoru, včetně odpovídající podpisové doložky žalovaného v podobě PIN kódu, který však dle názoru soudu nemůže představovat (prostý) elektronický podpis stvrzující uzavření smlouvy u smlouvy, která podléhá úpravě podle zákona o spotřebitelském úvěru. Předložená smlouva o zápůjčce nebyla podepsána kvalifikovaným elektronickým podpisem, nelze přiznat účinky podpisu podle § 561 odst. 1 o. z. tzv. prostému elektronickému podpisu, protože se nejedná o elektronický podpis, se kterým by byly spojeny účinky vlastnoručního podpisu v písemné formě. Protože se zároveň jedná o podmínku, se kterou je spojena platnost právního jednání (§ 561 odst. 1 o. z.), smlouva o zápůjčce je proto neplatná (§ 588 o. z.). Nárok žalobkyně však bylo možné posoudit jako částečně důvodný nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) v rozsahu zaslané částky 3 000 Kč. Soud proto s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl pouze částečně v částce 3 000 Kč včetně úroku z prodlení, žalovaná je totiž v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 2291, § 1970 o.z.). Ve zbývající části soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, neboť v řízení nebylo prokázáno ujednání o uhrazení poplatku za poskytnutí úvěru a stejně tak stran nákladů spojených s uplatněním pohledávky a smluvní pokuty (a to ani v ústní formě). Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 142,65 Kč, přičemž tato částka představuje 9,58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 54,79 % a úspěchu žalované v rozsahu 45,21 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 475 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.