Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
21 C 152/2022-31
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 230 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 630 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 132,55 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 600 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 49,45 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 684,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 630 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 132,55 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 600 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 49,45 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 684,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 9. 2. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 230 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tato částka představuje neuhrazené pojistné za období od 7. 11. 2020 do 12. 2. 2021, které byl žalovaný povinen platit žalobkyni podle pojistné smlouvy číslo o pojištění za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky Volkswagen, registrační značka, uzavřené dne 7. 5. 2020. Pojistná smlouva byla uzavřena prostřednictvím dálkové komunikace a k jejímu uzavření došlo zaplacením prvního pojistného. První pojistné bylo ve výši 1 543 Kč a pojistné období bylo sjednáno čtvrtletní. Pojistná smlouva zanikla ke dni 12. 2. 2021 z důvodu neplacení pojistného. Žalovaný dluží žalobkyni pojistné ve výši 2 230 Kč, kdy součástí žalované částky jsou i paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného v částce 600 Kč. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní upomínky, která mu byla dne 25. 8 2021 zaslána doporučeně na poslední známou adresu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, a žalobkyně již při podání žaloby souhlasila s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. , vyzval soud žalovaného, aby se vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalovaný se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřil, soud tedy ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání.
4. Pokud se jedná o skutková zjištění ve věci samé, má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dle návrhu ze dne 7. 5. 2020 pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky Volkswagen, registrační značka, které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného jako pojistníka hradit žalobkyni pojistné v částce 6 171 Kč ročně, splatné ve čtvrtletních splátkách ve výši 1 543 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a počátek pojištění byl sjednán na den 7. 5. 2020. Z bilance pojistné smlouvy je zřejmé, že žalovaný žalobkyni uhradil žalobkyni na první pojistné období od 7. 5. 2020 do 6. 8. 2020 částku 1 543 Kč (dne 19. 5. 2020) a na pojistné období od 7. 8. 2020 do 6. 11. 2020 částku 1 543 Kč (dne 31. 8. 2020), na pojistné období od 7. 11. 2020 ji neuhradil ničeho. Pojistné za pojistné období od 7. 11. 2020 do 11. 2. 2021 vyčíslila žalobkyně částkou 1 630 Kč, částka 600 Kč (2 x 300 Kč) představuje náklady vymáhání. Upomínkou žalobkyně ze dne 21. 12. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného pojistného ve výši 1 543 Kč a nákladů spojených s vymáháním 300 Kč do 11. 2. 2021 s upozorněním, že nebude-li ve stanovené lhůtě dluh uhrazen, pojištění tímto dnem zanikne; upomínku žalovaný dle předložené kopie dodejky převzal dne 29. 12. 2020. Pojištění sjednané shora uvedenou smlouvou zaniklo dnem 11. 2. 2021 z důvodu nezaplacení pojistného, o čemž byl žalovaný informován dopisem žalobkyně ze dne 24. 2. 2021; současně byla uvedeným dopisem vyzván k úhradě nedoplatku pojistného a dlužných nákladů spojených s vymáháním pojistného v částce 1 930 Kč. Upomínkou žalobkyně ze dne 22. 3. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 2 230 Kč. Předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 25. 8. 2021, která byla žalovanému zaslána doporučeně v den jejího vyhotovení, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 2 230 Kč a nákladů za právní zastoupení ve výši 3 146 Kč, a to do 15 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně soudu dále předložila Sazebník vybraných poplatků, který není podepsán žádnou ze smluvních stran, nadto neobsahuje ani žádnou položku, za kterou by byla žalobkyní jako náklady na vymáhání účtována částka 300 Kč.
5. Po právní stránce byl žalobou uplatněný nárok soudem posouzen zejména podle ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku .
6. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky Volkswagen, registrační značka, s počátkem pojištění dne 7. 5. 2020. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 7. 11. 2020, a to ani přes písemnou upomínku žalobkyně, v níž byla současně upozorněn na možnost zániku pojištění pro neplacení pojistného. Pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného dne 11. 2. 2021, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a byl vyzván k úhradě dlužného pojistného. Vzhledem ke skutečnosti, že dluh má být splněn řádně a včas a žalovaný tak neučinil, uložil mu tedy soud povinnost žalobkyni dlužné pojistné ve výši 1 630 Kč zaplatit.
7. Žalobkyni dále dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení z částky dlužného pojistného ve výši uvedené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Žalobkyně svůj požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení omezila obdobím od 13. 2. 2021 do 9. 2. 2022, přičemž je zcela nepochybné, že tento požadavek žalobkyně je (ve vztahu k úroku z prodlení z dlužného pojistného) oprávněný, neboť v uvedené období byl žalovaný v prodlení s úhradou již celé dlužné částky pojistného. Za uvedené období pak činí kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částku 132,55 Kč, když tuto soud vypočetl z částky dlužného pojistného 1 630 Kč, a tuto částku kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení tedy uložil žalovanému uhradit.
8. Pokud se jedná o žalobkyní uplatněnou částku 600 Kč představující dle tvrzení žalobkyně paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného, soud v tomto rozsahu žalobě nevyhověl, a to s odkazem na nález Ústavního soudu ČR č. j. I. ÚS 3512/2011 ze dne 11. 11. 2013 Smluvní vztah žalobkyně a žalovaného založený pojistnou smlouvou ze dne 7. 5. 2020 je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu ust. § 1810 a násl. občanského zákoníku , na který je třeba aplikovat principy spotřebitelské ochrany dle příslušných ustanovení soukromého práva. V souladu s těmito principy pak soud považuje žalobou uplatněný poplatek ve výši 600 Kč za neplatně ujednaný, když ve své podstatě se jedná o smluvní pokutu, přičemž povinnost zaplatit smluvní pokutu je obsažena toliko v pojistných podmínkách žalobkyně (resp. měl by vyplývat ze sazebníku, který vyhotovila sama žalobkyně, avšak v předloženém sazebníku tento poplatek není obsažen), nevyplývá ze smlouvy samotné, což je v rozporu právě i se závěrem Ústavního soudu ČR, který vyslovil ve shora uvedeném nálezu, kde mimo jiné uvádí, že obchodní podmínky nesmějí sloužit tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (např. rozhodčí doložka či ujednání o smluvní pokutě); pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Z popsaných důvodů tedy soud žalobu co do částky 600 Kč včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z této částky za období od 13. 2. 2021 do 9. 2. 2022 zamítl.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 684,90 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu ve věci samé - žaloba) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. Náhrada nákladů řízení pak nebyla žalobkyni přiznána v plné výši, ale v poměru 46 % z celkové částky nákladů řízení, tedy v částce 684,90 Kč, jak je již uvedeno výše, neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná v poměru 73 % a v poměru 27 % byl ve věci úspěšný žalovaný. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně pak soud ještě uvádí, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.
10. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, proto soud uložil žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
11. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.