Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
41 C 42/2021-113
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Jakubíčkem jako samosoudcem ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
zastoupenému opatrovnicí příjmení jméno příjmení, advokátkou
sídlem adresa
o zaplacení 66 947,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 66 947,50 Kč se 17,90 % úrokem ročně z částky 60 412,45 Kč od 7. 12. 2017 do zaplacení, jakož i 8,05 % úrok z prodlení ročně z částky 60 412,45 Kč od 7. 12. 2017 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 27 362 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 66 947,50 Kč se 17,90 % úrokem ročně z částky 60 412,45 Kč od 7. 12. 2017 do zaplacení, jakož i 8,05 % úrok z prodlení ročně z částky 60 412,45 Kč od 7. 12. 2017 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 27 362 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalované mu byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 66 947,50 Kč s příslušenstvím, uvedeným ve výroku I. rozsudku. Uvedeného plnění se žalobce domáhal z titulu neuhrazeného dluhu podle smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s právnická osoba dne 19. 9. 2015, jako smlouvu o Půjčce na kliknutí pod číslo. Na základě ní čerpal od banky finanční prostředky ve výši 100 000 Kč. Ty se zavázal splatit v 36 měsíčních splátkách. Žalobce uvedl, že žalovaný porušoval své povinnosti, proto mohlo dojít k zesplatnění úvěru. K tomu došlo k datu 19. 10. 2017. Zároveň je zjevné, že žalovaný dluží žalobci i kapitalizované úroky a úroky z prodlení ve výši 5 321,84 Kč a 1 213,21 Kč, které dále rozepsal ve svých skutkových tvrzeních a s odkazem na výpis z účtu pohledávky se týkající. Pohledávku za žalovaným žalobce nabyl do svého majetku na základě postupních smluv. Je tak oprávněný nárok u soudu uplatnit.
2. Jelikož se žalovaného nepodařilo řádně obeslat na soudu známé adresy, byl mu k ochraně jeho práv a zájmu ustanoven opatrovník (§ 29 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen „o. s. ř.“), který k věci uvedl, že s žalobou nesouhlasí a navrhnul, aby byla jako nedůvodná zamítnutá. Opatrovník žalovaného zdůraznil, že ze strany žalobce nebylo postupováno řádným způsobem, neboť bylo žalovanému doručováno řádným způsobem a pohledávka uplatněná v tomto řízení se tak nemusela stát splatnou.
3. Soud ve věci provedl dokazování, na základě kterého zjistil následující skutkový stav věci.
4. Ze smlouvy o Půjčce na kliknutí pod číslo vyplývá, že ji žalovaný uzavřel s právnická osoba, a to dálkovým způsobem, přičemž jistina pohledávky ve výši 100 000 Kč měla být žalovanému připsaná. Splácená měla být v 36 měsíčních splátkách po 3 610,23 Kč, při úrokové sazbě 17,90 % p. a. Strany si sjednaly i další práva a povinnosti. Mimo jiné si ve smlouvě sjednaly i důvody, pro které by se dluh mohl stát předčasně splatným. To vyplývá i z jejího čl. 11 a 12.
5. Všeobecné produktové podmínky, které se rovněž staly nedílnou součástí smlouvy, obsahují i ujednání týkající se možnosti doručování zásilek na adresu (čl. 7 všeobecných podmínek), kterou označil klient či žalovaný s tím, že i ve vztahu k doručení je povinen učinit taková opatření, aby mu bylo možné řádně zásilku doručit.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek (č. l. 35 spisu) č. 2015 /05/23 včetně její přílohy vyplývá, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z právnická osoba na právnická osoba, a.s., o čemž byl žalovaný informován dopisy zaslanými mu na adresu v České republice i v zahraničí. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z prosince 2017 (č. l. 41 spisu) vyplývá, že anonymizováno právnická osoba pohledávku za žalovaným, ale i mnohé další pohledávky postoupil do majetku společnosti právnická osoba, což je zjevné. Z oznámení o postoupení pohledávky, ať již učiněné ze strany společnosti právnická osoba či I- právnická osoba vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno, a to jak na adresu v České republice, ulice a číslo, tak i na adresu do Belgie, že došlo k postupnému postoupení pohledávky.
7. Z obsahu spisu je seznatelné, že žalovaný byl, opět na výše uvedené adresy, informován ze strany právnická osoba dne 19. 10. 2017 o tom, že z důvodu porušování povinností ve smyslu ustanovení čl. 12, písm. b) produktových podmínek pro osobní úvěry, prohlašuje zbylé čerpané finanční prostředky za okamžitě splatné.
8. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Co se této věci týká, tak k té soud po provedeném dokazování uvádí, že žaloba byla podána důvodně. Proto jí bylo možné v plném rozsahu vyhovět. Prokázané bylo, že mezi právním předchůdcem žalobce a společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřená platná smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku (nazvaná Půjčka na kliknutí), na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 100 000 Kč, které se žalovaný zavázal žalobci průběžně splácet. Ze smlouvy samotné, ale i z výpisu z účtu je jasné, že byly deponovány na jeho účtu ze strany příslušné banky, ale i jak je žalovaný postupně splácel. Až v dubnu 2017 došlo k porušení povinnosti ze strany žalovaného, neboť jednotlivé splátky nebyly hrazeny důsledně. Proto věřitel/poskytovatel úvěru dne 19. 10. 2017 rozhodl o okamžitém zesplatnění úvěru. To odpovídá nejenom obsahu smlouvy, ale i produktovým podmínkám a všeobecným podmínkám, když žalovaný byl řádně obesílán na adresu, kterou stanovil a uvedl ve smlouvě.
10. Soud nemá za to, že by původní věřitel postupoval nějak neopatrně, že by situaci ohledně doručování či výše úvěru, anebo úvěruschopnosti jakkoliv podcenil, neboť žalovaný jednoznačně prokázal, že je schopný splácet úvěr a po dlouhou dobu tak i činil a byl pro věřitele kontaktní. Pokud se žalovaný se následně stal nekontaktním, nemůže toto jeho chování způsobit, že by věřiteli nemohla být pohledávka vůči žalovanému přiznána, když ta se do majetku žalobce dostala na základě řádných a platných postupních smluv (§ 1879 a násl. občanského zákoníku). Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému také dáno řádně na vědomí, a to jak na adresu v České republice, tak i v zahraničí. Uvedeným úhlem pohledu má soud za to, že žalobce prokázal, že se tak stalo v souladu s právem, a že je oprávněný uvedenou pohledávkou disponovat.
11. Výše pohledávky prakticky rozporována nebyla a výpisy z účtu bylo také prokázané, že v řízení uplatněný nárok odpovídá uvedeným listinným důkazům. Rovněž bylo dodržené ujednání o zesplatnění úvěru v souladu se smluvní dokumentací. Soud v průběhu řízení neshledal nic, co by vedlo k tomu závěru, že by bylo možné žalobu zamítnout, neboť věřitel právnická osoba i následující majitelé pohledávek postupovali vůči žalovanému standardním způsobem. Proto bylo možné nároku v plné výši vyhovět a přiznat žalobci nejen jistinu dluhu, ale i úroky z prodlení, neboť se žalovaný do prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku dostal. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ani výše sjednaného úroku nevybočuje z běžné úrokové míry a nepoškozuje žalovaného, a to ani pohledem ustanovení § 1810 a násl. občanského zákoníku. Porušení zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru soud rovněž neshledal.
12. Dále je vhodné uvést, že zdejší soud je soudem pravomocným (mezinárodně příslušným) danou věc posoudit, neboť pohledem obsahu ustanovení čl. 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 1215/2012, nejde v této věci o případ, na který by čl. 17 mohl být aplikován, a který by příslušnost soudů ČR vylučoval. Mezinárodní příslušnost/pravomoc soudů České republiky byla dána, a to v souladu s ustanovením čl. 7, bod 1), písm. b) odrážka druhá. Ve prospěch tohoto postupu svědčí i rozhodnutí Nejvyššího soudu v právní věci sp. zn. 32 Cdo 1318/2011, které byť se týkalo nařízení Brusel I., je, pro identické znění jeho článků, platné a použitelné i pro nařízení Brusel I. bis, které soud na věc aplikuje.
13. Závěrem soud uvádí, že i možnost ve věci ustanovit opatrovníka splňuje podmínku ustanovení § 29 o. s. ř. a rovněž vyplývá z rozhodnutí ve věci C – 327/10 právnická osoba proti jméno jméno příjmení, odst. 40, ve kterém bylo jasné uvedené, že„ smyslem ochrany věřitele v případě nemožnosti lokace žalovaného, tedy dlužníka je i skutečnost, že žalobce nemůže být zbaven práva na soudní ochranu a nemůže doplácet na to, že žalovaný nespolupracoval, když nesdělil další adresu, kam by mohl být obesílán. Proto bylo možné i v této věci žalované ustanovit k ochraně jejich práv a zájmů opatrovníka z řad advokátů. Celý proces rozhodování o uplatněném nároku tak odpovídal nejenom evropskému nařízení, českému právnímu řádu. Ten byl aplikován jak pro učiněnou volbu práva ve sjednané smlouvě, tak podpůrně i v důsledku existence čl. 4 nařízení Řím I. Pro vše výše uvedené mohlo být rozhodnuto tak, jak je to uvedené ve výroku I. rozsudku.
14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §142 odst. 1) o. s. ř. tak, že byly přiznány ve věci úspěšnému žalobci. Náklady řízení představuje uhrazený soudní poplatek ve výši 2 678 Kč, jakož i náhrada za poskytnuté právní služby, a to za převzetí věci a sepis žaloby, předžalobní výzvu, vyjádření se k věci ze dne a za účast u jednání Kč (§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), když výše odměny za jeden úkon právní služby činí 3 780 Kč. Dále žalobci náleží 5 paušálů po 300 Kč (§ 11 a § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.) za tytéž úkony právní služby, jakož i účtované DPH z poskytnutých právních služeb ve výši 4 284 Kč Celkem 27 362 Kč.
Poučení:
Proti rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným soudním rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu tohoto rozhodnutí nebo exekuce.