Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 152/2022-27
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Marií Miczkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 15 414,95 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 15 414,95 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 15 414,95 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, ve výši 7,50 % ročně za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8,00 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9,00 % ročně za dobu od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9,00 % ročně za dobu od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,50 % ročně za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 a za dobu od 1. 1. 2022, trvá-li prodlení, až do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla sedm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repooperace ČNB vyhlášené ve Věstníku ČNB a platné vždy k prvému dni příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 15 414,95 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 15 414,95 Kč ve výši 7,05 % ročně za dobu od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, ve výši 7,50 % ročně za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8,00 % ročně za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % ročně za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9,00 % ročně za dobu od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ve výši 9,00 % ročně za dobu od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25 % ročně za dobu od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,50 % ročně za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 a za dobu od 1. 1. 2022, trvá-li prodlení, až do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla sedm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repooperace ČNB vyhlášené ve Věstníku ČNB a platné vždy k prvému dni příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 15 414,95 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 15 414,95 Kč za dobu od 2. 7. 2015 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále jen původní věřitel) a žalovaným byla dne 11. 5. 2009 uzavřena smlouva o půjčce číslo (dále též jako smlouva), na základě které původní věřitel poskytl žalovanému půjčku ve výši 17 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným souhrnným poplatkem ve výši 12 512 Kč v pravidelných 54 týdenních splátkách po 544 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Žalovaný však v rozporu se smlouvou nehradil splátky řádně a včas, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Půjčka byla zesplatněna ke dni poslední splátky půjčky. Žalovaný na dluh uhradil částku 14 097,05 Kč, poté již neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015 a následně dne 14. 9. 2018. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině půjčky částku 15 414,95 Kč.
2. Vzhledem k tomu, že žalobce je zahraniční právnickou osobou, zabýval se soud nejprve otázkou, zda český soud má právo rozhodnout v této věci a dále pak podle kterého právního řádu bude věc posouzena a rozhodnuta. Pravomoc českých soudů je dána na základě čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Vzhledem k tomu, že žalovaný má místo trvalého bydliště v České republice, a to v obvodu Okresního soudu v Karviné, byla věc posouzena a rozhodnuta Okresním soudem v Karviné, a to podle českého právního řádu s ohledem na skutečnost, že smlouva o půjčce byla uzavřena podle českého právního řádu a realizována na území České republiky.
3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Žalovaný namítal, že nemá vůbec tušení, o jaký dluh se jedná, protože v roce 2009 žádnou půjčku ve výši 17 000 Kč u spol. právnická osoba neuzavřel. Vznesl námitku pravosti podpisu na listině a obsahové správnosti listiny. Namítal, že to sice vypadá jako jeho podpis, ale může to být zfalšované. Domníval se, že smlouvu o půjčce vypsal a uzavřel jeho syn jméno celé jméno žalovaného, že to všechno vymysleli jeho syn a manželka, protože všechny takové špatnosti dělal jeho syn jméno a jeho manželka za jeho zády a on o ničem nevěděl. Dále uvedl, že má více dluhů z různých úvěrů a půjček, o dluzích nemá přehled, myslí si, že dluží asi 300 000 Kč, některé dluhy jsou mu strhávány exekučně ze starobního důchodu a dva dluhy, která má u spol. příjmení jméno a právnická osoba splácí v pravidelných splátkách, protože mu tato společnost poslala domů nějaké listiny a na základě těch listin platí splátky, o čemž dokládá potvrzení o vkladu na účet od spol. právnická osoba, přičemž platby jsou zasílány s variabilním symbolem číslo nebo variabilním symbolem číslo O svých dluzích nemá přehled, nikdy se o to nestaral a všechno vyřizuje jeho manželka, které v tomto uvěřil.
4. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobce, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
5. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o půjčce číslo ze dne 11. 5. 2009, Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 včetně přílohy – detailu postupované pohledávky, Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2015 včetně poštovního podacího archu ze dne 30. 7. 2015, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 9. 2018 včetně poštovního podacího archu ze dne 19. 9. 2018, výpisu z obchodního rejstříku žalobce a z Výzvy před podáním žaloby ze dne 15. 2. 2022 včetně poštovního podacího archu ze dne 17. 2. 2022, soud zjistil následující skutkový stav věci:
Smlouva o půjčce číslo byla uzavřena dne 11. 5. 2009 mezi původním věřitelem a fyzickou osobou označenou jménem a rodným číslem žalovaného, místem uzavření smlouvy byla obec, Česká republika. Pohledávka ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 11. 5. 2009 byla právním předchůdcem žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dne 14. 9. 2018. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 15. 2. 2022 k úhradě dluhu.
6. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen občanský zákoník) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
7. S ohledem na žalovaným řádně vznesenou námitku pravosti podpisu a námitku obsahové správnosti soukromé listiny dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
8. I když žalobce tvrdil, že mezi právním předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne 11. 5. 2009 uzavřena smlouva o půjčce, tato skutečnost nebyla v řízení prokázána. Žalovaný u jednání dne 11. 7. 2022 namítal pravost podpisu a obsahovou správnost listiny (smlouvy o půjčce). K těmto námitkám a rozhodným skutečnostem o věci samé neoznačil žalobce do skončení prvního jednání ve věci žádné důkazy.
9. Jak již judikoval Nejvyšší soud ČR v případě, kdy účastník popře pravost, resp. správnost soukromé listiny, pak platí, že účastníka, který tuto listinu předložil k důkazu, stíhá důkazní povinnost a břemeno důkazní; tento účastník tedy nese procesně nepříznivé následky toho, že se v řízení nepodaří prokázat pravost či správnost soukromé listiny. U soukromých listin je třeba rozeznávat jejich pravost (tedy skutečnost, že soukromá listina pochází od toho, kdo je v ní uveden jako vystavitel) a správnost (pravdivost). Popírá-li vystavitel pravost listiny, leží důkazní břemeno ohledně pravosti na tom účastníkovi, který ze skutečností v listině uvedených pro sebe vyvozuje příznivé právní důsledky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2006 č. j. 33 Odo 988/2004).
10. Soud přitom nemohl žalobce poučit o následcích neunesení břemene důkazního ve vztahu k těmto skutečnostem podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., neboť soudního jednání se žalobce ani jeho právní zástupce nezúčastnili. Neunesení důkazního břemene má pro účastníka vážné důsledky, a to vynesení rozhodnutí v jeho neprospěch. Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z toho důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Závěr o tom, že účastník řízení neunesl důkazní břemeno, lze učinit jen tehdy, jestliže soud řádně a úplně provedl všechny důkazy, které účastník označil k prokázání svého tvrzení. Z důvodu neunesení důkazního břemene lze rozhodnout v neprospěch účastníka současně pouze tehdy, jestliže zhodnocení důkazů, které byly za řízení provedeny (§ 120 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), neumožňuje soudu přijmout závěr ani o pravdivosti tvrzení účastníka, ani o tom, že by bylo nepravdivé (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2006 č. j. 33 Odo 988/2004).
11. Jelikož žalobce neunesl břemeno důkazní o skutečnostech rozhodných pro posouzení žaloby, soud uzavřel, že žalovaný smlouvu o půjčce neuzavřel, a proto není povinen zaplatit dluh z této smlouvy vzniklý. Soud s ohledem na uvedený závěr žalobu zamítnul.
12. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust.
§ 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovaný se však náhrady nákladů řízení výslovně vzda, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).