Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
220 C 60/2022-79
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Vítězslavem Plevou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 76 701,31 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 76 701,31 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 69 842,90 Kč od 24. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 419,42 Kč od 24. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 19 331,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 76 701,31 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 69 842,90 Kč od 24. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 419,42 Kč od 24. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 19 331,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 76 701,31 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 75 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 1 430,48 Kč včetně úroku ve výši 14,6 % a včetně sjednaných poplatků za navazující služby. Strany dále sjednaly přirůstání úroku k jistině a poplatek za zaslanou upomínku. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, a proto jej žalobkyně zesplatnila, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 69 842,9 Kč, poplatku ve výši 100 Kč za upomínku, kapitalizovaného úroku z nesplaceného úvěru ve výši 4 419,42 Kč do 26. 4. 2021, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 143,1 Kč do 23. 11. 2021, kapitalizovaného úroku z prodlení z kapitalizovaného úroku ve výši 195,89 Kč od 26. 4. 2021 do 23. 11. 2021, přičemž zákonný úrok ve výši 8,5 % p.a. žalobkyně požaduje z dlužné jistiny a kapitalizovaného smluvního úroku od 24. 11. 2021 do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru ze dne 28. 2. 2020 včetně všeobecných obchodních podmínek, výpisu z běžného účtu, předsmluvních informací bylo zjištěno, že uzavřela s žalovaným dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 75 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 84 měsíčních splátkách po 1 430,48 Kč počínaje od 20. 3. 2020. Odkazem na sazebník poplatků dále strany sjednali právo na úhradu poplatku za zaslání upomínky ve výši 600 Kč. V obchodních podmínkách strany dále sjednaly připisování existujícího úroku k jistině a dále jeho úročení, žalobkyně měla dále v případě prodlení právo úvěr prohlásit za splatný a požadovat jeho zaplacení. Dohoda byla uzavřena prostřednictvím bankovního terminálu, přičemž žalovaný následným jednáním verifikoval obsah dohody stran.
4. Z úvěrového účtu vedeného na žalovaného a platební historie bylo zjištěno, že dne 15. 3. 2021 žalobkyně účtovala žalovanému upomínku ve výši 600 Kč, částečnou úhradou žalovaného zůstal neuhrazen dluh ve výši 100 Kč. Žalovaný učinil poslední splátku dluhu dne 13. 5. 2021, přičemž zesplatnění dluhu nastalo 26. 4. 2021. Žalovaný uhradil splátky od června do listopadu 2020, úvěr by čerpán ve výši 75 000 Kč dne 28. 2. 2020.
5. Z listiny nazvané amortizace bylo zjištěno, že obchodní úrok z nesplacené jistiny činil částku 4 419,42 Kč k 26. 4. 2021. Úrok z prodlení z obchodního úroku činil k 18. 11. 2021 částku 195, 89 Kč, zákonný úrok z prodlení jistiny činil 2 143,1 Kč k 18. 11. 2021.
6. Z oznámení ze dne 28. 4. 2021, včetně poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně prohlásila úvěr za splatný k 26. 4. 2021.
7. Z výpisu z účtu, vyjádření banky ze dne 25. 5. 2022, interního výpisu žalobkyně a potvrzení zaměstnavatele bylo zjištěno, že žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr. příjmení příjem žalovaného činil 23 185 Kč měsíčně, žalovaný nebyl v prodlení se splátkou u dalších dvou finančních produktů, které měl v době sjednání dohody.
8. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 12. 2021 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu.
9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně dne 28. 2. 2020 uzavřela s žalovaným dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 75 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 84 měsíčních splátkách po 1 430,48 Kč počínaje od 20. 3. 2020 včetně smluveného úroku ve výši 14,6 % p.a. Odkazem na sazebník poplatků se dále žalovaný zavázal uhradit poplatek za upomínku ve výši 600 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, přičemž následně se dostal do prodlení s úhradou splátek od prosince 2020 a žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný k 26. 4. 2021. Dne 1. 12. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.
10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.
11. Podle ust. § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle ust. § 122 SpÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu (odst. 1). Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč (odst. 2). Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč (odst. 3).
13. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
15. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalovaného je smlouvou o úvěru podle ust. §2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěrový rámec vyčerpal v plné výši, ovšem naopak prokázáno nebylo, že by žalovaný řádně plnil splátky. Žalobkyně dostatečně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Na smluvním základě tak žalobkyně oprávněně prohlásila úvěr za splatný a požadovala po žalovaném uhrazení jistiny a kapitalizovaného příslušenství. Povinnost k úhradě poplatku za upomínku taktéž plyne co do důvodu i výše ze smluvních ustanovení. V řízení má soud tedy za prokázané, že závazky žalovaného vůči žalobkyni platně vznikly a dospěly, přičemž žalovaný v řízení zánik těchto závazků netvrdil, ani v řízení tato skutečnost nevyšla najevo. Proto soud uložil žalovanému povinnost dluh žalobkyni uhradit.
17. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, neboť žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním v rámci jednotlivých splátek a od 26. 4. 2021 se dostal do prodlení s celou nesplacenou jistinou včetně smluvního úroku, který dle smluvního ustanovení přirostl k jistině úvěru a žalobkyně tedy oprávněně z této částky požaduje rovněž úrok z prodlení.
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 19 331,40 Kč Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 069 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a §7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 76 701,31 Kč sestávající z částky 4 180 Kč za tři úkony právní služby dle §11 a.t. (převzetí a příprava věci, výzva k plnění, podání ve věci samé) celkem 13 440 Kč včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad ve výši 2 822,40 Kč, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Soud nepovažoval vyjádření žalobkyně na výzvu soudu za účelně vynaložený náklad s ohledem na to, že tímto vyjádřením žalobkyně odstraňovala nedostatky v původně podané žalobě a lze tedy spravedlivě požadovat, aby tyto náklady nesla žalobkyně sama. Jejich zaplacení žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).