Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 67/2022-19
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Jolanou Stonawskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 750 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 150 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 61,34 Kč od 27. 2. 2021 do 20. 10. 2021, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do požadované částky 600 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 32,66 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 467,55 Kč,
do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 150 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 61,34 Kč od 27. 2. 2021 do 20. 10. 2021, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do požadované částky 600 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 32,66 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 467,55 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhá vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 1 750 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 94 Kč od 27. 2. 2021 do 20. 10. 2021 z titulu neuhrazeného anonymizováno za újmu anonymizována tři slova ze smlouvy číslo kdy žalovaný neuhradil dlužné pojistné za období od 18. 11. 2020 do 26. 2. 2021 ve výši 1 150 Kč a poplatek ve výši 600 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný sjednal s žalobkyní dne 18. 5. 2020 smlouvu, kterou uzavřel zaplacením prvního anonymizováno dne 20. 5. 020, jejímž předmětem bylo anonymizována dvě slova tovární značky anonymizována dvě slova anonymizováno, registrační značka. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit pojistné ve výši 4 220 Kč splatné čtvrtletně ve výši 1 055 Kč počínaje dnem 18. 5. 2020. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 18. 11. 2020, a to ani přes výzvu žalobkyně ze dne 4. 1. 2021 obsahující poučení, že neuhradí-li žalovaný dlužné anonymizováno do 25. 2. 2021, anonymizováno dnem následujícím po marném uplynutí lhůty zanikne. Žalobkyně evidovala zánik anonymizováno žalovaného dnem 26. 2. 2021 pro neplacení pojistného. Žalovaný neuhradil dlužné anonymizováno, které žalobkyně vyčíslila jako poměrnou část anonymizováno na pojistné období od 18. 11. 2020 do 26. 2. 2021 ve výši 1 150 Kč ani přes předžalobní upomínku žalobkyně, která se dostala do sféry jeho dispozice.
5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
6. Soud věc po právní stránce posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), ve spojení s § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
7. V projednávané věci uzavřela žalobkyně coby pojistitel s žalovaným coby pojistníkem dne
20. 5. 2020 smlouvu o anonymizováno odpovědnosti za anonymizováno způsobenou anonymizována dvě slova (o role v řízení anonymizováno) podle § 3 zákona. Žalovaný nesplnil svoji povinnost hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se smlouvou zavázal, když nezaplatil pojistné splatné dne 18. 11. 2020, přičemž dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 4. 1. 2021 v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona k zaplacení dlužného pojistného do 21. 2. 2021 a poučila jej o zániku pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného. Žalovaný však dlužné pojistné neuhradil, proto pojištění zaniklo dne 26. 2. 2021. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 17. 6. 2021, která se dostala do sféry jeho dispozice.
8. Podle § 13 odst. 2 věty první zákona má žalobkyně právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo, tj. do 28. 2. 2021, požadovala však anonymizováno dlužné jen do 26. 2. 2021 ve výši 1 150 Kč, jehož splatnost nastala dle smluvních ujednání zčásti dnem
18. 11. 2020 ve výši 1 055 Kč, zčásti dnem 18. 2. 2021 ve výši 95 (poměrná část pojistného za pojistné období od 18. 2. 2021 do 26. 2. 2021). Soud proto žalobkyni výrokem I. tohoto rozsudku přiznal dosud nezaplacenou částku anonymizováno ve výši 1 150 Kč, spolu s jí požadovaným kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. z částky 1 150 Kč ode dne 27. 2. 2021 do 20. 10. 2021. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
9. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu co do částky 600 Kč představující náklady za upomínání. Z pojistné smlouvy povinnost žalovaného hradit žalobkyni tyto náklady v žalované výši nevyplývá a smlouva neodkazuje ani na ceník či sazebník. Pokud by pojistná smlouva obsahovala ujednání o povinnosti spotřebitele (tj. žalovaného) hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinnosti, když poskytovatel (tj. žalobkyně) žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá, takové ujednání by zakládalo významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele – žalovaného, což by vedlo k tomu, že se k takovému ujednání jakožto k ujednání nepřiměřenému podle § 1813 a § 1815 o. z. nepřihlíželo (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013, Cpjn 200/2013).
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení úspěšná v jeho 65,7 %, vůči žalovanému právo na náhradu 31,4 % nákladů řízení (od úspěchu žalobkyně se odečte úspěch žalovaného),
tj. ve výši 467,55 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč
a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 750 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) a dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.
11. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
12. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,
může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).