Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
12 C 103/2022-28
název soudu rozhodl samosoudcem celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, úrok ve výši 21,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do datum.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka, k rukám titul jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], úrok ve výši 21,99 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum].</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum, doplněnou podáním ze dne datum, se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum, úrokem 21,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,25 %. Žalobu odůvodnila tím, že aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, která byla uzavřena mezi žalobkyní a společností právnická osoba, IČO. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum Smlouvu o anonymizováno produktech a službách na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bankovní produkty a služby. Nedílnou součástí Smlouvy byly VOP a anonymizováno KKÚ s jejichž obsahem se žalovaný seznámil a souhlasil. V uvedené smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. bankovní účet specifikovaný v dispozicích ke smlouvě, jež jsou její nedílnou součástí. Dále se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr anonymizováno, kterým umožnila žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše Povoleného úvěrového limitu ve výši částka sjednaného v aktuálních anonymizováno ke smlouvě Žalovaný se zavázal dodržet Měsíční kreditní příjem a Kreditní období na běžném účtu a nepřekročit Povolený limit. Žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a převedla dne datum aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu částka na nově zřízený úvěrový účet č. bankovní účet, a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, což právní předchůdkyně žalobkyně písemně oznámila žalovanému, včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaný však ani přesto svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Z tohoto důvodu využila právní předchůdkyně žalobkyně svého práva a prohlásila v souladu s Produktovými podmínkami úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni datum. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni na jistině částku částka, smluvní poplatky ve výši částka a úroky z prodlení. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil. Neučinil tak ani poté, co jej žalobkyně vyzvala k zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování zjistil soud z jednotlivých důkazů následující skutečnosti: společnost právnická osoba („ Banka“) se na základě smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne datum zavázala vést žalovanému („ Klientovi“) platební účet pro vedení platebního styku a umožnit Klientovi vkládání nebo výběr hotovosti nebo převody peněžních prostředků z/na tento bankovní účet. Dle dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách se příjmení a Klient dohodli, že příjmení umožní Klientovi v rámci produktu Flexikredit přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše Povoleného limitu ve výši částka a žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem 50% povoleného limitu, když úroková sazba byla dohodnuta ve výši 21,99% ročně. (Ze smlouvy o bankovních produktech a službách a z Dispozic k této smlouvě). Dopisem ze dne datum měla příjmení žalovanému oznámit, že vzhledem k jeho prodlení v plnění smluvních ujednání činí jeho dluh na úvěrovém účtu částku částka, kterou má žalovaný uhradit nejpozději dne datum. K dopisu nebyl předložen podací lístek, ani jiný doklad o jeho odeslání (z Oznámení ze dne datum). Podle výpisu z úvěrového účtu byl jeho počáteční zůstatek ve výši částka, a to k datu datum, což byl dluh na jistině i ke dni datum (z výpisu z úvěrového účtu). Žalovaný v řízení netvrdil, že by jakoukoliv část dluhu žalobkyni či Bance zaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum (Ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, z podacího lístku). Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván před podáním žaloby k úhradě dluhu ve výši částka a to do 7 dnů; výzva byla odeslána dne datum (z předžalobní výzvy k plnění, z podacího archu).
4. Žalobkyně k výzvě soudu v rámci zjišťování, zda zkoumala úvěruschopnost žalovaného, předložila potvrzení o výši příjmu žalovaného, z něhož vyplývá, že průměrný měsíční čistý příjem žalovaného za poslední tři měsíce od data datum činí částka. Z předložené žádosti o povolení debetního zůstatku pak vyplývá, že žalovaný prohlásil, že celkový čistý měsíční příjem jeho domácnosti činí částka, a že má jedno vyživované dítě, je ženatý a bydlí ve vlastním domě/bytě. Ostatní životní náklady uvedl žalovaný jako částka. příjmení zároveň zjistila, že žalovaný má dosavadní interní splátky částka a externí splátky ve výši částka (z interních informací banky).
5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi příjmení (poskytovatelem úvěru, věřitelem) a žalovaným dne datum, soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi poskytovatelem úvěru a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018).
13. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.
14. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že příjmení (poskytovatel úvěru) prověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládalo cit. ve smyslu ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. K uvedeným tvrzením žalobkyně předložila pouze potvrzení o příjmu žalovaného a žádost o poskytnutí kontokorentu. Žalobkyně přitom ani netvrdila, zda poskytovatel úvěru zkoumal (další) poměry žalovaného, když výše příjmu spotřebitele bez zjištění jeho dalších poměrů (např. výše nutných výdajů, např. hypotéky, náklady na bydlení apod.) nemůže být dostačujícím údajem při posouzení toho, zda spotřebitel bude schopen předmětný dluh splácet, a to zvláště za situace, kdy žalovaný tvrdí nulové výdaje, byly u něj zjištěny splátky dalších úvěrů a tvrzený celkový příjem domácnosti žalovaného nebyl poskytovateli úvěru nijak doložen. Pokud se tedy poskytovatel úvěru spokojil s potvrzením o výši příjmu a nijak nezkoumal výdaje žalovaného, resp. se spokojil pouze s prohlášeními žalovaného o jeho výdajích, které jsou zjevně nepravdivé, má soud za to, že neposuzoval podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohl dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. S ohledem na shora popsané má soud za to, že poskytovatel úvěru poskytl spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni nelze plnění z titulu smlouvy přiznat. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena podle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a násl. OZ.
16. příjmení soud zjistil výši bezdůvodného obohacení dle shora uvedeného právního závěru, bylo třeba odečíst částku již zaplacených finančních prostředků od poskytnutých prostředků. Protože z výpisu z úvěrového účtu vyplývá výše úvěrové jistiny částka (žalovaný přitom ani netvrdil, že by čerpal kontokorent v nižší výši), na kterou nebylo uhrazeno nic, činí dlužná výše bezdůvodného obohacení částka, které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni spolu s úrokem z prodlení od datum (žalobkyně prokázala odeslání první výzvy k zaplacení dluhu až předžalobní výzvou ze dne datum, přičemž v rámci fikce doručení dle ust. §573 občanského zákoníku byla zásilka s výzvou žalovanému doručena třetí pracovní den, tedy dne datum; lhůta k plnění byla dle výzvy sedmi denní, proto dnem, kdy mohl žalovaný nejpozději plnit, byl datum; ode dne následujícího je pak žalovaný v prodlení s plněním předmětné částky; zde soud poznamenává, že odeslání výzvy ze dne datum nebylo v řízení prokázáno
a oznámení o postoupení pohledky zase neobsahovalo výzvu k plnění). Soud tedy žalobu zamítl v části, v níž dle právních závěrů uvedených shora vyplývalo plnění ze smlouvy, a rovněž v části úroku z prodlení přesahující úrok z prodlení, jež byl žalobkyni přiznán.
17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.), podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyni, která byla v řízení úspěšná, proto soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši částka, přičemž tato částka představuje 60 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis návrhu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, lze rozhodnutí vykonat.