Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 200/2022-21
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 6 420,13 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 420,13 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 22. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení z částky 6 420,13 Kč od 23. 11. 2017 do 21. 5. 2020 ve výši 8,05 % ročně, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 420,13 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 22. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení z částky 6 420,13 Kč od 23. 11. 2017 do 21. 5. 2020 ve výši 8,05 % ročně, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 3. 3. 2022 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 6 420,13 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení z této částky od 23. 11. 2017 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od společnosti právnická osoba a tato společnost pohledávku nabyla stejnou cestou od původního věřitele právnická osoba, kdy tato společnost uzavřela s žalovaným dne 22. 8. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým limitem 35 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy vyčerpal úvěr ve výši 10 000 Kč, avšak jistinu ve výši 6 420,13 Kč neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.
3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: potvrzení o provedené platbě the Pay ze dne 22. 8. 2017, smluv o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 a ze dne 16. 12. 2020 včetně seznamů postoupených pohledávek, smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 22. 8. 2017, obchodních podmínek, standardních informací o spotřebitelském úvěru, listiny označené jako„ loan application info“, platební informace anonymizována dvě slova, fotokopie občanského průkazu žalovaného, předžalobní výzvy ze dne 6. 5. 2020, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 5. 2020 a podacího lístku ze dne 15. 5. 2020. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.
5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 16. 12. 2019 mezi právnická osoba jako postupitelem a právnická osoba jako postupníkem. Předmětem smlouvy byly pohledávky uvedené v seznamu postoupených pohledávek, který obsahuje i předmětnou pohledávku za žalovaným. Z další smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 20. 12. 2020 mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy byly pohledávky uvedené v seznamu postoupených pohledávek, který obsahuje i předmětnou pohledávku za žalovaným. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 22. 8. 2017 mezi právnická osoba jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, banka se zavázala poskytovat žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 35 000 Kč na jeho bankovní účet. Totožnost žalovaného jako osoby jednající s bankou o uzavření smlouvy byla zjištěna ze žalovaným zaslané fotokopie jeho občanského průkazu. Z potvrzení o provedené platbě the Pay bylo zjištěno, že z účtu společnosti právnická osoba byla na bankovní účet č. bankovní účet poukázána částka 10 000 Kč dne 22. 8. 2017 Tomu odpovídá i obsah výpisu z účtu anonymizováno vedeného pro žalovaného. O úhradu dlužné částky byl žalovaný žalobkyní upomínán předžalobní výzvou ze dne 6. 5. 2020, která byla dne 15. 5. 2020 odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Z dalších čtených listin neučinil soud žádná skutková zjištění.
6. Žaloba se jeví soudu důvodnou vyjma části požadovaných úroků z prodlení, avšak z jiného právního titulu, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě dvou písemně uzavřených smluv o postoupení pohledávek, na základě kterých žalobkyně nabyla i v řízení uplatněnou pohledávku za žalovaným původního věřitele právnická osoba Soud má však za to, že smlouva o revolvingovém úvěru jako smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by právnická osoba dostala svým povinnostem stanoveným v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřeného možnostem, uplatnit pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně nepředložila soudu žádné listiny ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného úvěrující bankou před uzavřením smlouvy.
7. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku, kdy žalovanému byla vyplacena ze strany předchůdkyně žalobkyně částka 10 000 Kč, žalovaný dle tvrzení žalobkyně neuhradil na jistině částku 6 420,13 Kč. Žalovaný netvrdil, že by uhradil více, než činí rozdíl mezi přijatou částkou 10 000 Kč a zůstatkem jistiny 6 420,13 Kč. Bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor předchůdkyně žalobkyně, a po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, tak činí 6 420,13 Kč a žalovaný byl zavázán žalobkyni uhradit tuto částku, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z. v požadované procentní sazbě stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ale až za dobu od 22. 5. 2020 do zaplacení, a to v návaznosti na odeslanou předžalobní upomínku, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, byť z jiného právního titulu, tj. z titulu nesplaceného úvěru a nikoli z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Tato výzva k úhradě byla odeslána dne 15. 5. 2020, k doručení došlo třetí pracovní den od odeslání v souladu s ust. § 573 o. z., tj. 20. 5. 2020, následující den nastala splatnost uplatněné pohledávky a nejpozději od 22. 5. 2020 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 6 420,13 Kč. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení z uplatněné částky i za předcházející období, tj. od 23. 11. 2017 do 21. 5. 2020 byla zamítnuta, jelikož nebylo prokázáno doručení žalovanému jakékoli jiné dřívější výzvy k úhradě.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši, jelikož její procesní neúspěch byl zcela nepatrný a týkal se pouze části uplatněného příslušenství pohledávky. Celkové náklady řízení žalobkyně činí dle soudu 1 489 Kč, a tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 600 Kč, režijních paušálů k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč a dále z částky odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ze všech uplatněných nákladů řízení vyjma zaplaceného soudního poplatku ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány za tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) a to dle § 14b advokátního tarifu, tj. odměna za jeden úkon 300 Kč a režijní paušál za jeden úkon 100 Kč. Soud aplikoval § 14b advokátního tarifu, jelikož žalobkyně zastoupená stejným advokátem podává i u zdejšího soudu ve větším množství žaloby se stejným skutkovým základem, tj. o úhradu nesplacených spotřebitelských úvěrů, přičemž pohledávky nabyla postoupením od úvěrujících společností. Tyto žaloby se vyznačují vysokým stupněm shodnosti textu a dle soudu se jedná o žaloby formulářové. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání žalovanému předžalobní výzvy a splnila tak podmínku pro náhradu nákladů řízení dle § 142a o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.