Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

35 C 42/2022-41

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Annou Vandákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, příjmení, IČO

sídlem adresa

o zaplacení 243,46 Kč

takto:

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 243,46 Kč, představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 7 112 Kč od 9. 10. 2021 do 4. 3. 2022, se zamítá.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 243,46 Kč, představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 7 112 Kč od 9. 10. 2021 do 4. 3. 2022, se zamítá. II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 26. 1. 2022, ve znění doplnění ze dne 13. 5. 2022 (dále jen„ žaloba“), domáhala vůči žalované nároku na zaplacení částky 7 112 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žaloba je založena na tvrzení, že dne 26. 5. 2021 byla mezi žalobcem jako postupníkem a jméno příjmení jako postupitelem (dále jen„ jméno příjmení“) uzavřena smlouva o postoupení pohledávky představující bezdůvodné obohacení ve výši 7 112 Kč, které vzniklo žalované jako věřitelce plněním jméno příjmení jako dlužníka z neplatné smlouvy o úvěru číslo (dále jen„ úvěrová smlouva“), kdy jméno příjmení uhradil žalované částku 81 515 Kč (4 427 Kč dne 19. 2. 2021, 4 427 Kč dne 19. 3. 2021, 72 661 Kč dne 21. 4. 2021), ačkoli měl uhradit pouze částku 71 000 Kč. Postoupení pohledávky ve výši 7 112 Kč (dále jen„ předmětná pohledávka“) žalobkyně oznámila žalované v předžalobní výzvě k plnění ze dne 26. 9. 2021.

3. Žalovaná nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Poukázala na to, že ke dni 21. 4. 2021 byl úvěr k žádosti jméno příjmení předčasně splacen, čímž byl smluvní vztah založený úvěrovou smlouvou ukončen. Následně nebyla ze strany jméno příjmení nijak kontaktována a měla za to, že záležitost je uzavřená. Nemohla tušit, že by vůbec nějaká pohledávka vznikla. jméno příjmení, pokud vůbec nějakou pohledávku postoupil, jí to neoznámil. Z listin, které od žalobkyně obdržela prostřednictvím datové schránky toliko v prostých kopiích (bez elektronického podpisu, bez autorizované konverze), nemá za prokázané postoupení předmětné pohledávky. Částku 7 112 Kč se rozhodla žalobkyni po podání žaloby uhradit, neboť má za to, že z důvodu procesní ekonomie je jednodušší věc vyřešit tímto způsobem a taktéž tím předejde budoucímu sporu. Žalobkyně opakovaně podává shodné žaloby na ustáleném vzoru (kupř. v řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. a sp. zn. ), a proto je při rozhodování o nákladech řízení namístě aplikace ustanovení , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ “).

4. Podáním ze dne 13. 5. 2022 žalobkyně vzala žalobu ohledně částky 7 112 Kč zpět z důvodu plnění žalované.

5. Po částečném zastavení řízení usnesením ze dne 17. 5. 2022, č. j. -30, které nabylo právní moci dne 4. 6. 2022, se zbývajícím nárokem, který je žalobou uplatňován, stal nárok na zaplacení příslušenství, tj. částka 243,46 Kč, představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 7 112 Kč od 9. 10. 2021 do 4. 3. 2022.

6. Soud zvolil postup podle ustanovení a rozhodl o věci bez nařízení jednání.

7. Soud posoudil věc po právní stránce podle , (dále jen„ “).

8. Podle ustanovení příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

9. Podle ustanovení věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle ustanovení pokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

11. Podle ustanovení o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.

12. Podle ustanovení k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

13. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2003, sp. zn. , platí, že„ pouze platná smlouva o postoupení pohledávek může mít za následek změnu v osobě věřitele, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu“.

14. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2020, sp. zn. , bylo vysloveno, že„ k obligatorním obsahovým náležitostem smlouvy o postoupení pohledávky vedle vlastního značení účastníků (postupitele a postupníka) patří identifikace postupované pohledávky, která musí zahrnovat řádné označení postupníkova dlužníka a popis pohledávky co do její výše a skutečností, na nichž se zakládá“ a dále, že„ postupovaná pohledávka musí být identifikována dostatečně určitě - tak, aby nebyla zaměnitelná s jinou pohledávkou postupitele za stejným dlužníkem a aby mezi smluvními stranami nevznikaly pochybnosti o tom, jaká pohledávka, jak a kdy byla postoupena“.

15. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2020, sp. zn. , se dále podává, že požadavek, aby ze smlouvy o postoupení pohledávky bylo jasné, jaká pohledávka je postupována, směřuje„ k zajištění (zachování) jistoty v právních vztazích. Smyslem je, aby postupovaná pohledávka nebyla zaměnitelná s jinými pohledávkami téhož postupitele za týmž dlužníkem. Strany smlouvy o postoupení pohledávky musí být s to prokázat, jaká konkrétní pohledávka byla předmětem smlouvy o postoupení pohledávky. Z toho důvodu je třeba klást přísnější požadavky na identifikaci pohledávky v případě postupní smlouvy, jíž se postupuje jedna z více pohledávek, které má postupitel vůči věřiteli v době postoupení. Má-li postupitel vůči dlužníku v době postoupení pouze jedinou pohledávku, resp. postupuje všechny své pohledávky vůči dlužníku, mohou být kritéria na její konkretizaci hodnocena mírněji. V případě uzavření písemné smlouvy o postoupení pohledávky je třeba trvat na tom, aby z této smlouvy bylo seznatelné, co bylo předmětem, tedy jaká konkrétní pohledávka, resp. jaké pohledávky byly touto smlouvou postoupeny“.

16. Soud má za to, že uvedená judikatura dopadá na tuto věc.

17. Jelikož mezi účastníky nebylo sporné, že jméno příjmení nevyrozuměl žalovanou o postoupení předmětné pohledávky, soud je toho názoru, že žalobkyně má podle ustanovení povinnost tvrzené postoupení prokázat.

18. Soud vychází ze zjištění, že ve smlouvě o postoupení pohledávky číslo ze dne 26. 5. 2021 jméno příjmení jako postupitel prohlásil, že s žalovanou neplatně uzavřel úvěrovou smlouvu, na základě níž mu žalovaná poskytla částku 71 000 Kč, že má za žalovanou pohledávku ve výši 7 112 Kč představující bezdůvodné obohacení vzniklé tím, že na základě úvěrové smlouvy uhradil žalované částku 78 112 Kč, která byla nedůvodně (bez právního důvodu) uhrazena v rozsahu převyšující částku poskytnutou mu žalovanou a dále, že tímto postupuje žalobkyni jako postupníkovi svoji pohledávku za žalovanou v částce 7 112 Kč (dále jen„ smlouva o postoupení“).

19. Soud má za to, že ze smlouvy o postoupení není seznatelné, jaká konkrétní pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení se žalobkyni postupuje, když jméno příjmení ke dni tvrzeného postoupení (26. 5. 2021) uskutečnil ve prospěch žalované na základě úvěrové smlouvy celkem 3 platby, a to 4 427 Kč (19. 2. 2021), 4 427 Kč (19. 3. 2021) a 72 661 Kč (21. 4. 2021), aniž by však ve smlouvě o postoupení vyjádřil, v jakém rozsahu považuje za nedůvodně (bez právního důvodu) uhrazenou tu-kterou z těchto plateb v rozsahu převyšující částku poskytnutou mu žalovanou, tedy aniž by specifikoval, v jakém rozsahu jsou v postupované částce 7 112 Kč obsaženy tyto platby, příp. ty-které z nich. Na každou z těchto plateb totiž lze nahlížet jako na pohledávku jméno příjmení za žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout tím, že na základě neplatně uzavřené úvěrové smlouvy jméno příjmení plnil žalované více, než mu plnila žalovaná. Z hlediska„ popisu pohledávky co do její výše a skutečností, na nichž se zakládá“ tudíž nelze mít předmětnou pohledávku za řádně identifikovanou. Se zřetelem k ustanovení a pak nelze ani uvažovat o platné smlouvě o postoupení, která by měla za následek změnu v osobě věřitele, kdy žalobkyně jako nový věřitel (postupník) nabývá nejen předmětnou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a následnému vymáhání. Za dané situace proto nezbývá než uzavřít, že žalobkyně postoupení předmětné pohledávky neprokázala, a proto ani nemůže mít aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby o zaplacení částky 7 112 Kč s příslušenstvím.

20. Soud proto žalobu o zaplacení příslušenství, tj. částky 243,46 Kč, představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 7 112 Kč od 9. 10. 2021 do 4. 3. 2022, zamítl (výrok I.).

21. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 150 o. s. ř, neboť jsou zde důvody hodné zvláštního zřetele, pro které lze výjimečně nepřiznat procesně převážně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů. Jedná se o důvody spočívající v charakteru sporu, kdy v jeho průběhu - po částečném zastavení řízení z důvodu plnění částky 7 112 Kč žalovanou ve prospěch žalobkyně - soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby o zaplacení částky 7 112 Kč s příslušenstvím, a proto je třeba plnění žalované v částce 7 112 Kč považovat za majetkový prospěch získaný žalobkyní bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Za dané situace se soudu jeví jako nepřiměřená tvrdost požadovat na žalované, aby hradila žalobkyni na účelně vynaložených nákladech částku 3 667 Kč, tj. 400 Kč na zaplaceném soudním poplatku, 2 100 Kč (200 x 3 + 1 500) na odměně za poskytování právních služeb, 600 Kč (100 x 3 + 300) na náhradě hotových výdajů a 567 Kč na náhradě za daň z přidané hodnoty, když třem poskytnutým úkonům právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání předžalobní výzvy k plnění, sepsání žaloby) odpovídá odměna po 200 Kč a náhrada hotových výdajů po 100 Kč, přičemž obdobnou věcí po skutkové i právní stránce, v níž bylo zahájeno řízení žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněným žalobkyní opakovaně, je kupříkladu věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. a sp. zn. (/ a odst. 5 písm. a/ ) a jednomu poskytnutému úkonu právní služby (sepsání částečného zpětvzetí žaloby) náleží odměna po 1 500 Kč a náhrada notových výdajů po 300 Kč (, , ). Vzhledem k bagatelní výši těchto nákladů je soud přesvědčen, že jejich nepřiznání závažnou újmu žalobkyni nepřivodí (výrok II.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).