Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 148/2022-67
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Grünwaldovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 40 559 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 115 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 22 115 Kč od 29. 3. 2019 do zaplacení a částku ve výši 18 444 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 444 Kč od 10. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 801 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 115 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 22 115 Kč od 29. 3. 2019 do zaplacení a částku ve výši 18 444 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 444 Kč od 10. 9. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 801 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 7. 2. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 40 559 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 4. 7. 2018 uzavřené se společností právnická osoba odebíral na odběrném místě na adrese adresa žalovaného, elektřinu pro potřeby domácnosti. Smluvní strany se dohodly, že cena elektřiny bude určena ceníkem právní předchůdkyně žalobkyně platným pro dané fakturační období. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou za odebranou elektřinu částku 34 325 Kč za období od 23. 7. 2018 do 6. 3. 2019 při spotřebě 8,528 MWh (po odpočtu zaplacených plateb ve výši 7 260 Kč, částku 27 065 Kč). Žalovaným uhrazená částka 4 950 Kč byla započtena na tuto fakturu, takže zbývá zaplatit částku 22 115 Kč. Za další období od 7. 3. 2019 do 22. 8. 2019 byla žalovanému vyfakturována částka 18 444 Kč při spotřebě 4,294 MWh, na tuto fakturu žalovaný nic neuhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků neuhrazením dlužných částek, právní předchůdkyně žalobkyně ukončila smluvní vztah s žalovaným. Dne 13. 10. 2017 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, které na žalobkyni přešly dnem 14. 12. 2021. Předmětem této smlouvy bylo mj. postoupení pohledávek i z této smlouvy. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 21. 12. 2021. Žalovaná částka nebyla dosud žalovaným uhrazena, a to ani přes výzvu žalobkyně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil.
3. Z listinných důkazů, a to ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 4. 7. 2018, z všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny, z ceníku účinného od 1. 7. 2012, z dodatku ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 27. 3. 2020, z dodatku ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2019, z periodické faktury za sdružené služby dodávky elektřiny číslo z mimořádné faktury za sdružené služby dodávky elektřiny – konečný účet číslo z oznámení o postoupení pohledávky z 20. 12. 2021, z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 16. 12. 2021, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, z dílčího předávacího protokolu o postoupení pohledávek číslo z Upomínky – odstoupení od smlouvy ze dne 29. 7. 2019, z upomínky platby za elektřinu ze dne 29. 5. 2019, z předžalobní upomínky ze dne 20. 12. 2021 a z podacího archu učinil následující skutková zjištění:
4. právnická osoba uzavřela s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dne 4. 7. 2018, na základě níž dodávala žalovanému na odběrné místo na adrese adresa žalovaného elektřinu pro potřeby domácnosti. Smluvní strany se dohodly, že cena elektřiny bude určena ceníkem žalobkyně platným pro dané fakturační období. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou za odebranou elektřinu částku 34 325 Kč za období od 23. 7. 2018 do 6. 3. 2019 při spotřebě 8,528 MWh (po odpočtu zaplacených plateb ve výši 7 260 Kč, částku 27 065 Kč). Žalovaným uhrazená částka 4 950 Kč byla započtena na tuto fakturu, takže zbývá zaplatit částku 22 115 Kč. Za další období od 7. 3. 2019 do 22. 8. 2019 byla žalovanému vyfakturována částka 18 444 Kč při spotřebě 4,294 MWh, na tuto fakturu žalovaný nic neuhradil. Dne 13. 10. 2017 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, které na žalobkyni přešly dnem 14. 12. 2021. Předmětem této smlouvy bylo mj. postoupení pohledávek i z této smlouvy. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 21. 12. 2021. Žalovaná částka nebyla dosud žalovaným uhrazena, a to ani přes výzvu žalobkyně.
5. Z provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny odebíral žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na sjednaném odběrném místě elektřinu pro potřeby domácnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou za odebranou elektřinu za období 23. 7. 2018 do 6. 3. 2019 částku 27 065 Kč, z níž po částečné úhradě ve výši 4 950 Kč zbývá uhradit částku 22 115 Kč, za období 7. 3. 2019 do 22. 8. 2019 byla žalovanému vyfakturována částka 18 444 Kč. Dlužná částka nebyla žalovaným dosud uhrazena. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný ani přes výzvy dlužnou částku neuhradil.
6. Podle ust. § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), v platném znění, Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny, délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání závazku, je-li zákazníkem spotřebitel, ujednání o možnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsob oznámení těchto změn; smlouva musí být uzavřena písemně.
7. Podle ust. § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující e zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.
8. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Podle ust. § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
10. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Právní předchůdkyně žalobkyně dodávala na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa žalovaného elektřinu. Za odebranou elektřinu byl žalovaný povinen zaplatit cenu dle ceníku právní předchůdkyně žalobkyně. Této své povinnosti však nedostál, když neuhradil ve shora uvedená období cenu za odebranou elektřinu ve výši 22 115 Kč a ve výši 18 444 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně platně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která je tak nositelem aktivní věcné legitimace. S ohledem na shora uvedené soud žalobě žalobkyně v celém rozsahu vyhověl, tj. včetně úroku z prodlení, na který žalobkyni vzniklo právo, přičemž jeho výše vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění a prodlení nastalo od 29. 3. 2019 s částkou 22 115 Kč a dne 10. 9. 2019 s částkou 18 444 Kč, tj. ode dne následujícího po splatnosti faktur.
12. Lhůtu k plnění stanovil soud žalovanému 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch, účelně vynaložené náklady řízení ve výši 3 801 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. zmocněnci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 623 Kč, odměna advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění ve výši 1 500 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč (viz shora) dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění a 21 % DPH, tj. 378 Kč z odměny a náhrad, když zmocněnec žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, proto mu dle § 137 odst. 3 vzniklo právo na zaplacení daně z přidané hodnoty.
14. Na rozdíl od žalobkyní vyčíslených nákladů řízení má soud za to, že je ve věci třeba uplatnit § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť tarifní hodnota nepřesáhla ve věci částku 50 000 Kč a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru (k pojmu„ podání na ustáleném vzoru“ či též„ formulářová žaloba“ viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 2. 2015, sp. zn. 97 Co 736/2014, nebo též usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. II ÚS 562/15) uplatněném u zdejšího soudu totožnou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (např. sp. zn. 25 C 374/2018, 20 C 89/2019, 16 C 96/2019, 19 C 87/2019, 24 C 390/2018 atd.). Jelikož z celkového posouzení žalobního návrhu vyplývá, že je spíše administrativním úkonem, a žádné znaky vylučující hodnocení podaného návrhu jako„ formulářového“ nebyly shledány, je nutno přistoupit k aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.