Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 44/2022-17
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Hočkem ve věci
žalobce příjmení právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa žalobkyně,
právně zastoupeného JUDr. jméno příjmení, advokátem,
se sídlem adresa,
proti
žalovanému celé jméno žalovaného, rodné číslo
bytem adresa
o zaplacení 8 060,05 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 060,05 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 6 260,05 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, s 21,99 % úrokem z částky 6 260,05 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 397,32 Kč vzniklých zákonnou sazbou ročně z částky 6 260,05 Kč od 11. 6. 2020 do 28. 1. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 060,05 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 6 260,05 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, s 21,99 % úrokem z částky 6 260,05 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 397,32 Kč vzniklých zákonnou sazbou ročně z částky 6 260,05 Kč od 11. 6. 2020 do 28. 1. 2021, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobce se domáhal, aby soud žalovanému uložil zaplatit mu žalovanou částku s příslušenstvím a nahradit mu náklady soudního řízení. Žalobu odůvodnil tím, že společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o bankovních produktech, v jejímž rámci
vedla pro žalovaného běžný účet číslo bankovní účet, v jehož rámci směl žalovaný hospodařit s povoleným kontokorentem, když přečerpání bylo možné do výše povoleného limitu 3 000 Kč. Žalovaný však nehospodařil s finančními prostředky na účtu řádně a v souladu se smlouvou, když sjednanou výši přečerpal a následně neuhradil, pročež přistoupila banka dne 7. 4. 2020 k zesplatnění dluhu, čímž se stal celý dluh splatným. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 6 260,05 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 397,32 Kč, smluvních poplatků za vedení úvěrového účtu 1 800 Kč.
V průběhu řízení soud účastníky řízení vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení uvedené výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí a rozhodne na základě předložených listinných důkazů. Ani jeden z účastníků se k uvedené výzvě nevyjádřil, proto postupoval soud dle § 115a občanského soudního řádu a ve věci rozhodl bez jejího projednání, vycházeje z obsahu žalobcem předložených listinných důkazů.
Po jejich zhodnocení soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 a následujících NOZ, na jejímž základě půjčila banka žalovanému smluvenou finanční částku a ten ji měl včetně úrokového navýšení sjednaným způsobem splácet. Protože tak ale v podstatě nečinil, respektive tak činil jen velmi krátce, banka nesplácení úvěru sankcionovala jeho zesplatněním a od okamžiku zesplatnění se stal úvěr cele splatným. Nicméně, ani potom nebylo na tento dluh ničeho hrazeno. Tato skutečnost byla zjištěna z žalobcem předložených listin. V řízení pasivní žalovaný pak netvrdil, natož neprokazoval, že by došlo k zániku jeho závazku splněním nebo jakkoli jinak.
Aktivní legitimace žalobce k vymáhání dlužné částky soudní cestou byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi původním věřitelem a nynějším žalobcem.
Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši a vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení celé dlužné částky či jiný způsob zániku dluhu. Žalovaný se rovněž zavázal k hrazení poplatků. Ani ohledně tohoto dluhu žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Jelikož soud shledal pohledávku žalobce oprávněnou jak do jistiny, tak do poplatků, stejně tak i pokud jde o úrok z úvěru ve výši 21,99% p.a., zavázal žalovaného uhradit celou pohledávku žalobce. Nárok na přiznání úroku z prodlení z jistiny dlužné částky pak plyne z § 1970 NOZ a vládního nařízení 351/2013Sb.
O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch, a má proto nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč a dále pak náklady právního zastoupení advokátem dle § 14b AT za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč a 21% DPH.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.