Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
58 C 123/2022-65
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Adamem Urbańczykem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 11 800 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 400 Kč za dobu od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 7 400 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 478,87 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9 087,44 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 924,65 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % z částky 9 087,44 Kč od datum do datum, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 400 Kč za dobu od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 7 400 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 478,87 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9 087,44 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 924,65 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % z částky 9 087,44 Kč od [datum] do [datum], se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala, aby soud zavázal žalovaného zaplatit jí 11 800 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně - společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, ze které žalovaný řádně neplnil.
2. Dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s příslušenstvím a souhrnným poplatkem ve výši 7 400 Kč v 58 splátkách po 300 Kč týdně, přičemž poslední splátka připadala na den datum. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal závazek splatným dne datum, na který připadala splatnost poslední splátky. Od tohoto dne se dlužná jistina úročí sjednaným smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně a zákonným úrokem z prodlení, jak bylo smluvně ujednáno. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Výše nesplacené jistiny činila k tomuto dni 9 087,44 Kč, dlužné úhrady za služby 2 712,56 Kč (žalovaný do okamžiku postoupení pohledávky uhradil toliko částku ve výši 5 600 Kč). Dále tak žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok z částky 9 087,44 Kč za období od datum do datum ve výši 2 478,87 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 9 087,44 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 9 087,44 Kč za období od datum do datum ve výši 924,65 Kč a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 087,44 Kč od datum do zaplacení.
3. Žalovaný se vyjádřil v podání doručeném soudu dne datum, kdy uvedl, že se v současné době nachází ve výkonu trestu odnětí svobody a žádá o zrušení„ exekuce“, která mu má být daná pouze z důvodu, že nezaplatil částku 11 800 Kč. Žalovaný dále uvedl, že spolupracuje s organizací zabývající se oddlužením.
4. K ústnímu jednání dne datum se dostavila toliko žalobkyně. Žalovaný se nedostavil, když požádal, aby věc byla projednána a rozhodnuta v jeho nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného.
5. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:
6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo soud zjistil, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne datum smlouvu o úvěru s odkazem na § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 58 týdenních splátkách ve výši 300 Kč. Jistina úvěru byla žalovanému poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy.
7. Z karty zákazníka / žádosti o zápůjčku včetně dokladů soud zjistil, že v jednotlivých kolonkách jsou stran žalovaného uvedeny zejména tyto údaje: druh bydlení – nájemník; domácnost – partnerka; zdroj hlavních příjmů – hlavní pracovní poměr (anonymizována dvě slova); finanční situace žadatele – čistý příjem 13 000 Kč a celkem výdaje 7 500 Kč; ověřené dokumenty – pracovní smlouva, výplatní pásky. Listina je opatřena podpisy právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného.
8. Z listiny nazvané„ pronájem bytu“ soud nic nezjistil, když tato je prakticky nečitelná. Obdobně pak z pracovní smlouvy a výplatních lístků soud nemohl zjistit nic pro jejich nečitelnost.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum vč. podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek a následně vyhotovila oznámení o postoupení žalované pohledávky na žalobkyni, kdy toto oznámení bylo zasláno žalovanému dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně dále vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 11 800 Kč.
10. Z předžalobní výzvy ze dne datum vč. podacího lístku z datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dne datum před podáním žaloby.
11. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.
12. Z provedeného dokazování soud vzal za prokázaný následující skutkový stav:
13. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným spolu dne datum uzavřeli smlouvu, kdy se jednalo o tzv. formulářovou smlouvu, kdy se do smlouvy pouze doplnily údaje stran žalovaného (jméno, příjmení, rodné číslo, číslo OP, apod. Žalovaný se dohodl s právní předchůdkyní žalobkyně tak, že mu poskytne v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč, kterou žalovaný vrátí s dalšími poplatky; žalovaný oproti obdržení peněz v hotovosti doposud zaplatil toliko 5 600 Kč; dne datum právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni.
14. Naopak z provedeného dokazování soud nezjistil, že by se žalobkyně v průběhu smluvního vztahu dostatečně zabývala schopností žalovaného úvěr řádně splácet. Žalovaný ve smlouvě pouze uvedl svůj čistý měsíční příjem a své měsíční výdaje, kdy toto tvrzení žalobkyně neověřovala, resp. nebyla schopna toto ověření soudu prokázat pro nízkou technickou kvalitu provedených fotokopií. Žalobkyně v žalobě uvedla (ve znění doplnění žaloby), že úvěruschopnost žalovaného posuzovala pomocí pracovní smlouvy, výplatních pásek a nájemní (podnájemní) smlouvou, tedy, že posuzovala příjmovou a výdajovou stránku žalovaného, toto však z důkazů žalobkyní předložených nevyplývá. Pakliže žalobkyně předložila výplatní pásky žalovaného, nájemní smlouvu a dodatek k pracovní smlouvě, toliko z těchto listin, jež byly soudu předloženy v téměř nečitelném rozlišení, nelze dospět k pozitivnímu závěru o tom, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Nelze tudíž mít za prokázané zkoumání tzv. příjmové stránky žalovaného. Výdajová stránka žalovaného pak nebyla doložena vůbec.
15. První výzvou k plnění, jejíž odeslání žalovanému vzal soud za prokázané, bylo oznámení o postoupení pohledávky. To bylo žalovanému odesláno dne datum.
16. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovaným podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) jako vztah ze smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ z.s.ú.“). Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z.s.ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Ostravě, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ale též nález Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález). Smlouva je již jen z tohoto důvodu absolutně neplatná (§ 86 a § 87 odst. 1 z. s. ú., § 580 odst. 1 o. z.).
17. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a podle § číslo odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je žalovaný povinen toto obohacení v celkovém rozsahu 4 400 Kč vrátit (žalobkyně předala žalovanému v hotovosti 10 000 Kč a žalovaný doposud žalobkyni uhradil 5 600 Kč). Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, která mu byla doručena dne 18. 12. číslo podle § 573 o. z., za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalovaného třetí pracovní den po odeslání, přičemž žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od doručení výzvy, dostal se tak do prodlení dne datum a žalobkyně tak má podle § 1970 o. z. právo na úroky z prodlení z dlužné částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I., přičemž lhůta splatnosti byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.).
18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého plně procesně úspěšnému žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalovanému podle obsahu spisu a jeho vlastního vyjádření žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.