Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 51/2022-53

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Doubkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 2.580 Kč / úvěr

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 2.580 Kč s úroky ve výši 750,21 Kč, se zákonnými úroky z prodlení ve výši 265,55 Kč, s úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1.987,09 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 1.987,09 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 2.580 Kč s úroky ve výši 750,21 Kč, se zákonnými úroky z prodlení ve výši 265,55 Kč, s úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1.987,09 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 1.987,09 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 2.580 Kč s příslušenstvím (1.987,09 Kč jistina, 592,91 Kč služby) jako zůstatku dluhu ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru z 5. 5. 2017 číslo která byla uzavřena společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným, přičemž pohledávky za žalovaným byly na žalobkyni postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019.

2. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle , , ve znění pozdějších předpisů.

3. Soud dospěl ke skutkovému závěru:

A) Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 25. 3. 2017 číslo má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 7.000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit ve formě 58 týdenních splátek po 210 Kč včetně poplatku ve výši 5.180 Kč (1.400 Kč poplatek za administrativní činnost, 980 Kč úrok, 2.800 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek), RPSN byla vyjádřena 195 %. Žalovaný podpisem smlouvy potvrzoval převzetí částky 7.000 Kč na základě uvedené smlouvy. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně částku 9.600 Kč.

B) Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, jak je zřejmé z karty zákazníka / žádost o zápůjčku z 25. 3. 2017. Žalovaný žil v bytě jako nájemce s partnerkou, neměl vyživovací povinnost. Jeho zaměstnavatelem byl Secus Dienstleistung, Chemnitz (pracoval jako dělník od číslo), zaměstnání bylo telefonicky ověřeno. Žalovaný měl příjem 9.450 Kč, další příjem (výživné, příjmy z pronájmu atd.) byl 6.000 Kč, jeho výdaj na bydlení byl 6.500 Kč, další osobní výdaje 4.000 Kč měsíčně, použitelný příjem činil 4.950 Kč. Příjem žalovaného byl ověřen z výplatních pásek, bankovních výpisů a z pracovní smlouvy.

C) Oznámením o postoupení pohledávky z 29. 11. 2019 s podacím lístkem z 13. 12. 2019 a smlouvou o postoupení pohledávky z 29, 11, 2019 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně oznámil postoupení pohledávek žalovanému.

D) Předžalobní upomínkou z 30. 4. 2020, odevzdanou k poštovní přepravě podle podacího lístku dne 30. 4. 2020, má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovaného o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby a stanovila lhůtu k úhradě dluhu do 7. 5. 2020. Podle podacího lístku byla výzva odeslána dne 1. 5. 2020.

E) Přehledem parametrů půjčky má soud za prokázané, že žalovaný uhradil částku 9.600 Kč.

4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle z. č. (dále jen „“) smlouvou o zápůjčce přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

6. Podle § číslo k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

7. Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

8. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla 19. 8. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení , na jejichž základě právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému v hotovosti finanční prostředky ve výši 7.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto úvěr splácet týdenními splátkami stanovenými smlouvami, a to včetně smluvního úroku a poplatků. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně nesplnil a uhradil pouze 9.600 Kč. Pohledávku, jež je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni platně postoupena shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s  a násl. .

11. Právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost dostatečně ve smyslu , odst. 2 z. č. Informace od žalovaného byly ověřeny listinami (předloženými žalovaným).

12. Ujednání smlouvy o smluvním úroku a poplatku musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz a násl. ) národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

13. Pokud jde o posouzení vyváženosti smluvních podmínek, pak základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení a násl. , která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek a zakázaných ujednání (zneužívajících klauzulí) obsahuje . Oproti příloze směrnice ustanovení mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen , ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou nemá žádné účinky, protože se k němu dle nepřihlíží (žalovaná se tohoto ujednání nedovolává).

14. Soud zvažoval, zda smlouvy o úvěru jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. a nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. (dostupné na webová adresa). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokut 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

15. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaných smluv o úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může výrazně převyšovat částku poskytnutou. Soud zohlednil při svých úvahách, že RPSN dle smlouvy činí 195 %, celkové náklady spotřebitelského úvěru činí 74 % poskytnuté jistiny úvěru při (o něco delší než) roční době splatnosti a jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost jednotlivých ujednání smlouvy vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením pouze nepřihlížet dle , je třeba smlouvu vyhodnotit jako neplatnou dle , (pro rozpor s dobrými mravy dle ).

16. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. . Protože žalovaný uhradil částku 9.600 Kč, ale byla mu poskytnuta částka 7.000 Kč, bylo právnímu předchůdci žalobkyně již plnění (podle neplatné smlouvy) vráceno, a tedy požadavek žalobkyně není důvodný.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ). Proti výroku III. je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto rozsudku u Okresního soudu v Karlových Varech.